Klaus je mimo

29. 10. 2012 / Jan Čulík

Václav Klaus pronesl v neděli k 28. říjnu "prezidentský projev". Byla to jako obvykle tragédie. Je to pořád totéž dokola. I když se snažil vystupovat korektně, vstřícně a "státnicky", projev byl děsivým svědectvím o omezenosti a neinformovanosti člověka, který až doposud zastával snad nejreprezentativnější státní funkci. Má-li však Česká republika v současnosti celou politickou třídu diletantů, asi nepřekvapí, že mezi ně patří i člověk, který se náhodou octl v prezidentské funkci. Masaryk by ale zaplakal. Hlubší, inteligentní porozumění složitosti dnešního světa Klaus neprojevuje. Neprojevoval ho nakonec nikdy.

Je možné, že Klausovy ideologické povrchnosti a pošetilosti mohou některým lidem v ČR vyhovovat. To nic nemění na tom, že jeho "pojetí" světa je opravdu zaslepené a nebezpečné.

První zavádějící představou bylo, že Česká republika oslavuje 28. října výročí svého založení. Klaus pravil: "Od vzniku naší republiky zanedlouho uplyne sto let." Ale vždyť to není pravda a Klaus to musí vědět. Je prezidentem státního útvaru, který existuje od 1. ledna 1993. Republika československá byla, řečeno názvem dějin Československa od americké historičky Mary Heimannové, "Stát, který selhal". Bohužel. 28. října 1918 nevznikla Česká republika. Existence České republiky nebyla "přerušená nacistickým protektorátem a poté faktickým područím Sovětskému svazu". Co může být záměrem v tomto nalhávání si, že dnešní Česká republika je vlastně Československo? Potřeba vyvářet nacionální mýtus delší tradice české státnosti, za niž je lživě podsunována někdejší státnost československá?

"Pokušení využít současných potíží v Evropě k radikální centralizaci kontinentu a k dalšímu oslabení suverenity historických evropských států je veliké a už neskrývané," neváhal Klaus zneužít svého prezidentského projevu k svému euroskeptismu. Nemá snad být prezident nadstranickou a nepolitickou osobností? Euroskepse je politika pošetilá a iracionální. Česká republika nemůže existovat mimo Evropskou unii. Poklesla by do bezvýznamnosti ještě daleko víc, než v níž už nyní je. Inteligentní politikou by bylo hledat v Evropské unii rozumné strategické spojence s podobnými zájmy a prosazovat férovost, modernizaci a demokratizaci. Výbor Nobelovy ceny měl samozřejmě pravdu, že existence Evropské unie zabránila vraždění na evropském kontinentě, jemuž se i Evropané měli tendenci donedávna věnovat s pozoruhodnou zuřivostí. Samozřejmě, že necitlivá a nedemokratická politika Bruselu může vést k odstředivým tendencím. Ty však nejvíce poškodí právě země střední a menší velikosti, jako je Česká republika. Ta má z členství v Evropské unii od r. 2004 obrovský prospěch. V člověku vzniká podezření, že Klaus a jeho "poradci" brojí proti "nadvládě" Bruselu jen proto, aby mohli čeští mafiánští politikové bez vnější kontroly dál nerušeně rozkrádat český státní rozpočet na úkor českých daňových poplatníků.

Klaus v projevu kritizoval údajnou "zlobu, závist a agresivitu" českých občanů. Kázal: "Přestaňme svůj dnešek pouze hanit, pomlouvat a shazovat. Nepřistupujme na módní klišé, že čím nemilosrdněji všechno kritizujeme, tím se sami stáváme lepšími."

Lidé jako Klaus zjevně žijí v úplně izolaci. Nepřijde mu na mysl, že lidé mají k svému rozčarování jeho kapitalistickým "projektem" velmi dobré důvody. Že nejsou roztrpčeni prostě jen proto, že jsou rozmazlení a chtějí jen nadávat.

Klaus ve svých výrocích selhal i jako ekonom. Jeho ekonomické úvahy jsou prostinké. V době, kdy se po celé Evropě hovoří o tom, že brutálně a plošně prosazované hospodářské škrty jsou cestou do pekla, že je potřeba inteligentně a strategicky stimulovat ekonomiku, opakuje Klaus hloupou mantru o nutnosti šetření, bez jakékoliv jiné inteligentní strategie pro investice a rozvoj hospodářství. Sleduje onu cestu do pekla: "Současná hospodářská stagnace, [je] provázená v principu správnou a chvályhodnou snahou vlády stabilizovat veřejné finance a brzdit nárůst státního dluhu."

Jak píše dnes i britský konzervativní týdeník The Economist, v době, kdy jsou úrokové míry na minimu, je provádění státních škrtů nesmyslné a škodí ekonomice. Klaus to nečte? Aha, on tomu rozumí líp... :)

Nynější hospodářskou krizi podle Klause způsobili "ti, kteří předtím nezodpovědně [roz]dávali". Je to samozřejmě nesmysl. Zadluženost České republiky je malá a není problém. Provádění škrtů je motivováno ideologicky, nikoliv potřebou ekonomiky. Čtyřicetiprocentní zadluženost ČR je sedmá nejmenší v Evropské unii a dá se zvládnout inteligentním, dlouhodobým strategickým investičním programem, bez ožebračování obyvatelstva. Naopak by se vláda měla soustředit na to, aby existovaly mechanismy, jak z českých občanů udělat v globálním měřítku nejvzdělanější a nejnápaditější občany světa.

