Nový Almodóvar: Varování před povrchní atraktivitou a posedlostí vědou

6. 7. 2011 / Ema Čulík

Almodóvarovo nejnovější dílo je komické, pseudoromantické polovědeckofantastické melodrama.

Zvykli jsme si na to, že od Almodóvara musíme očekávat něco barvitého a upřímného, je to vždycky plné radosti a obyčejně je to částečně absurdní. Almodóvarovy filmy jsou tak naprosto přeplněny city, barvami, dramatičností a vším, že je prostě potěšením se na ně dívat.

An English version of this article is in CLICK HERE

26781

Spoluautor - film, který zpochybňuje naši jistotu

4. 7. 2011 / Ema Čulík

< autor, režisér - a herec Martin Donovan a herec David Morse v Karlových Varech v pondělí večer

Když píšeme kritiku, zjišťujeme, že často používáme slova "mělo by se". Nemyslím to explicitně, ale vždycky zaujímáme určitý morální a kulturní postoj. "Filmy by měly být angažované a měly by diváka zaujmout." "Postavy by měly být přesvědčivé a sympatické." "Problémy by se měly zkoumat do hloubky." I tehdy, kdy píšu scénáře a náměty na film, zjišťuju, že zaujímám určité morální a umělecké hledisko. Všichni máme své zásady a svá přesvědčení. Umění, novinářská práce a také všechno to, co děláme v životě, je potvrzením a vyjádřením těchto zásad a tohoto přesvědčení. Liberálové mívají ošklivou tendenci být zvlášť vinni svatouškovstvím. Udělalo by nám velmi dobře, kdybychom se obrátili, podívali se na sebe a občas se podrobili sebezkoumání.

An English version of this article is in CLICK HERE

Piko, Nic proti ničemu, ruská katastrofa

6. 7. 2011 / Jan Čulík

Zklamáním byl ve středu film Tomáše Řehořka Piko (2010), který sledoval osudy několika pražských narkomanů a výrobců pervitinu. Překvapivě, prostřednictvím častých a nudných "psychedelických" záběrů, film sdělil převratnou myšlenku, že když někdo začne brát drogy, zničí si tím zdraví, mozek i život. Je zajímavé, že se čtyřiaosmdesátiminutovému snimku, který kombinoval dokumentární rozhovory postižených i policistů s hranými sekvencemi, nepodařilo kromě tohoto základního zjištění podat jedinou objevnou informaci. Možná je ale nemožné natočit o narkomanii jako takové dobrý film - celá řada českých filmařů už na tom ztroskotala. Jistě je možné vytvořit dramatický filmový příběh, jehož postavou může být narkoman; avšak učinit narkomanii jako takovou ohniskem celého narativu je zřejmě cesta do pekel. Co nového se totiž o daném jevu dá říct?

Proč se dnes a zítra v ČR něco slaví?

5. 7. 2011 / Boris Cvek

Dnes a zítra jsou státní svátky v silně sekulárním a ateistickém Česku možná na první pohled nepohopitelné: dnes svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, zítra si připomínáme výročí upálení Jana Husa. Proč tyto svátky brát vůbec v potaz? Kvůli minulosti.

 2059

K státnímu svátku: Zpráva o smrti Mistra Jana Husa

6. 7. 2019 / Petr z Mladoňovic

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic [nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia. V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní hegemonií středověké, totalitní praxe.

 11697

K STÁTNÍM SVÁTKŮM:

Proglas

5. 7. 2018


Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovořící řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.
Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky.

Veršovaná předmluva k evangeliu, autorství je přisuzováno svatému Konstantinovi (826 nebo 827 až 869). 5. 7. slavíme svátek svatých věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje, kteří v druhé polovině devátého století přinesli na Velkou Moravu staroslověnskou vzdělanost. Vytvořili slovanské písmo a do "staroslověnštiny" (makedonského nářečí starobulharštiny;před více než tisíci lety si byly slovanské jazyky bližší, takže lidé na Moravě rozuměli) přeložili části bohoslužebných knih. Zachovaly se také originální, ve staroslověnštině psané legendy "Život Konstantinův" a "Život Metodějův", které zajímavým způsobem mísí propagandu s dodnes živými a zajímavými fakty.

