Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5.

25. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

Česká zemědělská univerzita je ctihodnou veřejnou vysokou školou. Pouze trpí tím, čím téměř všechny vysoké školy, nejen ty veřejné. Nutnost publikovat za jakoukoliv cenu v recenzovaných a impaktovaných médiích odráží vědeckou potenci. Kdo to umí, ten to dělá. Ten kdo to neumí dělat, ten to učí. A ten kdo to neumí ani učit, ten to řídí..., praví starý univerzitní vtip. V tomto případě platí navíc, že ten kdo to neumí dělat, učit ani řídit, musí to umět dostatečně autoritativně předstírat a najít si na vše ostatní lidi. Tomu se říká znalostní management... Předstírat se dá nejlépe, zaměstnáme-li podřízené prací, kterou máme dělat sami. Dokonalý univerzitní manažer je, na kterého žádná (ani vědecká) práce nezbyde. Pak má čas shánět peníze na výzkum a chodit s rektorem na jeleny.

Podobně jako profesor Vrána má spoluautora většiny svých publikací - záhadného neuro-fuzzy doktoranda Alyho Shady z Egypta, kterého si dlouhá léta platí z fakultních peněz (a o kterém si na azylové a cizinecké policii myslí, že je "essential teacher", ačkoliv Egypťan nic neučí), a zbývá mu tak čas na ty jeleny, jachting, výlety do tropů a dojné konference EUNIS, děkan PEF ČZU prof. Hron má na (spolu)psaní článků hned dva lidi: dnes už profesorku, ještě nedávno docentku "učící se organizace" Ivanu Tichou a docenta přes "management hodnoty, inovací a kvality" Tomáše Macáka.. Nejkurióznější "vědecký" článek, který zemědělský odborník Macák s pomocí učitele angličtiny Selbyho vyprodukoval, pojednává o koncepci bezpečnosti jaderné elektrárny. Jaderná bezpečnost jednoduše a rychle, na tři stránky - v otázkách a odpovědích.

Už chápu, proč bouchl Černobyl. Operátoři chtěli ověřit, zda management inovací lze aplikovat i v jejich provozu. Davaj, poprobujem étu těóriju...

Článek Nuclear safety in question answer through project concept of nuclear power station safety si napsal vědec přes zemědělský management k vánocům: v prosinci 2008. Publikoval jej dokonce dvakrát. Zajel si na mezinárodní konferenci "manažersky osvědčených postupů" International Academy of in Business and Economics do Plaza Hotel Casino v Las Vegas. Jedním z neopominutelných rysů Plaza Hotel Las Vegas je jeho velký střešní bazén s panoramatickým výhledem. Odtud jsou vidět světla velkého vědeckého světa. The lights, action and glamor - poker, craps, ruleta, baccarat, blackjack a Let It Ride....

A pak jej vnutil do rumunského "vědeckého" časopisu European Journal of Management, kontrolovaného a podporovaného místopředsedou této světově proslavené konferenční aktivity, Dr. Mariusem Gavrileteaou z podnikatelské fakulty univerzity Babes Bolayi v Cluj-Napoca, bývalém hlavním městě kdysi Velkého knížectví Transylvánie, dnes "jednoho z nejdůležitějších akademických center" v Rumunsku. Gavriletea je odborníkem na leasing a pojištění motorových vozidel v Rumunsku, investiční životní pojištění v Rumunsku a ochranu před přírodními katastrofami v Rumunsku... Obě tyto světové publikace si ale Macák s Selbym započítali do svých vědeckých úspěchů. Macákovi se publikace hodily k získání titulu na PEF ČZU. Započítal si je 2x v habilitačních kritériích na docenturu, kterou obhajoval 8. 12. 2010. Jednou jako článek, podruhé jako vystoupení na konferenci. Proč by docenturu neměl dostat, když na "impaktovaných" zdrojích má jako hlavního (prvního) autora Hrona? Škoda jen, že v Suchdole není Las Vegas. Ale třeba jednou bude... Díky děkanovi Hronovi.

Macák, Tomáš. Selby, Richard J.: Nuclear safety in question answer through project concept of nuclear power station safety. ZDE

scan tištěného článku včetně vzorců a schémat PDF
IABE Annual Conference 2009, Las Vegas - program ZDE
in: European Journal Management Vol. 9 Iss. 4, International Academy of Business and Economics, ISSN 1555-4015 ZDE
Bibliografie pro habilitační řízení - dle kvantifikovaných kritérií: Tomáš Macák ke dni 11. 10. 2010 ZDE

