Čtvrt miliardy ze státního rozpočtu - porážka vědeckého dobytka - díl 4.

22. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

"Jestliže v případě prof. Vrany jde o senilitu a bolševické móresy spolu s neznalostí vysokoškolského zákona, ve vedení univerzity jde především o prachy a o moc", napsal mi jeden z pedagogů ČZU. A má pravdu. Dojení milionů je oblíbenou kratochvílí mnoha pracovišť ČZU. My se ale budeme věnovat jen jednomu. Prozatím. Další budou následovat.

V minulém díle seriálu jste si přečetli, jak krávy bolí dojení, když se tahá za vemena moc silně a moc často – aneb jak se dá zneužívat věda a školství. Dnes si něco povíme o porážce tohoto vědeckého dobytka – aneb když se rozporcuje velká věda na malé kousky. Po desítkách či stovce miliónů za kus. Věnovat se budeme několika případům. Všechny jsou dostupné z veřejného informačního systému Věda a výzkum Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy na vyhledávání ve veřejně přístupných údajích Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, provozovaného podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Pokud byste si při čtení mysleli, že nevěříte vlastním očím, není to má vina.

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011) - 46 str. - Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 4. srpna 2010 č. 555 ve znění změn podle usnesení vlády ze dne 11. května 2011 č. 340. PDF

Konkurenční výhoda děkana Hrona – 24 milionů

První ze zajímavých grantů je výzkumný záměr děkana PEF Hrona z období 1999-2004 MSM 411100012 – „Zdrojový přístup k vytváření konkurenční výhody“ – tzv. „neprůmyslový výzkum“. Základní tezí tohoto výzkumu je, že „Efektivní podniková strategie je založena na harmonické kombinaci pěti základních prvků:

  • zdrojů;
  • podnikatelských činností;
  • struktur, systémů a procesů;
  • poslání a cílů;
  • konkurenční výhody.

Neexistuje však jediný správný způsob, jak budovat konkurenční výhodu. Různorodost zdrojů, které mohou vytvářet konkurenční výhodu napříč podnikatelskými aktivitami, široké spektrum odvětví, ve kterých lze podnikat a četnost parametrů, podle nichž jsou projektovány organizační systémy – to vše vylučuje jakákoliv jednoduchá řešení. Společným jmenovatelem úspěšných podnikových strategií je kvalita jednotlivých složek v rámci trojúhelníku podnikové strategie, způsob, jakým tyto složky fungují v systému a soulad celku s měnícím se vnějším prostředím. Projekt je proto zaměřen na detailní zhodnocení jednotlivých složek, jejich propojení v systému a způsob, jakým se podnikové zdroje podílejí na vytváření konkurenční výhody.“

Rozpočet 24,3 miliónů Kč, z toho 22,8 milionu Kč ze státního rozpočtu. Výstupem je 495 spolu naprosto nesouvisejících publikací (ovšem v „RIV“), většinou otřesné kvality. Výsledkem za 24,3 milionů jsou žvásty, ne nepodobné výuce na večerní univerzitě marxismu-leninismu (VUML).

Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. – Grant MŠMT MSM 411100012 – „Zdrojový přístup k vytváření konkurenční výhody“ ZDE

Perly mezi výsledky

Růst kvality vzdělávacího procesu na VŠ formou zdokonalování řízení výrobních praxí (2006) či Význam komunikace pro proces učení (2006) – to jsou zjištění, ke kterým bylo třeba přizvat opravdové vědce z hnojárny. Komenský by to nevymyslel. Nebo Analýza postojů zaměstnanců vybraného podniku k podnikové krizi (2004) – nechápu, jak k vytváření konkurenční výhody přispěje analýza postojů zaměstnanců k podnikové krizi. Článek Pavla Šimka Hodnocení nabídek registrátorů doménových jmen v doméně. cz (2004) ve sborníku z doktorandského semináře je „využitím metody pro vícekriteriální analýzu variant“. Dobrá, to je tak na aplikační seminární práci v bakalářském studiu, ale jako VĚDA a navíc placená z grantu?

Lukáš Bolcek se zapsal do análů vědy s velkým V článkem Inteligence organizačního systému jako zdroj jeho udržitelnosti (stručný psychologický úvod ke konceptu inteligentní organizace) (2004), jehož cílem je „identifikovat zdroj adaptability organizace, klíčové charakteristiky a úrovně jejich zdokonalování na pozadí konceptu učící se organizace“. Pro ty neználky, kteří neví, co je to „učící se organizace“, malé vysvětlení: „koncpt inteligentní organizace – flexibilní a adaptabilní organizace reagující na změny prostředí vlastní transformací, ve které dochází ke zdokonalování na všech rozlišovacích úrovních.“ Inteligentní zemědělec... Klíčová slova: „Adaptation, intelligence, intelligent organization, cognitive competence, sustainability, improvement.“ Zní to vědecky, že? Hronova zástupkyně Tichá za něco podobného dostala profesuru... Zdroj: Agrární perspektivy XIII. pod názvem „Trvale udržitelný rozvoj agrárního sektoru – výzvy a rizika“.