Proglas definuje lidskou bytost jako bytost vzdělanou, která se odlišuje od zvířete právě schopností komunikovat a jásá nad tím, že Slovanům bylo poskytnuto písmo, nástroj ke komunikaci, asi tak, jak mnozí v současnosti jásají nad vznikem internetu - obojí je ve své době nástroj k osvobození lidí.

Bezvýchodná situace Romů ve střední Evropě

5. 7. 2011 / Jan Čulík

Martin Šulík vykreslil svým novým filmem Cigán (2011) bezvýchodnou situaci člověka, který se narodí jako Rom. Potýká se od dětství s neuvěřitelnými překážkami a jakoukoliv snahu je překonat sráží svými podmínkami nejen jeho vlastní komunita, v níž žije, ale i širší bělošská společnost naprostým neporozuměním, nepřátelstvím, nezájmem a otevřeným rasismem.

Šulík natočil příběh čtrnáctiletého Roma Adama, žijícího v jedné z chudých osad na východním Slovensku. Nesmírně důležité je, že je příběh podáván empaticky, tedy nikoliv s nadhledem či s arogancí režiséra či bělocha, který "situaci rozumí líp", ale z hlediska Romů samotných: vnímáme, co žijí a co cítí, film je prezentuje jako lidi.

26778

Spoluautor: Rekordně nejlepší film letošních Karlových Varů

4. 7. 2011 / Jan Čulík

< autor, režisér - a herec Martin Donovan a herec David Morse (obrácený zády) v Karlových Varech v pondělí večer

V pondělí ve 20 hodin jsme byli svědky ve velkém sále hotelu Thermal představení zřejmě (dosud) nejlepšího filmu letošních Karlových Varů. Je jím snímek amerického autora a režiséra Martina Donovana, překládaný do češtiny jako Spoluautor, anglickým názvem, který má ovšem množství významových konotací, které českému překladu chybí, Collaborator (Spolupracovník, Spoluautor, Kolaborant...) Donovan ve filmu i hraje hlavní postavu.

26779

Když se hranice umění nepřekročí dost riskantně

4. 7. 2011 / Ema Čulík

< Martin Schwowow, režisér filmu Die Unsichtbare

Každý rok se v hlavní soutěži v Karlových Varech hrají docela příjemné filmy, které jsou dobře natočeny a seriózně zahrány a člověk se na ně dívá s potěšením, ale pak, po určité době, si uvědomíte, že jsou docela zapomenutelné. Vyskytují se tu každý rok a klidně bych je vyjmenovala, až na to, že upřímně řečeno, si je nepamatuju.

Myslím, že film Die Unsichtbare se stane také jedním z těchto filmů. Je to příběh stydlivé herečky s traumatickým rodinným životem a s matkou, s kterou se dá jen obtížně vyjít. K překvapení všech je herečka vybrána, aby hrála hlavní roli ve hře o dívce posedlé sexem, která využívá svádění jako zbraně a způsobu života.

An English version of this article is in CLICK HERE

Jak napodobit živitele

4. 7. 2011 / Michal Rubáš

Tvůrci vládní politiky se už delší dobu nijak netají tím, že ke stočení kormidla společenského vývoje zpět do první poloviny 19. století hodlají využít energii, jež se uvolňuje při společenské polarizaci. Nejeden vnímavý komentátor v poslední době (třeba jako vždy podnětný Martin Hekrdla) poukázal na skutečnost, kterou už nějaký rok aktivně prožívají a artikulují středně příjmové skupiny podnikatelů a zaměstnanců - že totiž třídní boj v Česku má pokračovat mezi dvěma morálně diferencovanými skupinami: první je složená z těch, kteří "živí" příslušníky skupiny druhé. Vše poběží hladce, pokud se podaří resentiment spravedlivě znepokojených živících obrátit proti těm, kteří vydělávají málo nebo nemají práci a stále ještě žijí.

V Africkém rohu znovu hrozí hlad

4. 7. 2011

V Africkém rohu, zatím mimo dohled televizních kamer, probíhá žalostný pochod hladovějících. Desetitisíce dětí celé týdny kráčejí napříč vyprahlou krajinou, aby dosáhly přeplněných uprchlických táborů. Jsou takto hnány jedním z nejhorších such v regionu za posledních 60 let, které v kombinaci s válkou v Somálsku a rostoucími cenami potravin hrozí hladomorem, který může zasáhnout 8-10 milionů lidí.