Základem je cvičení z pravděpodobnosti na příkladu jednoduchého schématu atomové elektrárny na str. 46. na několika výpočtech s dosazenými hodnotami spolehlivosti blízkými 1.0 (konkrétně 0.96). Tyto hodnoty jsou v článku v kapitole 2. (literature review & methods) převzaty z citované Hronovy publikace, kde jsou definovány jako "96 bezporuchových případů z celkových 100 možných" (ovšem na příkladu servisních prohlídek osobních automobilů). Čili s realitou jaderné elektrárny a řízením rizik v ní nemá článek společného vůbec nic. Jde o "školní" příklad z aplikované matematiky. Kolik jsou dohromady dvě hrušky a tři jabka? Článek je založený na myšlence zvyšování takto definované spolehlivosti systému jaderné elektrárny pomocí různých kombinací přídavných paralelních jednotek s různou spolehlivostí. Například podle tabulky na str. 50.

První vzorec na straně 41 vysvětluje, že 1/6 x 1/6 = 1/36....

Odstavec textu se třemi matematickými výrazy na straně 42 je totožný s odstavcem textu a třemi matematickými výrazy na str. 43, což plně vypovídá o kvalitě recenzí i rumunské univerzitní redakční práce.

V závěru se píše, že jaderná bezpečnost se dá touto statistickou metodou zvýšit, pokud se na jadernou elektrárnu podíváme jako na systém S = {A,R}, kde A je množina prvků a R je množina vazeb. Citace (Hron 2007). Škoda, že si ten článek včas nepřečetli fukušimští směnoví inženýři. Mohli předejít havárii a snížení HDP Japonska. Miliónová odměna v dolarech by Hrona neminula.

Práce cituje čtyři zdroje. Česká skripta ČZU "Kybernetika v řízení" (Hron, Lhotská, Macák 2007) jsou v textu citovaná jako anglická odborná kniha (Hron 2007), aby ten zdroj nevypadal jako autocitace...

Kybernetika v řízení - v Books Google ZDE

Kniha "Power to Save the World: The Truth About Nuclear Energy" - " Moc zachránit svět: Pravda o jaderné energii" (Cravens, 2007) není vědecká, ale politicko-propagandistická. Synopse o ní říká:

"Provokativní, kritická analýza jaderné energie se dívá zblízka na fakta, strach a mýty o tomto zdroji energie, nabízí podrobné posouzení rizik a přínosů a zároveň vyvrací známé argumenty proti jaderné energii a volá po jejím využití jako bezpečného zdroje energie a řešení problému globálního oteplování. "

Poněkud emocionálnější až nadšený je pohled autora:

"Vzali mě na prohlídku jaderného světa tak, abych se mohl dozvědět z první ruky jeho rizika a přínosy. Navštívil jsem mnoho zařízení, hovořil s mnoha vědci v různých oborech a zkoumal závěry Národní akademie věd a různých mezinárodních vědeckých orgánů. Když jsem se naučil víc, přesvědčil jsem se, že kultura bezpečnosti, která panuje v amerických jaderných elektrárnách a zákony fyziky tvoří je bezpečnými a důležitými nástroji pro řešení globálního oteplování. ... Moc změnit náš svět neleží ve skalách, řekách, větru nebo slunečním záření. Leží v každém z nás," tvrdí o knize.

Power to Save the World: The Truth About Nuclear Energy ZDE

Podklady pro studentská cvičení "Strojní zařízení elektráren" (Raček 2004), vydaná Ústavem elektroenergetiky VUTB - je zde také citovaná jako odborná kniha v angličtině "Equipments of nuclear power", ačkoliv jde o česká vysokoškolská skripta a slovo "jaderné" v názvu není...

Strojní zařízení elektráren ZDE

Knížka, vysvětlující principy využívání jaderné energie, typy reaktorů, diskutuje o ukládání jaderného odpadu, jaderných zbraních a jejich skladování atd. "Nuclear Energy: Principles, Practices, and Prospects" - Jaderná energie: Principy a praxe a perspektivy (Bodansky 1996) je zde také prezentována jako vědecká publikace, ačkoliv se dle synopse jedná o vysvětlující vědeckopopularizační literaturu určenou "pro jaderné inženýry, studenty strojírenských oborů a tvůrce vládní politiky s technickým zázemím"...

Nuclear Energy: Principles, Practices, and Prospects ZDE

Britský učitel Richard Selby, který před dvaceti lety přišel na ČZU učit angličtinu, na katedře řízení zůstal. Disertaci psal na téma: "Research Conducted in Fulfillment of PhD Studies", jeho školitelem tehdy ještě docentka Ivana Tichá, Hronova zástupkyně. Selby obhájil titul Ph.D. až 15.12. 2010. Zabývá se interkulturním vzděláváním při využití ICT, zajímají ho "manažerské výzvy založené na ICT vzdělávání ve vysokoškolském prostředí" - to aby uspokojil obecné šílenství ohledně e-learningu. Článek o bezpečnosti jaderných elektráren, pod který se připodepsal, je v jeho CV jedinou podobnou publikací. Macák zřejmě neumí dostatečně anglicky a tak rodilý mluvčí musel nastoupit za cenu spoluautorství... Podle studentů pohodový, přátelský, hodný pán, který má zájem o své studenty. Dobrý učitel. Podle mne je nevinnou obětí, která chtěla ctižádostivému docentovi vyhovět a nevstoupit do konfliktu. Do grantově dojivého byznysu zapojen není.