Krizové řízení podniku (dokud ještě není v krizi) (2004) je „odborná“ stať docenta Romana Zuzáka, kterou autor v dalším grantu započítal jako knižní publikaci spolu s ing. Martinou Königovou. Je o „krizovém řízení podniku zaměřeném na prevenci vzniku krizí v podniku“, jak praví vysvětlivka. Armádu máme také na to, aby nevznikla válka, že... Knihu (odbornou) vydalo nakladatelství Grada a dočkala se druhého (rozšířeného) vydání... Studenti ji nejspíš mají jako povinnou četbu. „Nejčastějším přístupem podnikového managementu je řešení krize, až když v podniku nastane. Krizová situace přitom může vzniknout například kvůli neschopnosti podniku dostát svých závazků, v důsledku havárie, ekologické katastrofy nebo skandálu. Odhaduje se, že kolem 90 % podnikových krizí způsobuje management podniku svým rozhodováním nebo nepřipraveností na vznik krize. Kniha uznávaného odborníka a jeho spolupracovnice je zaměřena především na permanentní podnikové aktivity, jejichž cílem je eliminování možnosti vzniku krize, a pokud krize v podniku vznikne, tak aby byla identifikována ještě ve fázi, kdy nejsou krizí oslabeny podnikové zdroje, čímž se zvyšuje úspěšnost vyvedení podniku z krize“, praví o druhém vydání za 300 Kč (se slevou) nakladatelství v roce 2009. Děkan Hron a rektor ČZU by ji měli podle této annonce číst povinně. Vyvstává ovšem odůvodnitelná otázka, zda na vědu placenou z grantu, která je publikována komerčně, má autorská práva plátce grantu nebo autor. Jinými slovy: zda Zuzák a jeho spolupracovnice zisk z publikace vrátili zpátky do kasičky poskytovatele grantu – MŠMT. Nejsem naivní a tak ani nechci odpověď.

Povaha manažerské práce v 21. století (2004) po čtyřech letech 21. století byla od Jana Martínka nikoliv věda, ale věštění z koule. „Tato studie se zaměřuje na úlohu řídícího pracovníka v organizaci, na cíle, o jejichž splnění usiluje, na nástroje, které používá k zefektivnění produktivity práce jak své, tak svých podřízených a také na speciální vlastnosti, kterými by právě manažer měl disponovat, aby byl manažerem dobrým. Cílem práce je zmapování oblasti povahy manažerské profese z pohledu některých teorií, které již na toto téma byly publikovány, zejména pak z pohledu prací Chestera Barnarda, teoretiků v oblasti klasické teorie řízení, dále Petera F. Druckera, Henriho Fayola a Henryho Mintzberga. Práce je rozdělena do několika logických částí podle skupin, které popisují povahu manažerské profese a práce, uvádí určité principy řízení a manažerské aktivity v organizaci, zabývá se úlohou komunikace, nutností mít znalosti a vzdělávat se i ostatní pracovníky, nezbytností umět formulovat a dodržovat cíle (raději než jen vyhovovat nárokům představených) „. Baťa nebyl teoretik, ale manažer. Praktik. Podnikatel, který převzal odpovědnost nejen za rozvoj Zlína, ale i celého regionu. Možná proto v přehledu teorií řízení chybí. Autor neřídil nikdy ani koloběžku, natož podnik. Ministerstvo školství studii ze sborníku příspěvků z doktorandského semináře nicméně odkývalo. Nikdo ji asi nečetl. Ovšem publikace je to ale „WRD – světová“. Mgr. Jan Martínek Ph. D. se o dva roky později na Ministerstvu průmyslu a obchodu zabýval dojením Operačního programu Podnikání a inovace.

Povahou manažerské práce v 21. století je nedělat nic, u čeho by se prokázala neznalost řízeného procesu (citovat Kotrba, 2012).

O tom svědčí třeba „vědecká“ práce Perspektiva venkovské turistiky v kraji Vysočina (2004)... „Tento kraj je vhodný pro rekreaci. Má výborné přírodní podmínky, možnosti sportovního vyžití a množství kulturních a historických památek. Problémem zůstává nedostatečná propagace, infrastruktura a špatná komunikace mezi podnikateli a místními samosprávami. Venkovská turistika v kraji Vysočina má perspektivu“, tvrdí bez uzardění autorky Marie Pourová, Hana Brabencová a Jana Kašparcová ve „vědeckém“ sborníku Agrární perspektivy XIII... Asi je to cestovní zpráva ze společné dovolené.

Příspěvek do sborníku z mezinárodní vědecké konference „Firma a konkurenční prostředí 2004“ Změny poslání a cílů organizací v pseudo-konkurenčním prostředí (2004) autora Miroslava Polišenského z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně dokonale odráží úroveň poznání procesů v organizacích: „Pojem „konkurenčního prostředí“ zahrnuje v obecné rovině pohledu výběrové procesy, které si zachovávají ráz přirozeného výběru. Organizace, stejně jako jejich členové (pracovníci) vyvíjejí úsilí se udržet na trhu produktů nebo práce a prostřednictvím své organizační kultury, toho, co po sobě zanechají, a schopnosti svého potomstva se reprodukovat. Všechna rozhodující kritéria toho, zda to dělají dobře, mají nějakou souvislost se společenským posláním, účelem, a z něho vyplývajících cílů organizace, které jsou jednotlivci členy. Povaha každé dílčí práce uvnitř organizace je prostřednictvím tohoto jejího poslání určena. Jelikož povaha práce ovlivňuje její užitečnost a hodnotu, má také utilita a hodnota každého individuálního výkonu a jeho produktu souvislost s tímto daným společenským posláním organizace. Změny její organizační kultury, včetně třeba i nenápadné změny jejího společenského poslání a účelu, mohou změnit konkurenční prostředí tak, že charakter přirozeného výběru může být potlačen.“ Tato věta dokonale platí pro PEF ČZU, i když to nejspíš neměl autor na mysli. Ovšem zde charakter přirozeného výběru byl cíleně potlačen – změnami společenského poslání a účelu existence této fakulty.

