Je integrace muslimů v Německu úspěšná?

11. 1. 2016 / Marek Pavka


Jak vypadá integrace muslimů v Německu? Jak silná je jejich náboženská víra? Kolik jich žije v přistěhovaleckých čtvrtích a kolik jich tam chce žít? Kolik se jich stýká a kolik nestýká s Němci? Jak jsou zapojení do německé občanské společnosti? Kolik jich je nezaměstnaných? Kolik jich z náboženských důvodů odmítá sexuální výchovu či smíšenou výuku plavání? Jak jsou spjati s místem bydliště a s Německem? Kolik jich je ochotno přijmout sňatek svého dítěte s osobou jiné víry?


Na tyto a jiné otázky se pokusila odpovědět reprezentativní studie provedená v roce 2009 výzkumným střediskem Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky. Bylo dotázáno 6004 osob ze 49 zemí původu. Jejími autorkami jsou Sonja Haugová z Ostbayerische Technische Hochschule v Řeznu, Stephanie Müssigová z univerzity v Erlangenu a Anja Stichsová ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.

Od té doby (ani předtím)nebyla v Německu vypracována studie takového rozsahu. V roce 2010 byli němečtí Turci zkoumáni v rámci výzkumu největších přistěhovaleckých skupin v Německu ZDE.

O rok později provedl tým z Univerzity Friedricha Schillera průzkum mezi mladými muslimy v Německu ZDE.

V průzkumu z roku 2009 byly dotázané osoby roztříděny podle oblasti původu. Přitom 63 % muslimů v Německu má turecký původ, 14 % je z jihovýchodní Evropy, mezi 5 až 9 % jde o osoby z jižní a jihovýchodní Asie, severní Afriky a Blízkého východu. Z Íránu a zbytku Afriky pochází po 2 % muslimů. 1 % německých muslimů je ze Střední Asie a bývalého Sovětského svazu. Nebyli zkoumáni němečtí konvertité.

Než přejdeme k rozboru muslimů z jednotlivých oblastí, zmiňme podíl osob z muslimských zemí, které neuvádějí žádnou konfesi. Je poměrně vysoký. 37 % Íránců v Německu jsou ateisté, u osob z jižní a jihovýchodní Asie, Blízkého východu a severní Afriky se jedná o něco přes 12 %, u lidí tureckého původu jde o více jak 7 %. Vysoká míra sekularizace Íránců je zřejmě dána tím, že do Německa po íránské revoluci uprchli lidé spjatí s šáhovým režimem, kteří se vymezují vůči státem podporovanému náboženství.

Nyní se budeme věnovat pouze osobám, jež uvedly muslimské vyznání.

Velmi silně věřících je u respondentů tureckého původu 41 %, u osob z Blízkého východu 23 %. U Íránců jde o pouhých 10 %. Naopak vůbec nevěří v Boha 30 % Íránců, kteří se zároveň považují za muslimy a které je tedy nutné připočíst k těm, kdo se deklarovali jako ateisté. U četnosti modliteb jsou nejvíce religiózní muslimové z Afriky, jichž se přes 50 % modlí denně, u jižní a jihovýchodní Asie a Blízkého východu je to přes 40 %, zatímco u Turků jde o přibližně třetinu. S výjimkou subsaharské Afriky je u všech oblastí poměrně silně zastoupená skupina těch, kdo se nemodlí nikdy, u Turků je to 15 %, u lidí z Blízkého východu třetina, u lidí ze severní Afriky téměř čtvrtina, u jihovýchodní Evropy 40 %, u Íránců více než polovina. U Turků tato kategorie odpovídá 17 % respondentů, kteří se nikdy neúčastní velkých náboženských svátků, u ostatních oblastí je to mezi pětinou a třetinou. Stejně tak 15 % Turků nedodržuje náboženské předpisy ohledně jídla a pití, podobný podíl je u severní Afriky a jižní a jihovýchodní Asie, u ostatních skupin je to ještě více. Vzhledem k předchozím údajům o sekularismu Íránců asi nepřekvapí, že tyto předpisy nedodržují tři čtvrtiny íránských muslimů v Německu. Náboženský půst – nebo ramadán – nedodržuje více než pětina Turků a osob z Blízkého východu, více než třetina osob z jihovýchodní Evropy. Naopak takřka 90 % německých Íránců jej částečně nebo zcela dodržuje.

Pokud jde o návštěvu mešit, pak více než tři čtvrtiny Turků do mešit chodí nejméně jednou měsíčně, více než pětina nikdy, což je obdobné u osob z jižní a jihovýchodní Asie, téměř polovina muslimů z Blízkého východu a jihovýchodní Evropy do mešity nechodí nikdy. U severní Afriky jde o téměř třetinu, u íránských muslimů více jak 70 % nikdy nechodí do mešity.