Ministři financí eurozóny poslali Řecku ultimátum

4. 7. 2011

Ministři financí členských zemí eurozóny schválili příspěvek ve výši 12 miliard euro na záchranu Řecka před bankrotem, ale současně dali najevo, že Řecko musí očekávat významné ztráty v oblasti národní suverenity a zaměstnanosti.

Řecká tragédie

4. 7. 2011

Francouzský ekonom Guillaume Duval v rozhovoru pro Radio Nova nastínil dvě reálné možnosti, jak zachránit Řecko: Nechat dluh zaplatit evropské daňové poplatníky, nebo nechat zaplatit banky. Každá z těchto alternativ zahrnuje vlastní politická a ekonomická rizika.

Ochránce nespravedlivě stíhaných před soudem III

4. 7. 2011 / Zdeněk Jemelík

V článku "Ochránce nespravedlivě stíhaných před soudem", uveřejněném 22. dubna 2011 na Britských listech jsem uvedl čtenáře do problematiky procesu proti Johnu Bokovi, obžalovanému pro násilí na úřední osobě, kterou byl strážník městské policie.

Navázal jsem 23.května 2011 zprávou o průběhu hlavního líčení, které se konalo 26. dubna 2011 a vyústilo v odročení na 26. května 2011.

(Autor je aktivistou Spolku Šalamoun, jehož je stíhaný John Bok předsedou.)

Žádoucí politologické ohlédnutí "za humna" míst i času:

235 let od "Prohlášení nezávislosti" USA

4. 7. 2011 / Miloš Dokulil

Prohlášení nezávislosti, schválené 4. července 1776, bylo ve své době zcela jedinečným dokumentem, jímž bylo proklamováno nezadatelné právo občana na život, osobní svobodu a osobní štěstí, a to v rámci vlády, která si počíná spravedlivě a se souhlasem ovládaných. Toto prohlášení vydali představitelé anglických kolonií v Americe; a teprve tento dokument byl faktickým vyhlášením odboje vůči mateřské zemi.

 8771

Pina: Trojrozměrná podívaná čistoty a vášně, jakou vytvořil Wim Wenders

3. 7. 2011 / Ema Čulík

Wim Wenders není v oblasti dokumentárních filmů o umělcích nováčkem. R. 1995 proslavil Wenders kubánský hudební soubor Buena Vista Social Club do takové míry, že soubor pak natočil v USA vlastní album a stal se populárním po celém světě. Nyní Wim Wenders ve svém novém dokumentárním filmu přivedl zpět k životu choreografku Pinu Bauschovou, která zemřela r.2009. Údajně spolu chtěli natočit film, ale Pina zemřela, než se k tomu s Wendersem dostali. Takže film, který nyní vznikl, je do určité míry memento mori, vitrínou, do níž režisér uzavřel ducha milované umělkyně a učitelky.

An English version of this article is in CLICK HERE

26776

Ja těbja ljublju - opravdu dobrý film o dnešním Rusku

3. 7. 2011 / Ema Čulík

< Ruští režiséři Pavel Kostomarov and Alexandr Rastorgujev

V kinematografii vzniká v poslední době jedna opravdu zajímavá tendence. Jde o to, že filmaři překračují hranici mezi narativním a dokumentárním filmem - ale jen částečně. Nedávno vznikla celá řada filmů, které se nedají zaškatulkovat, což ovšem fascinuje kritiku a frustruje tvůrce festivalových programů.

An English version of this article is in CLICK HERE

Strom života - film, který získal hlavní cenu v Cannes

2. 7. 2011 / Ema Čulík

Mám ráda film kvůli jeho schopnosti dojímat, objevovat nové věci, analyzovat a bavit. Emocionální síla umožňuje filmu, aby byl hluboce inspirující a duchovní a největší filmoví tvůrci se zabývali v této umělecké formě nejsložitějšími a nejhlubšímu lidskými problémy.

Ve svém filmu The Tree of Life (Strom života) se zabývá Terrence Malick největší z těchto otázek s gustem a s velkými ambicemi. Snaží se v divákovi vyvolat pocit úžasu nad tím, že je rodičem a, ano, lidskou bytostí - zabývá se tím, jak být těmito dvěma věcmi poctivě, milujícím způsobem a morálně.

