Den českého jazyka?
24. 6. 2015 / Miloš Dokulil
V kalendáři je ten den zařazen na 17. červen. Jenže kromě toho máme také mezinárodní den svého mateřského jazyka, „k vyjádření kultury a identity“ (21. února).
Je zřejmě účelné vždy znovu si připomenout, že ten jazyk obrazně vstával z mrtvých před zhruba dvěma stoletími. Že za tu dobu už dávno znovu – také literárně a pro vědecké účely – plně dospěl.
Přitom ještě před stoletím se stále úzkostlivě rozlišovalo mezi jazykovými projevy v soukromí (třeba „doma“) a v širší veřejnosti (už třeba jenom na schůzi zájmové organizace, kterých bylo tehdy bezpočet a někdo byl členem i několika z nich). Specifickou formou byl navíc dokonce jazyk „trůnu a oltáře“.
Dnes máme kolem sebe rozmanitých jazykově se prezentujících médií málem nepřehlédnutelnou řadu. A ve většině z nich skoro každý (i profesionálně angažovaný hlasatel, reportér či referující) mluví málem výlučně „jako doma“. Kromě méně uhlazených jazykových prostředků většině zároveň navíc chybí odpovídající hlasová kultura. Jak to, že to představeným těchto organizací nikdy nevadilo a pořád nevadí? (Že by byla „na vině“ – jak se nyní s oblibou říká – v první řadě již škola? A potom samotní učitelé? Už tím, jak své učivo svým žákům předávají?)
Diskuse