Naprosto zanedbatelné je odmítání tělocviku a výuky plavání, kde jsou společně chlapci a dívky, a sexuální výchovy z náboženských důvodů, pohybuje se to mezi 0,1 až 1,9 % německých muslimů.

Šátek nosí nejvíc ženy ze severní Afriky, více než třetina, necelá třetina Turkyň a žen z Blízkého východu a jižní a jihovýchodní Asie, jen 2 % Íránek a 4,5 % muslimek z jihovýchodní Evropy.

Celkem 55 % dotázaných je členem nějakého německého spolku, nejčastěji sportovního klubu. V politických stranách je 2,3 % Turků, což je více než celoněmecký podíl, který činí 1,5 %. S výjimkou osob z Íránu a střední Asie jsou všechny ostatní skupiny více angažovány v politických stranách než samotní „domorodí“ Němci. V odborech je 22,4 % muslimských Turků, i to je více než celoněmecký podíl, neboť v roce 2000 bylo v odborech 21,3 % Němců (a od té doby se podle všeho jejich podíl zmenšil). U osob z jihovýchodní Evropy je podíl členství v odborech 18%, u osob ze subsaharské Afriky je to čtvrtina, u ostatních oblastí původu je to méně. Nezaměstnanost osciluje mezi 4 % u Turků po 16 % u osob ze Střední Asie či bývalého Sovětského svazu. V daném roce, tedy 2009, byla nezaměstnanost na celoněmecké úrovni ve výši 8,1 %.

Téměř čtvrtina Turků je v kontaktu s Němci ze sousedství nanejvýš několikrát za měsíc, tři čtvrtiny nejméně jednou za týden, přátelské vztahy k Němcům pěstují nejméně jednou za týden dvě třetiny Turků, přibližně 60 % íránských muslimů a muslimů ze subsaharské Afriky, u ostatních skupin je to ještě více.

Přání mít více kontaktů s Němci vyjádřily 2/3 Turků, u ostatních oblastí jde o 60 – 80 % dotázaných.

Většina německých muslimů by akceptovala svůj vztah či vztah svého dítěte s nemuslimem, 80 % by akceptovalo svatbu svého syna s nemuslimkou, 63 % svatbu své dcery s nemuslimem.

Přitom má 81 % německých muslimů partnera muslimské víry. Téměř dvě třetiny svobodných si však je schopno představit, že by si vzali partnera jiné víry. U těch, kdo již žijí v partnerství, jde o 58 %.

Většina německých muslimů žije ve čtvrti nebo vesnici, kde většinu netvoří přistěhovalci. U Turků jde o 58 %, u ostatních oblastí je to ještě více. Celkem 63 % německých muslimů žije ve čtvrti nebo vesnici, kde většinu tvoří Němci.

Z těch, kdo žijí ve čtvrti s většinou Němců, si jen 0,9 % přeje žít ve čtvrti s většinou přistěhovalců. 41 % chce žít ve čtvrti s německou většinou a více než polovině je to jedno. Mezi těmi, kdo žijí ve čtvrti s většinou přistěhovalců, si 23,8 % přeje žít ve čtvrti s většinou Němců a 5,8 % chce žít ve čtvrti s většinou přistěhovalců, více jak 70 % je to jedno.

Zdá se, že poměrně úspěšná je identifikace s místem bydliště. 35 % německých muslimů cítí velmi silné sepětí s místem, kde bydlí, 37 % cítí silné sepětí, 16 % částečné sepětí, 7 % malé a 4 % žádné sepětí.

Pokud jde o porovnání sepětí se zemí původu a Německem, tak u Turků je stejně velká skupina těch, co cítí silnější vztah k zemi původu než k Německu, jako těch, kdo cítí silnější vztah k Německu (30 %), zbylých 37 % cítí stejně silný vztah k Německu i Turecku, u Íránců je to podobné, u všech ostatních skupin je větší skupina těch, kdo cítí silnější vztah k Německu než k zemi původu, než těch, kdo to pociťují opačně. Poměrně významným faktorem je německé občanství. Jen třetina osob bez občanství cítí silnější vztah k Německu než k zemi původu, u osob s německým občanstvím to je 51 %.

Nebylo v možnostech výzkumu objektivně zhodnotit znalosti němčiny mezi osobami přistěhovaleckého původu, proto se omezila jen na jejich vlastní, subjektivní hodnocení jejich znalostí německého jazyka.