Strom života se soustřeďuje kolem jedné americké rodiny v padesátých letech, v jejímž čelem stojí brutální (a často nespravedlivě) přísný, i když hluboce milující otec, kterého hraje, jako vždycky, s potěšením Brad Pitt, a jeho jemná a milující, zasněná manželka. Oba rodiče velmi milují své tři syny a film začíná dopisem, který je informuje, že jeden z jejich chlapců přišel ve věku devatenácti let o život.

An English version of this article is in CLICK HERE

Zvláštní pohled na dnešní izraelskou mentalitu

4. 7. 2011 / Jan Čulík

Přemýšlím od včerejška od večera o izraelském filmu Restaurátor, který se v neděli večer promítal v Karlových Varech v hlavní soutěži. Je to film, který izraelský režisér Joseph Madmony natočil v Tel Avivu a pracovníci karlovarského festivalu ho objevili letos v lednu na americkém festivalu nezávislých v Sundance. Zaujal je prý vylíčením toho, jak pozoruhodně na sebe reagují jeho postavy.

Uvažoval jsem o tom a film mi připadá trochu znepokojující. Přišel mi svým vyústěním velmi patriarchální. Posuďte sami. Příběh filmu se vyvíjí takto:

První filmy na karlovarském filmovém festivalu

2. 7. 2011 / Jan Čulík

Od samého začátku se projevuje kvalita dramaturgického výběru. V sobotu dopoledne bylo možno v rámci Fóra nezávislých zhlédnout pozoruhodný, jemný film tvůrců Eleanor Burkeové a Rona Eyala Stranger Things, citlivou studii rozvíjejícího se příběhu dvou mladých lidí v jedné anglické přímořské vesnici, uprostřed přírody těsně na břehu moře. Asi pětadvacetiletá antropoložka, Angličanka Oona přicestuje do vesnice z Londýna, aby tam zlikvidovala zahradní dům, v němž žila její nedávno zemřelá matka - umělkyně. Při likvidaci zaprášeného domu plného pavučin, ale také osobních vzpomínek na dětství, se setká s mladým arabským bezdomovcem, který se jí do domu vloupal, aby tam přespal. Oba lidé jsou křehké osobnosti, těžce se potýkající s protivenstvími moderního života a postupně v sobě naleznou vzájemné sympatie a vztah. Film je lidský a normální - je pozoruhodným portrétem současné Británie. Je americko-britské provenience, financovala ho Newyorská univerzita. Určitě by zasloužil, aby ho zhlédlo větší množství diváků - je to malý klenot.

Češi se často dívají poněkud spatra na své sousedy Poláky, Polsko a polská kultura i společnost se však v poslední době stávají významným faktorem v dnešní Evropě. Pobavila graficky i tematicky drsná polská animovaná celovečerní komiksová komedie Ježek Jiří, která silně čerpá z dynamické západní tradice moderního komiksu (Bevis and Butthead), ale zároveň vytváří ironický a kritický obraz dnešní polské společnosti, zesměšňuje polský šovinismus, manipulující a úplatné politiky, nemyslivou masovou komerční zábavu, pornografii i katolictví. Poněkud vyumělkovaný, i když dobře zahraný, byl belgický film Býčí šíje, o policejním vyšetřování mafiánských spiknutí mezi pěstiteli dobytka na vlámském a belgickém venkově, do něhož se zaplete hlavní hrdina, který kdysi v důsledku brutálního útoku mladého vesničana přišel jako desetiletý kluk o varlata. Film přesvědčivě vykresluje zkorumpovanost belgických i vlámských farmářů a bourá tak představu, že by západní demokratické společnosti byly jakkoliv počestnější než "divoký východ", ovšem výchozí brutální zranění mladého chlapce, z něhož film vychází, jej proměňuje spíš v nepřesvědčivou akademickou hříčku.

Nicméně hned v prvních hodinách potvrdil karlovarský festival svou sebevědomou, profesionální dramaturgii, známou z minulých let.

