M. Kunštek v Britských listech neříká pravdu a zbytečně uráží

25. 5. 2012

Britské listy nabídly ve čtvrtek 24.5. svým čtenářům hodně agresivní zamyšlení Martina Kunšteka, jednoho z blízkých spolupracovníků poslanců zvolených za ČSSD, sepsané na základě úvah bývalého předsedy Legislativní rady vlády ČR a expředsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody o správnosti či nesprávnosti trestního stíhání vedeného proti poslanci Davidu Rathovi. Nechme teď stranou tuto otázku jako takovou, protože pokud existují různé názory na výklad právních předpisů, může rozhodnout jedině soud o tom, co považuje za nejsprávnější, a to se v tomto případě stalo. Poslanecká sněmovna se v minulosti vždy například rozhodnutí Ústavního soudu podřídila, i když sama svým hlasováním jako celek třeba před tím vyjádřila zcela opačný postoj, píše Alena Páralová, bývalá poslankyně ODS, dnes ředitelka kanceláře předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové .

Co však je třeba rozhodně odmítnout, to je zcela scestná představa pana Kunšteka o tom, že předsedkyně Poslanecké sněmovny měla neprodleně svolat mimořádnou schůzi celé Sněmovny. Především jde o to, že sama předsedkyně nemůže podle zákona o Jednacím řádu žádnou mimořádnou schůzi svolat. Vždy o ní musí požádat buď zákonem stanovená skupina poslanců nebo může být schůze svolaná na základě usnesení celé Poslanecké sněmovny či jejího organizačního výboru. V tomto konkrétním případě se na předsedkyni Sněmovny zatím nikdo s podobnou žádostí neobrátil, proto se postupuje zcela v souladu s ustanovením Ústavy ČR, čl. 27, který byl již v souvislosti s touto kauzou mnohokrát citován, a přesto mnoho diskusí, ať už v tisku, televizi či na internetu, v nichž různí odborníci zpochybňují zvolený postup, vypadá tak, jako kdyby ho jejich účastníci nikdy nečetli. Poslední věta odst. 5 citovaného článku naprosto jasně hovoří o tom, že Poslanecká sněmovna o přípustnosti stíhání rozhodne na své první následující schůzi: "Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností."

Tuto první následující schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 24. května na základě usnesení organizačního výboru poté, kdy byl splněn další důležitý předpoklad, a to předchozí schůze mandátového a imunitního výboru. I to je totiž nezbytný procesní předpoklad k tomu, aby se jednání celé Poslanecké sněmovny k přípustnosti trestního stíhání Davida Ratha mohlo uskutečnit.

V žádném případě tedy není na místě bezdůvodné napadání předsedkyně za její nečinnost. Nehledě na to, že ani pro ni jistě nebylo jednoduché, že jako první předseda Sněmovny v historii se musela rozhodnout, zda vyslovit svůj souhlas se zdržením člena Poslanecké sněmovny podle prvních vět citovaného ustanovení Ústavy. Text, a především závěr článku pana Kunšteka není ničím jiným než hrubým a hodně neslušným osobním útokem, na který by asi bylo lepší vůbec nereagovat (tedy pokud by předsedkyně PS PČR Miroslava Němcová neuvažovala o soudní ochraně před osobní urážkou). Ale z hlediska věcné správnosti je nutné alespoň toto uvést na pravou míru.

Ing. Alena Páralová
ředitelka Kanceláře předsedkyně Poslanecké sněmovny

25. 05. 2012 Martin Kunštek: Předsedkyně Sněmovny Němcová a její kancelář by si měly přečíst celou Ústavu a zákon o Jednacím řádu Sněmovny ZDE

0
Vytisknout
4411

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2012