Studie tedy přinesla výsledky, které mohou být pro někoho překvapivé. Většina muslimů v Německu nežije ve čtvrtích s přistěhovaleckou většinou – tedy v ghettech – a jen minimum by v takové čtvrti žít chtělo. Většina uvádí častý kontakt s německými přáteli i s Němci ze sousedství, přičemž většina chce mít ještě intenzivnější kontakty s Němci a je ochotna akceptovat svůj vztah či sňatek svého dítěte s osobou jiného vyznání. Většina je organizována v nějakém německém spolku, u Turků jejich angažovanost v politických stranách nebo odborech dokonce převyšuje angažovanost samotných domorodých Němců. Jen menšina muslimek v Německu nosí šátek, smíšenou výchovu dětí ve školách odmítá z náboženských důvodů zanedbatelná část muslimů. Přitom většina Turků (89 %) uvádí velmi silnou nebo silnou náboženskou víru. Je tedy jisté, že silná religiozita Turků u jejich značné části nepřekáží intenzivním a přátelským kontaktům s Němci a touze po nich, akceptaci partnera z jiné náboženské komunity a evropské, sekularizované školní výuky, či silnému sepětí s místem bydliště nebo dokonce s Německem jako takovým. Přesto je právě u Turků největší podíl těch, kdo žijí ve čtvrtích či místech, kde většinu obyvatel tvoří přistěhovalci. Vzhledem k tomu, že i mezi Turky je nezanedbatelný podíl ateistů (7 %) a nábožensky vlažných (10 – 20 %), domnívají se autorky výzkumu, že integrační politika i diskuse o ní by měla být diferencována podle jednotlivých skupin.

Tabulka 1
Náboženství osob nad 16 let s přistěhovaleckým původem

Tabulka 2
Religiozita muslimů podle oblasti původu

Tabulka 3
Četnost modliteb

Tabulka 4
Účast na velkých náboženských svátcích

Tabulka 5
Dodržování náboženských předpisů ohledně nápojů a jídla

Tabulka 6
Dodržování půstu

Tabulka 7
Účast na náboženských akcích

Tabulka 8
Vztah mezi interetnickými kontakty a návštěvou mešit

Neprokázala se teze, že muslimové, co se častěji účastní náboženských akcí, jsou společensky činorodější a mají častější kontakty se starousedlíky (etnickými Němci).

Tabulka 9
Účast muslimských žáků na tělocviku, kde jsou společně dívky a chlapci

Tabulka 10
Účast muslimských žáků na výuce plavání, kde jsou společně dívky a chlapci

Tabulka 11
Účast muslimských žáků na sexuální výchově

Tabulka 12
Muslimky, které nosí šátek, podle regionu původu

Tabulka 13
Nezaměstnanost

Tabulka 14
Členství v německých spolcích (možnost být současně členem vícero spolků)

55 % dotázaných je v nějakém německém spolku.

Tabulka 15
Četnost kontaktů s Němci v sousedství

Tabulka 16
Přátelské kontakty k Němcům

Tabulka 17
Přání mít více kontaktů s Němci

81 % muslimů má muslimského partnera.

64,7 % svobodných si je schopno představit, že by si vzali partnera jiné víry. U lidí, kteří žijí v partnerství, je to 58,4 %.

80 % muslimů by akceptovalo svatbu syna s nemuslimkou. 63 % by jich akceptovalo svatbu dcery s nemuslimem.

Tabulka 18
Náboženská příslušnost partnera

Tabulka 19
Místo bydliště

Z těch, kdo žijí ve čtvrti s většinou Němců, si jen 0,9 % přeje žít ve čtvrti s většinou přistěhovalců. 41,5 % jich chce žít ve čtvrti s německou většinou a 57,6 % je to jedno.

Z těch, kdo žijí ve čtvrti s většinou přistěhovalců, si 23,8 % přeje žít ve čtvrti s většinou Němců a 5,8 % ve čtvrti s většinou přistěhovalců 70,4 % je to jedno.

35 % muslimů cítí velmi silné sepětí s místem, kde bydlí, 37 % silné sepětí, 16 % částečné sepětí, 7 % malé a 4 % žádné sepětí.

Tabulka 20
Sepětí se zemí původu a s Německem

Osoby s migračním původem bez německého občanství cítí silnější sepětí k zemi původu (32 %) než osoby s německým občanstvím (14 %). Jen třetina přistěhovalců bez občanství cítí silnější vztah k Německu, u osob s německým občanstvím to je 51 %.

Celá zpráva o tomto výzkumu (v němčině) ZDE (pdf)

0
Vytisknout
11796

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2016