OSTUDA EVROPY: Vlivný německý lidový deník Bild kritizuje Miloše Zemana

Bild: Uprchlická krize: Tohle jsou tři největší ulejváci v EU

25. 8. 2015

Opravdová chátra, která - zrovna skandováním "My jsme ten lid" vyvolávala nenávist vůči uprchlíkům a házela na policii lahve od piva. Německo debatuje o noci hanby, k níž došlo v saském Heidenau.

Je záhada, proč se znovu a znovu objevuje úšklebek nenávisti k cizincům zrovna v Sasku.

Ale také na obou stranách hranic Saska, v Česku a v Polsku, nejsou vítaní lidé, kteří byli donuceni opustit s minimem věcí svou zemi, zničenou válkou. V každém případě, pokud jde o vlády ve Varšavě a v Praze, ty se svým politickým kursem "Zavřeme všechny průchody" v posledních měsících mnohokrát osopily na Evropskou unii.

Uprchlíci první a druhé kategorie

Zvlášť pozoruhodně odmítavý je jejich postoj vůči muslimům.

Od českého prezidenta Miloše Zemana (70) pochází tvrzení, že "slušný muslim je tak protikladné tvrzení jako výraz slušný nacista". Také v Polsku se váleční uprchlíci rozlišují na uprchlíky první a druhé kategorie, ano, podle náboženství: "Křesťané, kteří jsou v Sýrii barbarským způsobem pronásledováni, si zaslouží, aby jim křesťanská země jako Polsko pomohla," vyjádřila se polská premiérka Ewa Kopacz (58).

Konec vůle pomoci.

Namísto společného postupu líné výmluvy

Podobně argumentují pobaltské státy (které chtějí omezit svou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny), stejně jako katolické Slovensko, které hovoří pokrytecky o tom, že přece v Bratislavě nejsou žádné mešity. "Jak máme muslimy integrovat, když se tu nebudou cítit dobře?" řekl společnosti BBC mluvčí slovenského ministerstva vnitra.

Přitom patří Polsko a Slovensko k zemím, v nichž (podle výroční zprávy azylového úřadu EU EASO za rok 2014) počet žadatelů o azyl dokonce poklesl. Zatímco v Itálii stoupl o 143 procent.

Brusel? By chtěl zasáhnout. Avšak Evropská komise naráží se svými plány na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků na hranice své moci. Už dvakrát se vrcholná schůzka o uprchlickém problému zcela rozložila - kvůli odporu Velké Británie a četných východoevropských zemí.

Návrhy blokovaly Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr.

V popředí odporu stojí maďarský premiér Viktor Orbán, který označil přijímání uprchlíků za "šílenou myšlenku". "To, co teď potřebujeme, není solidarita, ale posilování bezpečnostních opatření," řekl Orbán, který nechává na hranici se Srbskem stavět plot.

Maďarsko má ze všech států EU nejvyšší počet uprchlíků na jednoho obyvatele, pak následuje Švédsko, Rakousko a Německo (první čtvrtletí r. 2015, zdroj: Eurostat)

Minimální konsensus je hanbou Evropské unie

Jordánsko a Libanon přijaly od vypuknutí občanské války v Sýrii více než milion uprchlíků ze Sýrie a z Iráku

Evropská unie se svou půlmiliardou obyvatel v 28 členských zemích se nakonec dokázala po dlouhém a trapném hašteření dohodnout na redistribuci jen 55 000 uprchlíků. "Na bázi dobrovolnosti." Pro pozorovatele byl tento kompromisní dokument, který byl zveřejněn na Twitteru, fíkovým listem, jehož cílem bylo zakrýt, jak maximálně trapný je postoj EU.

V Německu, které v současnosti podle slov ministra vnitra Thomase de Mazièrea přijímá až 40 procent veškerých uprchlíků (současný odhad pro 2015: až 800 000 žadatelů o azyl), je pro politiky stále obtížnější skrývat svůj hněv nad ulejváky v ostatních zemích EU.

Největší množství porozumění nacházejí ještě tak v Řecku a v Itálii, kde končí většina uprchlíků z Afriky, z Afghánistánu, ze Sýrie a z Iráku, a ty země nijak nebrání v další cestě nových příchozích na sever. Důležitý důvod: obě země mají strašlivě vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí.

Vyhýbají se tak zákonnému ustanovení, podle něhož musejí uprchlíci zůstat v první zemi EU, kam vstoupili (dublinské dohody). Problém: zpochybňují tím schengenský systém. V mnoha zemích EU se ozývají hlasy, aby byly obnoveny pohraniční kontroly.

Také se ustupuje štváčům: v obou zemích dochází k extremním útokům proti uprchlíkům ze strany ultrapravicových populistických a otevřeně rasistických stran.

Francie a Británie vyzbrojují eurotunel

Pokud se uprchlíci dostanou přes Itálii dál na sever, a chtějí se například sejít s příbuznými v Paříži či v Londýně, čekají je nové překážky.

Francie na hranicích s Itálií dočasně zrušila schengenskou dohodu poté, co v létě proud uprchlíků vzrostl. Stovky lidí tam zůstaly viset, zatímco se Paříž a Řím o věci hašteřily. "Je odpovědností Itálie postarat se o své žadatele o azyl," provokoval francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve.

Velká Británie a Francie instalovaly technická zařízení (infračervené kamery, světlomety, ploty), takže téměř úplně uprchlíkům znemožnily nebezpečnou cestu eurotunelem. Britové a Francouzi k tomuto účelu dokonce vytvořili demonstrativně společné policejní operační středisko.

Obě země mají bolestné zkušenosti s islamistickým terorismem, který otřásl důvěrou v jejich bezpečnostní služby.

V Rakousku a ve Švýcarsku se proud uprchlíků setkává s antisociálními metodami.

Amnesty International právě charakterizovala ubytování uprchlíků v největším rakouském uprchlickém táboře Traiskirchen jako "nelidské", protože tam musejí spát stovky žen, i těhotných žen a dětí, venku. V tomto přeplněném stanovém městě nejsou ani sprchy rozdělené podle pohlaví.

V ještě bohatším Švýcarsku to v některých kantonech dělají zvlášť jednoduše. Zneužívají zapáchající bunkry civilní obrany bez denního světla jako přístřešky pro uprchlíky. Sejde z očí, sejde z mysli.

Švýcarská sekce Amnesty International citovala slova jednoho uprchlíka: "Žijeme v podzemí, natlačeni jeden na druhého, bez oken, bez vzduchu, bez slunce. Někteří tam už jsou déle než rok!" Zápach je často nesnesitelný. Vyskytují se případy svrabu.

Nový pokus o "společnou reakci" v Evropě

Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker požadoval o víkendu celoevropské řešení uprchlické krize: Žádný jednotlivý členský stát EU nemůže zvládnout imigraci samostatně, řekl Juncker listu Welt am Sonntag. "Potřebujeme silnější evropský přístup. A potřebujeme ho teď."

Německ spolkový ministr vnitra Frank-Walter Steinmeier a vicekancléř Sigmar Gabriel (oba z SPD) požadovali také o víkendu vytvoření "Evropského azylového kodexu", který zaručí uprchlíkům azylový status pro všechny členské země EU.

V pondělí večer chtěli kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande vytvořit na své schůzce v Berlíně "nový impuls" pro společné celoevropské řešení uprchlické krize.

Podrobnosti v němčině ZDE

0
Vytisknout
8322

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2015