Poruší zase vládní koalice zákon?

1. 7. 2011 / Petr Uhl

Vládní koalice zase jednou koketuje s porušením zákonného postupu ve Sněmovně.

Z důvodů, které považuju za více než dobré, požádala totiž tento týden policie, a dokonce se svolením městské státní zástupkyně Jany Hercegové -- a to je co říct, že to svolení dostala! -- aby Sněmovna vyslovila souhlas s trestním stíháním poslanců za stranu Věci veřejné Víta Bárty a Jaroslava Škárky kvůli podezření z úplatkářství. Koaliční poslanci za opatrného ustupování poslanců opozičních spekulují, že poruší ustanovení § 12/2 zákona o jednacím řádu Sněmovny, jenž jí ukládá rozhodnout o žádosti na první následující schůzi.

Ta schůze je podle webových stránek Sněmovny svolána až na 20. září, potrvá do začátku října, takže hlasování o souhlasu s trestním stíháním dvou poslanců by přišlo na pořad více než tři měsíce po policejní žádosti o tento souhlas. Vládní koalice chtěla tento týden svolat schůzi na 12. červenec a schvalovat na ní reformy, které nikdo nechce, které ji ale udržují při neužitečném životě. To se zřejmě už nestihne, poslanci musejí být vyrozuměni o schůzi pět dní předem.

Schvalování reforem hodlá vládní koalice protlačovat na schůzi, o niž požádá pětina Sněmovny a jíž se v poslaneckém a mediálním žargonu říká "mimořádná". Nic nebrání tomu, aby navrhovatelé do návrhu pořadu schůze, jenž podle zákona musejí přiložit už k žádosti o její svolání, dali i souhlas s trestním stíháním dvou poslanců. Oni či kterýchkoli jiných čtyřicet poslanců, opozičních třeba, může prostřednictvím předsedkyně Sněmovny svolat jinou schůzi, třeba pouze s tímto bodem.

Schůze, svolávané na žádost vlády či jedné pětiny Sněmovny mají podle zákona trochu jiný režim. Bylo by ale porušením onoho §12/2, kdyby jejich svolavatel (pětina Sněmovny) do pořadu schůze onen souhlas se stíháním poslanců nezařadil.

Sněmovna nemůže všechno, to už máme několikrát potvrzeno kulatým razítkem Ústavního soudu. Jasnější by to ovšem bylo, kdyby i o tomto sporu, pokud vznikne, rozhodl ÚS. V této souvislosti tvrdím, že ustanovení o souhlasu Sněmovny s trestním stíháním je přinejmenším stejně důležité jako ustanovení o tom, že pořad schůze svolané na žádost pětiny Sněmovny se nesmí měnit. ÚS by tento rozpor mohl odstranit zrušením části jednacího řádu Sněmovny.

I koaliční poslanci by měli chtít, aby souhlas se stíháním byl rychle dán, a v případě, že většina poslanců bude mít podezření, že stíhání má být účelové, aby byl rychle odepřen. Měli by tedy při svolávání "mimořádné" schůze sami pořad doplnit před podáním žádosti o svolání schůze, nebo nechat svolat jinou schůzi.

Celostátní Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, který Sněmovnu o souhlas se stíháním požádal, nemá v odborné veřejnosti dobrou pověst. Jeho nový ředitel Tomáš Martinec, jehož za Liboru Vrbu jmenoval policejní prezident Petr Lessy v březnu ale příjemně překvapil, když odmítl Černého Petra odložení trestního řízení pro podezření z korupce na ministerstvu životního prostředí a naplno řekl, že policii k odložení věci bývalého ministra Pavla Drobila přiměla státní zástupkyně. Naděje svítá, jen ve Sněmovně to drhne.

Ze zvyku zastávat se slabších a bitých dodávám jen to, že poskytnutí, slíbení, a naopak přijetí peněz je trestným činem úplatkářství jen tehdy, pokud se peníze dávají či přijímají kvůli obstarávání věcí obecného zájmu. Je těžko připustit, že poslanci VV jednají v obecném zájmu, ale zákon lze vykládat i tak, že někdo poskytne úplatek, aby obecný zájem zmařil. O tom snad tentokráte rozhodne soud.

0
Vytisknout
7856

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2011