Fenomén Jiřiny Švorcové, nebo promyšlená taktika odborů?

17. 4. 2012

Vždy mne fascinoval jev, který si dovolím nazvat fenomén Jiřiny Švorcové. Případ člověka, který zůstane věrný svému ideálu navzdory tomu, že ideál se naprosto zdiskreditoval a drtivá většina jeho dosavadních upřímných i prospěchářských stoupenců se k němu nehlásí.

Situace ve chvíli, kdy zbývá pár dnů do (patrně) velké demonstrace proti vládě a režimu (který si rozhodně spíše zaslouží přívlastek "korupční" než "demokratický"), jeví řadu znaků podobných s rokem 1989. Znechucení obyvatel ČR zřejmě přesáhlo kritickou mez a lidé, kteří dříve považovali jméno Paroubek za satanovu přezdívku, se dnes křižují při vyslovení slova "vláda", píše Radek Svítil.

Lidé věrní svým ideálům se ale najdou v každé době a jejich domovem jsou zejména veřejnoprávní média (zatímco třeba takový Respekt už hodil ručník do ringu a jeho šéfredaktor vyzývá k důstojné kapitulaci). Dovolím si upozornit na dva případy.

Na České pozici publikoval analytik Českého rozhlasu Petr Nováček obsáhlý text Nastává sezóna protestů, které nic nevyřeší. "Analýza" je pozoruhodná používáním obratů jako "Nebýt uvážlivého chlapáka premiéra Petra Nečase", či zajímavým tvrzením, že kdyby padla vláda již nyní, bylo by to pro organizátory demonstrací za demisi vlády neštěstí (zřejmě logické uvažování typu "chtěl jsem si koupit nový mobil, ale dostal jsem ho zadarmo, to mne teda namíchlo"). Elaborát vrcholí úvahou o tom, že odboroví předáci by měli zejména dokázat organizovaně ustoupit (chybí snad tip, že jim ráda zdarma poradí Karolína Peake) a závěrečnou lahůdkou je věta, že "problémy, jež má tato země a ve větší či menší míře většina Evropy, v posledku nelze vyřešit na ulici".

Petr Nováček se zde zcela zjevně a bez uvedení zdroje inspiroval úvodníkem Rudého práva ze dne 20. listopadu 1989 (děkuji diskutéru "ctenarCP" za tip), ve kterém se obdobně píše: "(...) dialog nelze vést (...) cestou takových pouličních demonstrací, jejichž cílem je provokovat, vyvolávat napětí ve společnosti, narušovat veřejný pořádek (...).

Článek Alžběty Vejvodové (vedoucí ekonomického zpravodajství portálu ČT24!!!) na "Nejdůvěryhodnějším zpravodajství na českém internetu" pod názvem Zase budeme zvonit klíči... ať žije marketing! je doslova odzbrojující svou naivitou. Autorka, která (soudě dle náznaků v jiném článku) mohla být v roce 1989 zhruba ve školkovém věku (za případný chybný odhad se předem omlouvám), vysvětluje rodinné trable s barvou vytoužené škodovky a svěřuje se svou obavou, že by nějaká další revoluce mohla pokazit hezké vzpomínky z listopadu 1989.

Za svůj šetřící závěr by si ovšem zasloužila okamžité jmenování nejméně Kalouskovou náměstkyní: "(...) ovšem pamatujme na to, že každý takový protest něco stojí -- třeba vyšší výdaje na policii. A nejsou náhodou úspory a reformy to, co odbory žene na náměstí? Všichni víme, že šetřit je potřeba, tak nemrhejme penězi a ani tou revolucí."

Je prostě hezké, že i dnes se najdou lidé, ochotní padnout na té správné barikádě (tentokrát "za kapitalismu bez přívlastků"). Mám už takovou ošklivou povahu, že mne napadá i horší varianta. Co když to je PR akce ze strany odborů, které jako jediné z organizátorů protestů mají peníze? Co když si řekli: "Vláda sice dělá, co může, aby lidi na naše demonstrace dostala, ale to nestačí! Podplatíme pár komentátorů, aby psali tak slabomyslné oslavné texty na vládu, že se naštvou i zcela neteční spoluobčané." Kdybych byl ještě ošklivější, vzpomněl bych si na citát z Wericha a Voskovce, který říká cosi o blbosti a cizích penězích, ale tak zkažený přece jen nejsem.

0
Vytisknout
5629

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2012