Světová fiskální krize se České republiky přímo netýká, zasahuje ji jen omezením vývozu do zemí postižených krizí (ale Německo, hlavní cíl českého exportu, na tom není tak špatně). Světová fiskální krize ovšem nevznikla tím, že by vlády "nezodpovědně rozdávaly", ale vznikla v důsledku nedostatečné regulace finančních institucí a bank, způsobené pravicovými vládami. To vytvořilo obrovskou finanční bublinu, na níž se podíleli nezodpovědní bankéři. Banky začaly krachovat a vlády je zachránily finančními prostředky ze státních peněz. Tak se zadlužily. Soukromé dluhy, vytvořené neodpovědnými bankami, byly přesunuty do státního rozpočtu a na bedra daňových poplatníků. Byla to neuvěřitelná sprosťárna. Že by to Klaus nevěděl? Dělá, jako že to neví a blouzní o "nezodpovědném zadlužování ČR" - které je jedno z nejmenších v Evropě. Jak ví každý podnikatel, k funkčnímu podnikání a vydělávání potřebujete úvěry a investice. Čtyřicetiprocentní zadluženost není velká.

"Stále větší spoutávání našeho života už nepřehledným počtem zákonů, příkazů a nařízení nás demotivuje a činí méně svobodnými," dál nesmyslně argumentuje Klaus. Ano, Česká republika je natolik spoutána nepřehledným počtem zákonů, že je dvacet procent občanů postihováno parazitickými exekutory, kteří si udělali osobní kšeft z vydírání občanů. Je samozřejmě pravda, že české zákonodárství je byrokratické, protikladné a neefektivní a nesmyslné praktiky a předpisy omezují podnikání zejména u malých a středních firem. Jenže Klaus tohle nekritizuje, jeho výroky jsou čistě ideologické.

Docela komický je umanutý Klausův boj proti "ngoismu": "Prostřednictvím médií se daří prosazovat zájmy malých, ale mocných -- a často i mezinárodně propojených -- nátlakových a lobystických skupin, schovaných v různě pojmenovaných nevládních organizacích. Exemplárním případem jejich úspěchu je to, co se událo kolem tzv. obnovitelných zdrojů energie, kdy naše zákony umožnily ničím neospravedlnitelné zisky těm, kteří se při přípravě těchto zákonů dokázali rychleji zorientovat, nebo si je dokonce ušili sobě na míru."

Jak vidíme zrovna v těchto dnech, východní pobřeží Spojených států má být v důsledku globálního oteplování postiženo rekordně nejhorším hurikánem v historii. Po celé Evropě bezpredecentně v důsledku globálního oteplování, které zdůrazňuje extrémy v počasí, napadl sníh už 28. října. Jenže podle Klause globální oteplování neexistuje, a tak není třeba se starat. Rozdíl mezi Českem a jenom Německem, ale třeba i konzervativní Británii, kde se stavějí tisíce větrných elektráren, je obrovský. Samozřejmě, že je zapotřebí v zájmu přežití lidstva rozsáhlých investic do udržitelné energie, a to přesto, že zpočátku - nebo někdy i pořád - budou tyto energetické zdroje nákladnější než ty špinavé. Jenže do přímé výroby elektrické energie z tradičních zdrojů se nezapočítávají škody, které vzniknou v důsledku globálního oteplování. A budou děsné.

Pak se už jen opakují Klausovy útoky na "přebujelý" stát. Zcela nejasné jsou Klausovy apely na "návrat k hodnotám": "Dokud opět nezačneme nazývat věci pravými jmény, hodnoty hodnotami, pahodnoty pahodnotami, normu normou a extrém extrémem, budou naše pocity nejistoty narůstat." Že by to mělo něco společného s názory jeho vicekancléře, že Václav Havel sloužil Satanovi?

V závěru má Klaus pravdu, když argumentuje, že si máme dodat odvahy a že máme schopnosti své problémy řešit. Potíž je, že se v projevu nezmínil o jediném z nich, hovořil o zástupných nesmyslech.

"V nejbližších měsících a letech nás nečekají jednoduché a klidné časy. Je na nás, zda tímto obdobím projdeme oslabeni či posíleni," říká na tomto místě Klaus. Škoda, že mu chybí i ta nejmenší míra sebereflexe. Jak je možné, že se po třiadvaceti letech projekt, který v někdejším Československu tento člověk zahájil a který prosazoval, nyní tak rychle hroutí? Neměl ten projekt nějaké vážné chyby? A jak je možné, že jeho autor se nad tím vůbec nedokáže zamyslet?

0
Vytisknout
18079

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2012