Tvorba Otesánka, který všechno snědl

Z pomocného pracoviště pro výchovu předsedů JZD, které dávalo doprovodnou řídící kvalifikaci jinak odborné výchově zemědělců, se stal díky rozpadu racionální organizace vysokoškolského studia ministerstvem a volbě chaoticky neomezeně konkurenčního vzdělávacího systému v ČR moloch s 12 491 studenty a 291 pedagogy– největší ekonomická fakulta v republice. Větší než obdobná fakulta na VŠE. Povaha práce opravdu ovlivňuje její užitečnost a hodnotu, na to přišel už Marx. Klesá-li cena (nebo kvalita), roste poptávané množství. Teorie neoliberálního substitutu pak praví, že kvalitu lze nahradit množstvím za příslušně nižší cenu. Když se ovšem vytratí kritérium kvality či její velikost jako určující faktor, lze cenu nekvalitního produktu zvýšit a nikdo to nepozná. Trvá-li tento stav dostatečně dlouho a nerušeně, ztratí se povědomost společnosti o předchozím stavu. Trvá-li tento stav dostatečně dlouho a nerušeně, společnost blbne.

Pozn.: Při citaci těchto vět v odborných publikacích ČZU či při vypisování žádostí o další mikroekonomický či managerský grant prosím uveďte autora (Kotrba, 2012). Nechci přijít o impaktovanou citaci...

Práce Hany Trenčanské Přípravy v sektoru vepřového masa České republiky na vstup do EU (2003) je třeba užitečná – mapuje v sektoru potravinářské produkce nová omezení daná legislativou Evropské unie. Ovšem stať Marie Pourové Problematika žen v řídících funkcích (2003) či práce Nástroje e-businessu k podpoře rovných příležitostí (2004) by slušela katedře feminismu na FSV UK, na ČZU je poněkud... poněkud...

Nejobskurněji působí „vědecké“ texty, jako například Technologie DHTML a jejich vliv na konkurenceschopnost (2003) ze sborníku „Firma a konkurenční prostředí 2003“ a Jak lépe využívat E – mail (1999) – kapitola z „vědecké“ knihy „Moderní řízení podniku“ vedoucího katedry informačních technologií PEF ČZU doc. Ing. Zdeňka Havlíčka, CSc. a desítky dalších, s tématem zadání naprosto nijak nesouvisejících či naprosto blábolivých prací. Nejpitoreskněji se mezi nimi vyjímá Poslání KIT PEF ČZU v Praze (2002) (já netušil, že poslání katedry je věda...), Stres v České republice: srovnání let 1996 a 1999 (1999) a článek „Podpora voleb“ Tomáše Raina a Ivany Švarcové ze sborníku ze semináře KIT PEF ČZU „Internet & Information Systems 2004“. Ten se do výzkumného tématu děkana Hrona vešel také. I když pojednává o možnostech využití webových stránek při kampaních politiků. Bodíků nicméně přibylo, neboť seminář ve Vinařském podniku ČZU se podle státní příslušnosti účastníků označil pro účely ministerského výkazu jako „WRD – světový“. Zdrojem vytváření konkurenční výhody je i tedy i flaška moravského vědeckého (nebo hned několik desítek). Z Hradišťááá...

Elektronická obchodní komunikace mezi majiteli (chovateli) koní a ostatními subjekty (2004) Jany Kettnerové a Zdeňka Linharta v Sborníku katedry řízení PEF ČZU navrhla, aby „komunikace mezi hřebčíny a návštěvníky probíhala v podobě výstavy a propagace webových stránek a systému elektronického objednávání. Úkolem navržené komunikace mezi hřebčíny bylo propojit je takovým způsobem, aby návštěvníci dozrávali k návštěvě poznáním odlišností mezi hřebčíny a nabízenými službami.“ Výsledek opět zahrnut do hodnocení jako „WRD – světový“... Je tristní, že dle hodnocení výsledků – Hronův výzkumný záměr se všemi těmito bláboly v manažerském newspeaku uspěl podle zadání, tj. byly splněny cíle a jeho předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě / rozhodnutí o poskytnutí podpory.“ Jedna „odborná“ publikace z tohoto 24 milionového grantu vychází průměrně za cca 49.000 Kč dotace.

Hostina pro zemědělské vědce za 96 milionů

Grantové dojení se po tomto zkusmém úspěchu rozjelo ve velkém. Vědecká pracoviště v Praze a Brně se přesvědčila, že to jde a jak to jde. Vytvořila přesně v duchu teorií řízení zcela neprůhlednou sociální síť. Dojič Hron si požádal ministerstvo o dotaci přes 96 milionů. A dostal je. Záměr, ve kterém mimo jiné spolu s Vranou publikoval jeho záhadný spolupracovník, Egypťan Shady Aly, je na téma „Informační a znalostní podpora strategického řízení“. Výsledkem 80,29 milionů ze státního rozpočtu není bohužel nic jiného, než 446 „odborných“ publikací, tedy jedna průměrně publikace za 215 951 Kč.

Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. – Grant MŠMT MSM6046070904 – „Informační a znalostní podpora strategického řízení“ (2005-2011) ZDE

„Předmětem výzkumného záměru jsou principy, metody, nástroje a procesy strategického řízení s důrazem na informace a znalosti, a to: 1. z hlediska možností získání a využití informací a znalostí v procesu formulace a implementace strategie; 2. z hlediska konkurenční výhody. Aplikační doménu pro strategické řízení lze vymezit následujícími třemi oblastmi vlastností: rychle se měnícími požadavky ze strany uživatele informací; důrazem na kvalitu a efektivnost informačních služeb a dodržování standardů; metodiky, objekty, GIS, umělou inteligenci, synergii nástrojů, apod.) Každá jednotlivá oblast vlastností potřebuje řadu svých vlastních nástrojů, metod a přístupů. Obecným cílem výzkumného záměru je vytvoření uceleného souboru metod a nástrojů, které umožňují podporu pro procesy strategického řízení různých subjektů na základě neúplných a neostrých podkladů, tvrdí garant grantu.