Surrealistický (?) mišmaš

2. 7. 2011 / Jan Čulík

Svým druhým celovečerním filmem Hlava -- ruce -- srdce (2010) se režisér David Jařab vrátil k poetice svého debutu Vaterland -- lovecký deník (2004), který se pokoušel zaujmout diváka systematickou sérií nemotivovaných výstředností a podivností. Z nového filmu Hlava -- ruce -- srdce vyplývá, že Jařab takovéto snímky chce dělat. Režisér, o němž někteří říkají, že je inspirován surrealismem, se snaží vytvořit atmosféru záhadnosti a bizarnosti hromaděnim nemotivovaných a nevysvětlených prvků.

Kde jsou hranice umění?

3. 7. 2011 / Jan Čulík

Včera jsem se zmínil o vynikajícím španělském filmu Neměj strach o osobách, postižených pedofilií otců či příbuzných. Jiným vynikajícím filmem byl v neděli soutěžní snímek německého režiséra Christiana Schwochowa Die Unsichtbare (Neviditelná, 2011), skutečnou tour de force. Hladní hrdinkou filmu je studentka herecké akademie Josefina, "šedá myš", která nijak výrazně ve studijním programu nevyniká a "je stále ještě panna" (to je v dnešním hodnotovém systému mladých lidí zápornou vlastností?).

Na školu dramatických studií se obrátí slavný divadelní režisér, který chce obsadit prestižní inscenaci moderní divadelní hry o rozpadu osobnosti ženy, která "žije sexem", výlučně ensemblem studentů. Režisér, zkušený umělec i psychologický manipulátor, který - podle svého přiznání - se sám dostal na hranici existence, když se před nedávnem potácel mezi svou prací a tvrdým alkoholismem, překvapivě angažuje do hlavní role své divadelní inscenace právě "šedou myš" Josefínu. Šestým smyslem totiž pozná, že dívka má velké psychologické problémy. Hlavně proto, že žije ve společné domácnosti s matkou a vážně invalidní sestrou, jíž rodina od Josefinina dětství věnovala veškerou pozornost a Josefinu nechávala stranou.

Co dalšího bylo v sobotu k zhlédnutí v Karlových Varech?

Jemná japonská lyrika, francouzská blbost a vynikající španělský film

2. 7. 2011 / Jan Čulík

Například: Jemný, citlivý, vizuálně výjimečný japonský film Hanezu o jedné ženě mezi dvěma muži, "o nichž musí bojovat tak, jako když dvě japonské hory v dávné minulosti milovaly třetí". Celá řada filmů, promítaných v Karlových Varech, se vyznačuje vizuálně imaginativním zpracováním, film Hanezu nebyl výjimkou. "První soutěžní film", který v podvečer v hlavním sále hotelu Thermal uvedla Eva Zaoralová, totiž francouzská "komedie" Prázdniny u moře byla pozoruhodná šunka. "Francouzi nemají smysl pro humor," konstatuje Emma Čulík; je fakt, že tato tupá komedie, snažící se napodobovat Jacquese Tatiho, má od takového Monty Pythona či britských stand-up komiků hodně daleko. Špatný francouzský film v soutěži vyvolal obavu, že budou soutěžní filmy nízké kvality - Karlovy Vary jsou totiž v podstatě okrajovým festivalem a nejzajímavější filmy posílají tvůrci samozřejmě do Cannes, do Benátek a do Berlína. Neudělal jsem chybu, že jsem si v programu vybral ke sledování především soutěžní filmy? Nebylo by daleko zajímavější chodit raději na nesoutěžní přehlídky snímků, které vyhrály na větších festivalech? - Druhým soutěžním filmem v sobotní večer byl španělský snímek Neměj strach. Strach jsem z něho měl, protože to měl být film varující před problémem sexuálního zneužívání malých dětí. Ten strach jsem měl neoprávněně: Film byl naprosto vynikající. Byla to autentická, přesvědčivá psycholgoická studie historie dívky, kterou od útlých let sexuálně zneužíval otec - co to pro tu mladou bytost znamenalo, s čím se musela vyrovnávat, a jak se z katastrofy nakonec dostala. I v ČR občas zneužívají otcové sexuálně své dcery. Doufám, že se tento film dostane do českých kin. Je to tvůrčí čin, samostatné, přesvědčivé psychologické drama, které by měl vidět každý. Drsná zkušenost.

 8776

Jak čtenáři Britským listům poskytují dobrovolné předplatné

12. 7. 2011

Přibližně v polovině června jsme zavedli možnost přispívat na provozní náklady Britských listů prostřednictvím mobilního telefonu. Ujme se tento způsob hrazení nutných nákladů? Nevíme.