Pozn. autora: Napsal mi jeden slovenský doktor věd a profesor fyziky, - oboru, ve kterém by taková zvěrstva byla trestná:

Obávam sa, že situácia je veľmi podobná na všetkých univerzitách - každý máme svojich Hronov a Vrany. Pozrel som si článok Macáka a Selbyho. Všetko čo píšu, sú všeobecne známe triviality, s ktorými sa zoznamujú študenti na prednáškach. Za pár sekúnd som si „vygúglil“ odkaz na stránku , kde je okrem iného článok Prof. J.L.Romea , v ktorom je veľmi prístupne a zrozumiteľne vyložená problematika spoľahlivosti sériovo a paralelne spájaných prvkov (článok prikladám).

Prof. Jorge Luis Romeu : Understanding Series and Parallel Systems Reliability in: Start - Vol. 11, Num. 5, 2005. Reliability Analysis Center. ZDE

Je typické, že autori necitujú žiadnu z podobných prác, lebo by bolo zrejmé, že ich článok neobsahuje ani jednu originálnu myšlienku.

Myslím, že volat na SÚJB a obtěžovat podřízené ing. Drábové hledáním "vědeckého" smyslu článku nemá smysl. Řízení rizik průmyslových procesů je standardní disciplína už dlouho. Drábová je poctivá a tohle by nevydýchala... Dva zemědělci svět před jadernou katastrofou nespasili.

Podvod poslušného docenta

Macákova "vědecká" spolupráce s děkanem Hronem začala zkusmo v roce 2005, naplno se rozvinula o rok později, v době , kdy se stejně naplno rozbíhaly stomilionové granty a "každá ruka byla dobrá"... Macák nepublikoval (dle své domněnky v časopise s impact faktorem či recenzovaném časopise) jedinou samostatnou práci, ačkoliv v ostatních médiích publikoval sám. Všechny Macákovy "impaktované" a "recenzované" publikace vyšly s Hronem jako prvním autorem a až po roce 2006, kdy "byl připuštěn". Ovšem nikoliv v mezinárodně uznávaném peer-reviewed časopisu Agricultural Economics Journal, ISSN 1574-0862,vydávaném International Association of Agricultural Economists na Purdue University (impact factor: 1.329, žebříček ISI Journal Citation Reports 2010: 2/14 v oboru zemědělská ekonomika a politika, 73/304 - ekonomie), jak uvádí ve své bibliografii dle kvantifikovaných kritérií pro získání titulu docent Macák, ale v českém časopise Zemědělská ekonomika, který impact faktor nemá a je vydáván na ČZU prof. Ing. Vladimírem Jeníčkem, DrSc.. Macák si pouze k obvyklému překladu Zemědělské ekonomiky do angličtiny ve tvaru "Agricultural Economics", který si univerzita pořídila jako hlavní název v roce 1999 v rámci budování své "světové" pověsti, přidal ještě více "světový" Journal. A bylo to.

Podvod, který nikdo dodnes neodhalil, protože nikdo nekontroloval jakkoliv, natož podrobně ani onen impact factor, ani zdroj... A Macák v rozporu s českou citační normou, která je závazná pro všechny studenty, neuvedl ISSN.

Navíc: který univerzitní smělec na ČZU by se odvážil o Hronově spoluautorovi pochybovat?

Hron, Jan. Macák, Tomáš: Forecast of demand through the differential description of their effects (Předpověď poptávky s využitím diferenciálního popisu jejich vlivů) in: Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika) ISSN 0139-570X PDF

archivovaný dokument - na serveru BL PDF
archivovaný dokument - v cache Google PDF
Bibliografie pro habilitační řízení - dle kvantifikovaných kritérií: Tomáš Macák ke dni 11. 10. 2010 ZDE

Další díly seriálu o PEF ČZU

22. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Čtvrt miliardy ze státního rozpočtu - porážka vědeckého dobytka - díl 4. ZDE

16. 05. 2012 Štěpán Kotrba: My, krávy počítačem řízené a mlhavá předpověď dojivosti - díl 3. ZDE
14. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena -- díl 2. ZDE
10. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1. ZDE
0
Vytisknout
7677

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2012