Perly mezi výsledky

Najdeme zde ledaccos – aplikovanou matematiku legendy informatiky – Prof. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc., publikovnou ve sborníku MZLU „Firma a konkurenční prostředí 2005“ pod názvem Znalosti a neurčitost (2005).

Ovšem najdeme i publikaci Krizové řízení podniku (2009) docenta Romana Zuzáka a Martiny Königové, což je knižní podoba práce Krizové řízení podniku (dokud ještě není v krizi) (2004) z předchozího grantu. Zuzák bude určitě v práci na této klíčové publikaci pokračovat i v dalších grantech, ať bude jejich téma jakékoliv. Podle anotace se přece „odhaduje, že kolem 90 % podnikových krizí způsobuje podnikový management svým rozhodováním, nebo nepřipraveností na vznik krize.“ Tento stav bude trvat i nadále. Bible se také vydává už 2000 let. V různých vydáních.

Nebo článek Význam interkulturálního tréninku pro interkulturální management (2005), ve kterém si Jana Ivanovová klade na bedra úkol vysvětlit termíny kultura, podniková kultura, národní kultura, xenofobie, kulturní šok.... „Řešíme střet mezi kulturním vědomím jednotlivce a kulturou národní, či spíše národní mentalitou zaměstnanců a vztahy mezi zaměstnanci jiných národností navzájem“, konstatuje autorka. Když už jsme u toho: termín národní mentalita nebezpečně zavání dávno opuštěnými rasově segregačními kulturálními a antropologickými teoriemi konce 19. a počátku 20. století, opírající se o otrokářství a kolonialismus... (srov. termín „psychologie národů“ in: Wundt Wilhelm. 1886: Ethik. Eine Untersuchung der Tatsachen und Gesetze des sittlichen Lebens.) Ty byly předstupněm elitářským tezím, ze kterýchpak vznikla rasová teorie nacismu. V Čechách hledejme dva zdroje Palackého výkladu povahy Slovanů a národní mytologie: Herdera a falešné Rukopisy. V pasti tohoto obrozeneckého nacionalismu uvízli mnozí – Jiří Mahen (Knížka o českém charakteru, 1924) či sociolog Emanuel Chalupný (Národní povaha československá, 1932, původně 1907) ale i nestor české sociologie I. A. Bláha, (O české národní povaze, 1924) či současný konzervativní historik Jan Křen (Historické proměny češství. 1992)

... Zvyk je železná košile, praví přísloví. A interkulturální management znamená jediné: hledat společné jmenovatele jinde, než v pouze emigranty adorovaném pojmu „národ“.

Práce Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR (2009) autorů Jaroslava Čmejrka, Jana Čopíka, Radka Kopřivy, Václava Bubeníčka, Jany Kociánové a Jany Wagnerové přišla na zásadní poznatek, nezbytný pro informační a znalostní podporu strategického řízení: „Volební účast venkovských občanů v obecních i parlamentních volbách je relativně vysoká, avšak jejich zapojení do činnosti politických subjektů a veřejného života je nízké. Úzký sociální prostor v malých obcích dovoluje voliči, aby se rozhodoval spíše podle osobních sympatií ke kandidátovi než podle politických stran, jejichž zprostředkující úloha je zde vlastně zbytečná. Stranická příslušnost komunálních politiků se může dokonce stávat přítěží.“ Knihu vydalo nakladatelství Davida Izáka Kernberg Publishing, známé vydáním Karafiátových „Broučků“, „Babičky“ Boženy Němcové, knihy bývalého člena vedoucího sboru svědků Jehovových Raymonda Franze „Hledání křesťanské svobody“ a knihy „Aby porod nebolel“. Kniha je podpořena ze dvou zdrojů: mimo grantu MŠMT, řešeného prof. Hronem, též víceletým grantem Grantové agentury na sociologický výzkum GA403/06/1308 – Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR (2006-2008, GA0/GA) za 1 milion Kč, uděleném Doc. PhDr. Jaroslavu Čmejrekovi, CSc. z PEF ČZU.

Čmejrekův výzkum v rámci zadání GAČR je přitom standardní vědou, vykazován ovšem jako publikace v souvislostech Hronova grantu působí značně neústrojně (řečeno diplomaticky). Spíše jako vycpávka, aby se uměle navýšil počet publikací. V intencích vlastního grantu přitom dává Čmejrekova práce smysl. Podobných duplicit a nelogičností Hronův výzkumný záměr obsahuje víc. Například Analýza vývoje početních stavů drůbeže v ČR (2007) se ocitá vedle Atribuční teorie a interkulturní psychologie (2007)... „Vědecká“ kniha Romana Zuzáka Z podnikových krizí k vítězství (2008, Alfa Nakladatelství) je popkulturním manažerským blábolem, ne nepodobným Dalu Carnegiemu. Soubor deseti přednášek na téma řízení podnikových krizí je přitom zařazen do seznamu povinné studijní literatury České zemědělské university. Další vydání zaručeno.

Fuzzy klasifikátor optimalizace drsnosti povrchu při CNC soustružení (2010) je poklonou Vranově analýze v podmínkách neurčitosti – v podobě vícekriteriální optimalizace řezných podmínek. Co má společného nastavování soustruhu se strategickým řízením, měl by vědět garant výzkumného záměru. Ale je to alespoň konkrétní přínos pro soustružnickou vědu.

