Případ Assange:

Znásilnění to nebylo, byl to překvapivý sex

21. 8. 2012 / Amy Mackinnon

Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že kdyby byl Julian Assange obviněn z neplacení daní, světová média by si naostřila své vidle a byl by v prvním letadle směřujícím do Švédska dřív, než byste řekli "Ikea".

Namísto toho je obviňován z "absurdních" zločinů "překvapujícího sexu", nefunkčnosti kondomu, medové pasti CIA, vymyšlených obvinění a je považován za oběť radikální feministické propagandy (to všechno řekli postupně ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino, reportér americké pravicové televize Glenn Beck, Dana Kennedy, Assangeův právník Mark Stephens, britský radikální reportér John Pilger a americká autorka Naomi Wolfová.)

Paradoxně nemají britská média - a vlastně i britská veřejnost - nic víc raději než orgii svatouškovství a touhy po krvi. Avšak mlčení nad obviněními, jimiž Assange čelí, je ohlušující.

Není vhodné, aby tento článek, nebo kdokoliv jiný než švédské úřady spekuloval o tom, zda je Assange vinen. Spekulovat o takové věci by ohrozilo základní právní zásadu presumpce neviny a práva na soukromí pro jak Assangeho, ale - a to je důležitější - i pro ženy, kterých se to týká.

Jsem ale velmi skeptická, že by absence veřejné debaty k této věci měla něco společného s dobrou vůli či vědomím, že musíme dát průběh spravedlnosti. V minulosti totiž nikdy nikdo tyto principy nerespektoval.

Assangeovi stoupenci buď naprosto ignorují celý tento problém, jako by to byla jen nějaká banální formalita, anebo spektakulárním způsobem vytváření spiklenecké teorie. Takže právník obou Švédek byl nucen konstatovat, že jeho klientky byly "obětí trestného činu, ale je na ně přitom pohlíženo jako na pachatele".

Krátce poté, co byla vznesena obvinění proti Assangeovi, Richard Pendlebury napsal v britském polobulvárním deníku Daily Mail o jedné z žen, která Assange obvinila:

"Sarah, atraktivní blondýna, byla už dobře známá jako 'radikální feministka' ... jako asistentka na místní univerzitě nejen že byla protekčním dítětem militantní feministické profesorky... její specializací byl boj proti mužské diskriminaci ve všech jejích formách, včetně sexuálního obtěžování.

Přišly informace i o tom, že obě ženy uvažovaly, že osloví bulvární deník, aby udělaly Assangovi opravdový průšvih".

Pendleburyho článek končí:

"Žaloba má několik podivných nedostatků a neexistují žádné veřejné důkazy o znásilnění či o sexuálním obtěžování."

Reakce veřejnosti na fóru pod článkem zahrnují tvrzení, že to byla medová past od CIA, že Assange přece nebyl tak pitomý a "PeterMac" ze Španělska uzavírá: "Senzační fotky. Krásný holky. Nedivím se, že se do nich zamiloval."

Před dvěma dny tvrdil podcast s názvem "Dobrou noc s Georgem Gallowayem" (děsivá představa; George Galloway je britský ultralevicový politik a donchuán, pozn. red.), že to, z čeho je Assange obviňován, "vůbec znásilněním není", provinil se jen "nesprávnou sexuální etiketou".

Daily Mail a George Galloway asi pro vás nebudou nutně arbitry elegance, nebudete je vyhledávat pro objektivní názor na skutečnost, avšak i respektovanější komentátoři jako slavný novinář John Pilger a Naomi Wolfová charakterizovali Assangeův případ jako "absurdní" a jako dílo radikálních feministek.

Takový diskurs způsobuje, že to vyvolává dojem, že sexuální násilí je něco normálního, Server "Uni Lads" v Británii se vyjádřil o znásilnění a v nedávném článku s titulkem "Sexuální matematika" v tom smyslu, že většina znásilnění se vůbec na policii nedostane, takže "jde o opravdu výhodné procento" a útočníci by měli "jednat překvapivě".

Výroky, které vyvolaly vůči serveru Uni Lad velké opovržení, nyní používají zavedení komentátoři mainstreamových médií.

Ve světle tohoto všeho by nemělo být překvapivé, že podle nedávného průzkumu serveru Mumsnet se 83 procent obětí znásilnění a sexuáních útoků vůbec neobrací na policii. Více než polovina z 1609 osob, které se účastnily tohoto průzkumu, konstatovala, že právní systém, média a společnost obecně zastává vůči obětem znásilnění nepřátelský postoj.

O Assangově vině se má teprve rozhodovat. Avšak tato sága dokazuje, že sdělovací prostředky nesou určitou míru viny za to, že šíří zastaralé mýty o znásilnění a sexuálním násilí.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9357

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2012