České ovzduší stále ohrožuje zdraví: zhruba 1 900 vážně nemocných a 5 200 předčasně zemřelých v roce 2013

19. 9. 2014

Znečištěné ovzduší stále představuje vážnou hrozbu zdraví a životy obyvatel České republiky. Největší nebezpečí představuje vdechování prachových části, které mělo v roce 2013 na svědomí zhruba 5200 předčasně zemřelých a zhruba 1900 pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Konstatuje to odborná zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2013. Zpráva také konstatuje, že v Česku významná část lidí žije v oblastech, kde jsou překračovány limity pro znečištění ovzduší vyplývající ze zákona a evropské směrnice. Upozorňuje na velký plošný rozsah znečištění, ale i na velmi významné rozdíly ve zdravotních rizicích mezi regiony.

"Největší problém z hlediska ohrožení zdraví představuje znečištění ovzduší prachem. Buď roční limit nebo počet dní, po které smí být překročen denní limit, byl v roce 2013 překročen na 44 ze 101 hodnocených monitorovacích stanic. Za ještě horší považuji skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) (roční průměr 20 μg/m3) byla splněna opět jenom výjimečně, a to na 11 stanicích (na 3 pozaďových a 8 městských)," uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) byl sice zákonný roční limit (25 μg/m3) překročen jenom na 7 z 35 hodnocených stanic, ale doporučení WHO (10 μg/m3) bylo překročeno na VŠECH hodnocených stanicích v České republice! Tento rozdíl vyplývá, že skutečnosti, že limit pro jemný prach byl politiky nastaven 2,5x vyšší než doporučují odborníci pro ochranu lidského zdraví".

Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prach u zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

"Problém znečištění ovzduší má v Česku plošný charakter, ale zpráva SZÚ zdůrazňuje výrazně horší situaci v Moravskoslezském kraji vlivem průmyslu a zmiňuje i negativních vlivy dopravy na ovzduší v Praze nebo v Brně. Také zdravotní rizika se mohou podstatně lišit: Zatímco v oblastech nezatížených dopravou je přičítáno prachem znečištěnému ovzduší méně než 1% úmrtí, v nejvíce průmyslem a dopravou zatížených oblastech může jít o více než 17% úmrtí, " uvedl MUDr. Šuta.

0
Vytisknout
2663

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2014