Docentka Tichá v rámci tohoto grantu rozvíjí svou tezi Učící se organizace (2005), prof. Vrana zde zahrnul práci Trendy E-learningu z perspektivy analýzy Gartner (2005), Roman Zuzák a Marie Horalíková zde uplatnili Talenty v podniku (2005), Talenty v podnikové praxi (2005) a Talenty v zemědělských podnicích (2005). Autoři „přináší výsledky výzkumu zaměřeného na identifikaci přístupů manažerů podniků v oblasti agrobyznysu k talentům a k chápání role talentů při dosahování konkurenční výhody.“ Dle autorů „se ukázalo, že zemědělské podniky nedisponují takovými možnostmi pro výběr a práci s talenty jako velké podniky a z toho vyplývá potřeba většího přesunu těchto činností na univerzity.“ Pikantní je, že autoři publikaci uvádějí jako „výstup z řešení grantu GA402/03/1003 – Talenty jako zdroj konkurenční výhody (oblast agrobyznysu) (2003-2004, GA0/GA)879 tis.  Kč. pro doc. Marii Horalíkovou. Paní docentka zjistila, že existují „talenty pro řízení (leadeři a stratégové), talenty projektové (mozky týmů a leadeři týmů) a talenty organizační“...

Součástí „grantové vědy“ je i příspěvek ing. Václava Švece, Ph. D. Pod názvem Medializace vysokých škol v České republice v období říjen 2002 – říjen 2004 (2005) si jej autor nechal proplatit z děkanova grantu a publikoval jej ve sborníku prací z mezinárodní vědecké konference ČZU „Agrární perspektivy XIV Znalostní ekonomika“. Cílem této „vědecké“ práce je „zjistit změnu stavu výskytu redakčních příspěvků týkajících se českých vysokých škol a vysokého školství v tištěných médiích v obdobích 1.10. 2002 – 30.9. 2003 a 1.10. 2003 – 30.9. 2004. Zkoumanými médii byly všechny hlavní deníky s celostátním pokrytím a také regionální tisk.“ Totéž téma pod názvem „Vysoké školy ČR v tištěných médiích v období 2002-2005“ publikoval ve sborníku příspěvků VIII. ročníku mezinárodní konference EKF VŠB – TU Ostrava 2006. Název „Medializace vysokých škol v prostředí České republiky“ uplatnil autor na „vědeckém“ sborníku „Co znamená udržitelnost pro univerzity“, vydaným Centrem pro otázky životního prostředí UK v Praze. Pod názvem „Vztahy veřejných vysokých škol v České republice s tištěnými médii“ publikoval autor v recenzovaném sborníku Mezinárodní Baťovy doktorandské konference a pod názvem „Modely vztahů veřejných vysokých škol s veřejností“ ve sborníku prací z mezinárodní vědecké konference ČZU „Agrární perspektivy XV – Zahraniční obchod a globalizační procesy“.

My, kteří máme neomezený přístup do databáze mediálních výstupů za posledních patnáct let, který provozuje firma Newton Media, víme, že k napsání složitého dotazu v dotazovacím jazyce je třeba půl hodiny, naklikat výběr zdrojů trvá dvě minuty a výstup ve formátu rtf se uloží během další půl hodiny při průměrně rychlém připojení. Přeformátovat 2442 výstupů tak, aby nebylo poznat, že jde o výběr z databáze Newton, trvá dvě hodiny. Zbytek je vložení pár čísel do Excelu a vygenerování několika „manažerských“grafů. Denní chleba každého investigativního novináře a mediálního analytika, který musí pro klienta dělat monitor médií. Nikoho z nás by ale nenapadlo z toho dělat vědu a kasírovat za to peníze z ministerského grantu.

Jedna průměrně publikace z tohoto Hronova grantu stojí daňového poplatníka 215 951 Kč. No neberte to za databází „prolistované noviny“...

S jídlem roste chuť – 104 milionů

Další, ještě větší výzkumný záměr na Hronově fakultě stále běží. Ministerstvo školství podojil tentokrát Prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc., proděkan pro rozvoj Hronovy fakulty, vedoucí katedry ekonomiky, člen vědecké rady PEF a vědecké rady ČZU o částku 104,35 milionů Kč, z toho 98,23 milionů ze státního rozpočtu:

Prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc. Grant MŠMT – MSM6046070906 – Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů (2007-2012, MSM) ZDE

Výsledkem není opět nic jiného, než „odborné“ publikace, efektivita dojení je tentokrát ještě vyšší: jedna publikace průměrně za 303 358 Kč.

Pokud výzkumný záměr poběží stejným tempem jako teď, odhadovaná efektivita bude na konci roku 2012 okolo čtvrt milionu Kč dotace státních peněz na jednu publikaci – například článek v proslaveném časopise Zemědělská ekonomika...

11.8. 2010, Jaroslav Borovička, University of Chicago: Jak české ekonomické časopisy ohýbají citační systém ZDE

„Hlavním cílem výzkumného záměru je komplexní analýza a vyhodnocení možnosti optimálního využívání zdrojů v podmínkách realizace evropského modelu zemědělství a hodnotových potravinových řetězců k podpoře kvality života ve venkovských oblastech a spotřebitelského blahobytu“, pravil garant Svatoš. „Dílčí cíle jsou:

  • vymezení vnějších a vnitřních determinant postavení agrárního sektoru ČR v podmínkách EU
  • analýza adaptace zemědělství ČR do podmínek SZP a jeho participace na využívání strukturálních fondů v rámci realizace evropského modelu zemědělství
  • analýza realizační efektivnosti obchodování zemědělsko-potravinářskými výrobky na vnitřním a zahraničním trhu a posouzení vlivu globálních hodnotových potravinových řetězců na ekonomickou výkonnost
  • oceňování zdrojů venkovského prostoru a jejich využívání pro sociálně ekonomickou stabilizaci venkova
  • právní regulace efektivního využívání zdrojů venkovského prostoru“

Není to tak dlouho, co Svatoš ještě řešil adaptační procesy České republiky při integraci do EU v odvětví zemědělství v rakousko-českém příhraničním regionu (grant MŠMT 11110/1134/1307). Kdo řešil ostatní regiony???

