Husí riot po česku, aneb Přes kopírák, kontraproduktivně a trapně

2. 9. 2012 / Karel Dolejší



Protest proti církevním restitucím v katedrále svatého Víta v Praze. Podrobnosti ZDE

Tak se Češi konečně také dočkali. Skupina zakuklenců vešla do chrámu Svatého Víta, rozvinula transparent, falešně zakrákorala upravenou verzi svatováclavského chorálu, byla přerušena varhaníkem a po zabavení transparentu policistou odešla. Nezatýkalo se, nedošlo k žádným strkanicím, není známo, že by věc měla být trestně řešena. Církevní hierarchii postačí, aby vystoupení verbálně bagatelizovala - a získá na něm body. "Jsme opravdu dobří, u nás se totiž takhle trapně protestovat smí."

Veřejný protest může plnit přinejmenším dvě různé funkce: Jednak odreagování vlastních emocí protestujícího, jednak nástroje komunikace s veřejností. V tom druhém případě logicky docela záleží na tom, jak je protest vnímán a pochopen těmi kdo se ho sami neúčastní a jen přihlíží. Publikum je ten, na kom záleží - ne na tom, jak dobře si udělá ten, kdo vystoupil. Obvykle tedy má smysl strávit určitý čas úvahou, jak akce zapůsobí.

Z tohoto hlediska byla už původní performance Pussy Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele kontraproduktivní. Ačkoliv mnozí Rusové považují trest uložený soudem za příliš přísný, samotnou akci skupiny schvaluje jen malé procento z nich - protože ji vnímají jako neslušnou, urážlivou, nelegitimní. Podpora pro "ideové motivy" vystoupení se tedy nezvýšila, zato konzervativní síly dostaly skvělou příležitost mobilizovat se proti někomu, kdo urazil i velmi umírněné věřící, když předvedl naprostý nedostatek respektu vůči záležitostem jim drahým.

A česká kopie? Na ní už není ale vůbec nic pozoruhodného. Nápad se objevil před pár dny na Facebooku a podnítil pusté opičení, které je navíc díky falešnému zpěvu a ledabylosti provedení nanejvýš trapné. Terčem se stali kardinál Duka a premiér Nečas, ale ani velmi negativní hodnocení těchto osob velkou částí veřejnosti neznamená, že nepovedený protest bude přijat nějak pozitivně.

Ale je nakonec možná i dobře, že akce vzala právě takový konec. Zuřivé reakce fanatiků nebudou moci dopadnout na terč, který by vypadal alespoň trochu věrohodně, a vznikne prostor pro uvažování a debatu. O čem?

Například o tom, že podmínkou zabránění polarizace společnosti je jakási společná idea obecné slušnosti, která by měla figurovat na obou stranách. Početná laická a atheistická veřejnost České republiky bude muset osoby jako je kardinál Duka vytlačit z prostoru, v němž se řeší politické otázky, protože tyto osoby vystupují netolerantně a nárokují si materiální polepšení na úkor všech ostatních v době nejhorší krize od 30. let 20. století. Ale je třeba to udělat v klidu, sebevědomě, slušně a nezacházet do extrémů. Jestliže bylo náboženství jednou prohlášeno za soukromou záležitost, je třeba také respektovat soukromí těch, kdo se mu věnují, neútočit na ně a neurážet je jen proto, že má někdo jiný soukromý názor na určité záležitosti. Tolerance nevzniká vnucováním vlastního přesvědčení druhé straně, ale vytvořením veřejné zóny, která byla ve shodě všech neutralizována. Nebude-li zbytí, tedy i tak, že z ní bude militantní menšina prostě vytěsněna.

Česká republika je pátým nejatheističtějším státem na Zemi a ti kdo si nepřejí být tyranizováni politickými nájezdy části katolického kléru na veřejný prostor mají nepochybně více než dostatek sil, aby tomu zabránili. Chamtivci a asociálové si naopak mnoho sympatií přihlížejících nezískají.

Ale vše co je třeba lze udělat v klidu, bez urážek prostých věřících, bez toho, aby se mimoděk překračovaly hranice přípustného a vyvolávalo napětí, které ničemu dobrému neslouží, naopak může být využito ke zlému.

Vždyť skuteční křesťané budou s námi v této zemi žít ještě dávno poté, co nad nimi církevní hierarchie definitivně ztratí moc...

0
Vytisknout
5457

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2012