Co (ne)lze považovat za alarmující

23. 12. 2012 / Marek Řezanka

Ministr Kalousek se na podzim velmi pohoršil nad heslem demonstrantů (jeho optikou "lůzy"), že "demokracie vypadá jinak".

Shrňme si tedy, jak vypadá demokracie podle pana Kalouska: Vláda vládne bez ohledu na to, která parlamentní strana momentálně odchází do opozice. Jak kdysi trefně poznamenal maskot TOP09, kníže Schwarzenberg, volíme přece jednotlivce, ne nějakou fangli, pod níž jdou tito jednotlivci do klání (proč ale ty jednotlivce volíme, když ne pro tu fangli?).

Důležití jsou "přeběhlíci", tedy pardon, konstruktivní a vysoce zodpovědní poslanci, kteří nikomu nic nedluží a nemají politiku jako svou poslední záchranu. Slovo premiéra se může měnit jak situace na frontě, tedy každým okamžikem. Je v pořádku, když ministr financí jasně a rázně vymezí, jak má a nemá vypadat práce policie, a stejně tak je v naprostém pořádku, že si alkoholové gangy mohou beztrestně míchat do flaštiček, co je napadne. Tomu se říká svoboda trhu, nebo ne?

Pro demokracii je jistě charakteristické, že se politici hrdě ke korupci hlásí, či ji v přímém přenosu provozují.

"Jednou jsem podlehl. Je to už dlouho, v 90. letech, nechci o tom mluvit... Nebylo jiné řešení," tvrdil před časem prezidentský kandidát Schwarzenberg. O úplatek si mu prý řekl úředník, který měl možnost jeho restituční spor k jeho spokojenosti buď vyřídit, nebo léta protahovat.

"Dal jsem mu, o co žádal."

Nevyjímalo by se toto heslo (Dali jsme jim, co žádali) v Nečasově kabinetu příhodněji než Vláda rozpočtové zodpovědnosti a boje proti korupci? Jak je vůbec možné, že se ministr financí může na obrazovkách chlubit, jak hezky zařídil trafiky pro "vzpurné rebely z ODS"? Jak může Karolina Peake do nekonečna vytvářet tlak na premiéra Nečase, že nepodpoří to či ono, když ten či onen resort nebude její? Jak může J. Dobeš spokojeně pobrukovat, že sehnal hlasy, které podrží vládu až do voleb v roce 2014? A jaká je cena, chce se člověku ptát.

Jsme již natolik otupělí, že necítíme, kdy limity toho, co má představovat demokracii, jsou nehorázně prolomeny a vytěženy? Jak se vůbec může o post ministra čehokoli ucházet někdo, kdo se dostane spolu s novou funkcí do střetu zájmů? Nebo jsou zájmy manžela K. Peake slučitelné s jejím působením v čele Armády ČR (je jedno, že její působení v čele resortu obrany trvalo jen o den déle než údajné stvoření světa)?

Máme za sebou rok různých kalendářů. Jako zatím pokaždé, kdy jedno století uplynulo a nové se pomalu rozebíhalo -- i letos se čekal konec světa. Mayský kalendář se rozebíral zepředu zezadu. V České republice byl ale mnohem více na očích kalendář Věcí veřejných, aspoň ten z roku 2010.

Byly na něm vyobrazeny ženy, které měly voliče utáhnout jak na fangli -- kterou později odhodí, tak na fusekli, kterou si v rámci kampaně klidně svlékly. K. Klasnová spolu s V. Bártou ochutnali moc, aby se do popředí dostaly "blonďatá bestie" a rozhovory nad těžkými víny -- a nakonec se do třetice radovala K. Peake, která smetla ze stolu svůj vlastní etický kodex, aby držela vládu -- při životě i pod krkem. A když tuto funkci nebude plnit Peake, on už se nějaký ten Dobeš najde.

Tady již snad ani není, co veřejnosti vysvětlovat. To snad jen Karolině Peake by někdo měl vysvětlit, až se opět pohorší nad podporovateli současné vlády: "Informaci, že Josef Dobeš v předvánočním čase shání nesourodou skupinu poslanců typu Kočí, Škárka, která by mohla podpořit vládu, považuji za alarmující... Věřím, že ani ODS a TOP 09 by nebyly ochotné do takového projektu vstoupit", že Nečas hned po volbách přes všechna varování ohledně napojení Věcí veřejných na ABL do tohoto projektu vstoupil -- a že ho ještě utužil spojenectvím s nikým nevolenou stranou LIDEM. A Kalouskovi by to chtělo nějak názorně naznačit (ne-li přímo ukázat), že demokracie vypadá skutečně jinak, než co stávající vládní trio dnes a denně předvádí.

0
Vytisknout
3583

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2012