Kam ty peníze mizí?

Kdo se ptá, moc se dozví... Téměř ani jeden publikační výstup nemá reálnou aplikaci, užitečnou národnímu hospodářství, o státním rozpočtu nemluvě. Publikace o své kvalitě vypovídají nicméně dostatečně – Politická ekonomie zahraniční obchodní politiky (2010), Demografický a potravinový problém světa (2010), Jsou biopotraviny skutečně zdravější než potraviny z konvenčního zemědělství? (2010), Proces získávání znalostí z oboru informačních systémů a ICT (2010), Agrární WWW portál Agris 4.0 (2010), Teorie a praxe strategického a manažerského řízení v ICT (2009), Optimalizace vývojového procesu webových aplikací (2009), Teorie lidského kapitálu v procesu vzdělávání (2010), Aplikace teorie optimálního řízení ochrany životního prostředí: Případ Kanady a České republiky (2009), Lidský kapitál, teorie signálů a vzdělávání v zemědělství (2007), Možnosti využití modifikace Kochovy metody pro stanovení hodnoty okrasných dřevin (2007), Politická ekonomie regionalismu se zaměřením na africká integrační uskupení (2007), Tradice sboru dobrovolných hasičů (2007), Web 2.0 is a Future Advanced Web (2007)

Všechny jsou určitě nesmírně důležité pro „ekonomiku zdrojů českého zemědělství“ – což je výzkumný záměr, že. Zvláště článek o demografickém a potravinovém problému světa, případně optimalizace vývojového procesu webových aplikací či teorie signálů. Africká integrační uskupení nám mohou ukázat, že v EU jsme zbytečně a zemědělská politika Africké unie je inspirativnější.

Nejzvláštnějšími publikacemi jsou zejména tři politologické publikace Mansoora Maitaha o Blízkém východě a Libyi – odborná kniha Politická a ekonomická kultura islámu na Blízlém východě (2010), která „zdůrazňuje nutnost alternativních přístupů ke studiu politické a ekonomické kultury islámu a Blízkého východu. Zhodnocuje míru dodržování islámských doktrín a tradic, analyzuje je z hlediska ekonomického, hledá v nich návody a směrnice ke způsobu vládnutí v islámských zemích“ (vyd. Wolters Kluwer ČR) a Zvláštnosti makroekonomické politiky zemí Blízkého východu (2010) (vyd. Wolters Kluwer ČR). Autor v anotaci k této knize píše, že „Ekonomiky zemí Blízkého východu lze charakterizovat jako rozvojové a to proto, že ve struktuře vývozu převažují suroviny, zejména pak surová ropa a zemní plyn. Národní ekonomiky těchto zemí nesou určité obecné ekonomické charakteristicky rozvojových zemí, vyznačují se však též řadou specifických rysů. Je nutné vycházet ze skutečnosti, že základním a nejdůležitějším faktorem, který působí na všechny ekonomické i politické procesy v zemích Blízkého východu je ropa. Jelikož převážnou část území Blízkého východu pokrývají pouště je v těchto zemích podíl zemědělství na HDP velmi nízký a nejvyšší podíl průmyslu je průmyslu těžebního a nikoliv zpracovatelského. Jednoznačná závislost zemí Blízkého východu na příjmech z ropy a jejich dodržování principů islámského finančnictví vytvářejí v těchto zemích velmi specifickou jak fiskální, tak monetární politiku a tím pádem zvláštní makroekonomické prostředí.“. Není ovšem jasný vztah pouští Blízkého východu k ekonomice zdrojů českého zemědělství. Je snad Česká republika rozvojovou zemí nebo autor na České zemědělské univerzitě objevil ropu? Publikace Analysis of the Relationship between State Budget and Trade Balance of Libyan Economy (Period: 2000 – 2008) (2010) tvrdí, že „libyjská ekonomika se vyznačuje závislostí ropných příjmů na financování ekonomických aktivit – ať již provozních nákladů a nákladů transformace (investic), či dovozu spotřebního zboží a výrobních prostředků. Výsledkem je, že nástroje finanční a obchodní politiky hrají zásadní roli v procesu hospodářského rozvoje libyjského hospodářství.“ (vyd. AGRIS on-line Papers in Economics and Informatics). Opět není jasné financování tohoto článku na České zemědělské univerzitě z grantu, věnovaného ekonomice zdrojů českého zemědělství. Libyjský písek zdrojem českého zemědělství není. Libyjská ekonomika byla po odchodu Československa z tábora míru a socialismu pro po sameovou vládu symbolem bolševické neřesti, pro Kaddáfího Česko symbolem kapitalistické neřesti a tradiční přátelství, stvrzené chruščeváčky mezi Chňoupkem a Kaddáfím, bylo rázem pryč. ČSSR do Libye dodávala výbušniny, zbraně, zbrojní technologie a realizovala zde mnohé stavby – i zemědělské. Realizovala v Libyi podle pamětníků dolar za 2 Kčs. Ve zlatě. Československo vyzbrojilo prostřednictvím Kaddáfího tu druhou polovinu Afriky, kterou nezvyzbrojila za vlády jeho předchůdce Francie. Ale to byl prezidentem Husák a ne Havel. Podle zjištění ČTK z května 2002 činil dluh Libye vůči ČR přibližně 300 milionů dolarů (přes deset miliard korun), což byl výsledek nedořešené poslední fáze zahraničního obchodu s touto zemí, garantovaného kdysi oběma vládami . Po vypovězení dohod z české strany se svéhlavý Kaddáfí neměl k placení. Proč také?

Podivuhodný mezi odbornými publikacemi o ekonomice zdrojů českého zemědělství je i seriál Trapistické klášterní pivovary (2009-10) Tomáše Maiera, publikovaný v týdeníku Kvasný průmysl, kde vycházel na pokračování od čísla 10/2009. Pivo zvané „trapistické“ musí být vyrobeno pouze z přírodních surovin trapistickými mnichy nebo alespoň pod jejich dohledem v objektu kláštera na zařízení, které patří klášteru, vaření piva se musí řídit přísnými pravidly řádu a významný podíl ze zisku musí být použit na dobročinné účely. Trapistických klášterů provozujících pivovar je podle autora na světě sedm – Chimay, Westvleteren, Orval, Rochefort, Achel, Westmalle a La Trappe. Šest z toho je v Belgii a jeden v Nizozemsku. V Česku není ani jediný a nejspíš ani nebude. Což konstatuje i autor, neb píše, že jediný klášterní pivovar je dnes v Česku v Želivě, provozován mnichy v tamním premonstrátském klášteře. Ten ale nemá s trapistickým pivem nic společného.

Kdyby existoval ještě trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, většina publikací by pod něj dozajista spadat mohla. 240 promrhaných milionů do vědeckého výzkumu, který je jako celek k ničemu (i když některé dílčí výsledky mohou být k něčemu užitečné, nikdo ale neví které a k čemu), by socialistické orgány činné v trestní řízení mohly kvalifikovat ve jménu lidu i jako sabotáž národní ekonomiky. My ale v socialismu nežijeme, i když vědci na provozně ekonomické fakultě zjevně žijí v komunismu.

Jelikož my žijeme v době, která musí vykazovat reálnou efektivitu vložených prostředků, je nutné prověřit veškeré granty nejen PEF ČZU, ale celé ČZU a s nimi spojené osoby nejen Akreditační komisí MŠMT, ale i prostřednictvím zvláštních kontrolních mechanismů. Nejlépe zvláštní parlamentní vyšetřovací komisí, zřízené výborem pro školství, vědu mládež a tělovýchovu s vyšetřovateli ze zahraničních univerzit. Jelikož jde o minimálně deset let trvající stav, kterého se účastní kolektivy několika univerzit, nepůjde jen o tři izolované granty jedné fakulty.

Profesor Vrana zpracovával v letech 2006 - 2011 výzkumný záměr Inteligentní nástroje pro hodnocení relevance a strukturování obsahu obecných a specializovaných zdrojů dat a znalostí. Podojil Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o 15,516 milionů Kč. Nebyl sám.

Mnohokrát nic umoří i Grantovou agenturu - další miliony

Další výzkumné záměry a projekty, které také financovala na PEF ČZU Grantová agentura nebo ministerstvo školství, by vydaly na malou monografii. Některé z nich si představíme blíže. Bez komentáře. Laskavý čtenář se dovtípí sám,k čemu je českým zemědělcům výzkum změny kultury v Kyrgyzstánu... Pro pasteveckou společnost je to důležité. Nejspíš se budeme pást, až všichni zemědělci budou dělat vědu či ekologii za státní peníze.

Postsocialistická transformace a změny kultury ve Střední Asii se zaměřením na Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán (2011-2015, GA0/GA)
2,167 milionu Kč, Ing. PhDr. Petr Kokaisl, Ph.D.

Cílem navrhovaného projektu je postihnout postsocialistické transformační procesy ve středoasijských státech bývalého SSSR z širšího pohledu (změny v kultuře, návrat k tradicím, vytváření nové identity, politické uspořádání, změny vlastnictví), se zaměřením na Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Počet výsledků v RIV: doposud 0

Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských státech bývalého Sovětského svazu (2007-2009, GA0/GP)
586 tis. Kč, Ing. PhDr. Petr Kokaisl, Ph.D.

Počet výsledků v RIV: 2

Pastevecké společnosti v procesu modernizace ve středoasijských republikách (2005-2006, GA0/GA)
1,006 milionu Kč, Ing.Mgr. Petr Kokaisl, PhDr. Jan Pargač, CSc.

Počet výsledků v RIV: 10
Včetně

Motivace pracovní činnosti, hodnoty a postoje (2010-2012, GA0/GA)
2,129 milonu Kč, Doc.PhDr. Luděk Kolman, CSc.

Počet výsledků v RIV: doposud 0

Modelování asymetrických cenových přenosů v zemědělsko-potravinářských vertikálách a jejich teoreticko-empirické implikace (2011-2013, GA0/GP)
540 tis. Kč, Ing. Lenka Šobrová, Ph.D.,

Počet výsledků v RIV: doposud 0

Model dílčí rovnováhy na trhu s masem (2011-2013, GA0/GP)
720 tis. Kč, Ing. Michal Malý, Ph.D.

Počet výsledků v RIV: doposud 0

Hodnocení vlivu výzkumu a vývoje na ekonomický růst České republiky s využitím modelu obecné rovnováhy (2011-2013, GA0/GP)
585 tis. Kč, Ing. Zuzana Křístková, Ph.D.

Počet výsledků v RIV: doposud 0

SMEW - Inteligentní prostředí na pracovištích (2010-2012, GA0/GA)
3,925 milionu Kč, Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. a Prof. RNDr. Peter Mikulecký, Ph.D. (Univerzita Hradec Králové)

Počet výsledků v RIV: 7
Včetně

  • Management of Indigenous Knowledge for Developing Countries (2010)
  • Sociální sítě coby informační technologie (2010)
    Cílem příspěvku je zjistit, zda mohou být sociální sítě, zejména Facebook, využívány jako informační technologie - např. pro šíření informací, objednání pravidelné dodávky požadovaného typu informací, náhodné zjištění užitečných informací či přímo cílené získání právě požadované informace. Obecným cílem je zjistit, zda lze komunikační technologii a její uživatele dohromady chápat jako informační technologii. Příspěvek vychází z vlastního používání Facebooku a pozorování dění na něm.

Vytvoření mechanismů identifikace symptomů vznikající krize v podniku. (2000-2002, GA0/GA)
1,741 milionu Kč, Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. Dr.h.c.

Počet výsledků v RIV: 20
Včetně

Talenty jako zdroj konkurenční výhody (oblast agrobyznysu) (2003-2004, GA0/GA)
879 tis. Kč, Doc. Marie Horalíková

Počet výsledků v RIV: 23
Včetně

Modely strategického myšlení pro generování konkurenční výhody (v agribusinessu) (2005-2007, GA0/GA)
1,621 milionu Kč, Ing. Jaromír Štůsek

Cílem projektu je vytvoření knihovny modelů strategického myšlení pro generování konkurenční výhody podnikatelských subjektů operujících ve sféře agribusinessu. Dále zpracování publikace prezentující vytvořenou knihovnu modelů strategického myšlení a metodiku jejich praktického využití v procesu strategického rozhodování a formování strategického myšlení, včetně přiloženého CD (zahrnujícího e-knihovnu modelů strategického myšlení) vhodně dokumentujícího výsledky výzkumu a vybrané analyticko-syntetické přístupy.

Počet výsledků v RIV: 26
Včetně

Kolektivizace v Československu 1948-1960. Politické a sociální proměny venkova (2006-2008, GA0/GA)
560 tis. Kč, PhDr. et RNDr. Michal Kubálek, Ph.D.

Uspěl podle zadání. Prachy vyinkasoval. "Výsledky výzkumu ukázaly některé důležité rysy..." - Výsledkem jsou dvě publikace v RIV:

Volba jídla: Prediktivní model sociálního chování zaměřeného na uvědomělou spotřebu potravin (2010-2011, GA0/GP)
589 tis. Kč, Mgr. Ing. Lukáš Zagata, Ph.D.

Projekt si klade za cíl prozkoumat, jakým způsobem je uskutečňována uvědomělá spotřeba potravin (s ohledem na motivy spotřebitelů), zjistit, které okolnosti ji ovlivňují a odpovědět, jaké jsou aktuální společenské důsledky tohoto jevu pro naplnění udržitelné produkce potravin.

Počet výsledků v RIV: 0

Využití kompetencí ve znalostně orientované organizaci (2009-2011, GA0/GP)
449 tis. Kč, Ing. Martina Königová, Ph.D..

Hlavním cílem projektu je návrh metodiky pro identifikaci kompetencí ve znalostně orientovaných organizací v tranzitivní ekonomice. Dílčí cíle projektu zahrnují vymezení znalostně orientovaných organizací, analýzu přístupů znalostně orientovaných organizací ke kompetencím a identifikaci kompetencí.

Počet výsledků v RIV: 0

Projektování znalostně orientovaných systémů (2009-2011, GA0/GP)
526 tis. Kč, Ing. Tomáš Macák, Ph.D.

Cílem předloženého grantu je tvorba organizačních systém s těmito výstupy: - vymezení principů a tvorba metodiky pro návrh organizačních systémů; - využívání a tvorba expertních systémů na podporu podnikového rozhodování a k formalizovanému řízení expertních a vývojových činností.

Počet výsledků v RIV: 3

Podpora inovačních procesů v zemědělství rozvojem a využitím spolupráce v e-learningové síti založené na znalostních databázích. (2008-2009, MSM/ME)
104 tis. Kč, Doc., Ing. Zdeněk Havlíček, CSc.

Počet výsledků v RIV: 0

Inteligentní nástroje pro hodnocení relevance a strukturování obsahu obecných i specializovaných zdrojů dat a znalostí (2006-2011, MSM/2C)
15,516 milionu Kč, Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc.

Počet výsledků v RIV: 50
Včetně:

Laskavý čtenář sám zhodnotí přínos této vědy pro ekonomiku a pro kapsy řešitelů. Výdaje za cesty na vědecké konference včetně letenek a ubytování, včetně nákupu profesionálníách filmových kamer pro filmování cizích zemí a jejich pláží z prostředků grantů lze platit a platí se. Externí analýzy potřebné pro zpracování vědeckých záměrů se platí také. Výběrová řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek se nevypisují, zpětné inkaso části fakturovaných částek není nemožné. Každý správný vědec na PEF má eseróčko nebo živnost na stejnou práci, jakou dělá na univerzitě. Proč by zároveň nemohl dělat pro firmu, která dělá pro něj? Kdo to zjistí? A jak? Na dalších katedrách ČZU neberou mezi učitele nikoho, kdo živnost nebo eseróčko nemá. Děkan té fakulty má tři firmy. Prosperující. Jak by řekl šašek Jan Kraus v reklamě na Mattoni, děkan je ekoefektivní.

Při zpracování tohoto tématu zjistil autor, že kam na PEF ČZU šáhne, odtud vypadne nějaký kostlivec.

Předchozí díly seriálu o PEF ČZU

25. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5. ZDE

16. 05. 2012 Štěpán Kotrba: My, krávy počítačem řízené a mlhavá předpověď dojivosti - díl 3. ZDE
14. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena -- díl 2. ZDE
10. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1. ZDE

Zdeňka Petáková: O smyslu a užitečnosti vědy ZDE

0
Vytisknout
9774

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2012