Publikujeme tabulku přehledu finančních transakcí od 1.7.2011.

Britské listy si v červnu v některých dnech otevřelo až 37 000 individuálních IP adres denně.

Informace o tom, jak přispět na provoz Britských listů, jsou ZDE

V srdci Kaddáfího Libye

4. 7. 2011 / Josef Brož

Ačkoliv česká média přinášejí téměř každý týden nové zprávy o válečné situaci v severoafrické Libyi, na českém knižním trhu dosud nebyla k dispozici žádná kniha, která by se pokusila nabídnout srozumitelný, zároveň ale autentický a nemanipulovaný pohled na současnost, ale i minulost této výjimečné země.

Česká republika pokračuje v tradici pojmenovávání ulic podle masových vrahů

4. 7. 2011 / Daniel Veselý

S naprostým znechucením jsem zhlédl slavnostní ceremoniál uspořádaný na počest odhalení jedné pražské ulice pojmenované podle amerického prezidenta Ronalda Reagana. Nevěřil jsem svým uším (navzdory nepříliš podařené práci tlumočnice), když jsem z úst amerického velvyslance v České republice Normana Eisena uslyšel, že tato ulice bude nést Reaganovo jméno snad navěky -- jako by snad u nás tento člověk studoval VUML. Ideologie je vskutku bezpohlavní organismus a nezná mezí.

Pan Petr Gazdík má jistě "hodné" děti, kteří se o něj ve stáří postarají

4. 7. 2011 / Jiří Baťa

O tom nelze vůbec pochybovat. Tedy abychom si rozuměli, jednak, že má (tři) děti, a že se o něj postarají. Především však zapomněl říci, že on, na rozdíl od mnoha jiných, je sám dostatečně zajistí, a to jistě nejen finančně, ale bezpochyby jim dá možnost patřičného vzdělání a dalšího potřebného růstu, aby se v životě "neztratily" a potažmo "uplatnily". Což není nic špatného, vždyť rodina je základ státu. Ovšem za předpokladu, pokud by k takové možnosti měli všichni rodičové stejné podmínky.

Televize Euronews vysílá už i v polštině

4. 7. 2011 / Daniel Strož

Několikrát jsem se na stránkách Britských listů i jinde zmiňoval o tom, jak jednostranně a manipulativně jsou občané Česka informováni o dění v Evropě i ve světě domácími médii. K 1. červenci jsme se u nás například dozvěděli, že nastávající půlroční vedení Unie přebírají Poláci. Došlo i na několik novinových rozborů o tom, čeho všeho hodlají polští představitelé během svého předsednictví dosáhnout. Chybí ale pro ČR "zdánlivě" nedůležitá zpráva: že totiž prvním dnem polského předsednictví začala také už i v  tomto jazyce vysílat mnohojazyčná zpravodajská televizní stanice Euronews (podle zdroje: www.satkurier.pl).

Tak pravil Zarathustra

4. 7. 2011 / Boris Cvek

Dílo filozofa, básníka a filologa Friedricha Nietzsche Tak pravil Zarathustra (do češtiny přeložil překladatel Fausta Otokar Fischer), s podnázvem Kniha pro všechny a pro nikoho, vznikalo ve čtyřech částech mezi lety 1883-1885. Tehdy měl Nietzsche za sebou již aforistickou knihu Lidské, příliš lidské, v níž se odvrátil od Schopenhauera a Wagnera. Na svou profesuru v Basileji rezignoval záhy potom, a to především ze zdravotních důvodů. V pravém slova smyslu byl tehdy nezávislým filozofem a cestovatelem, který se odpoutal od své doby a vešel do samoty, na jejímž konci ho očekávala naprostá paralýza, způsobená nejspíše syfilitickou infekcí (existují ale i domněnky, že Nietzsche trpěl rakovinou mozku či jinou nemocí, nebo že jeho stav po roce 1889 souvisel se zhoubným vlivem, který na něj měla jeho filozofie sama).

USA budou stíhat za porušování copyrightu i servery, které nejsou v Americe

4. 7. 2011

Evropané budou zřejmě stíhání za porušování autorských práv v USA, i když nemají se Spojenými státy žádné styky a jejich servery jsou umístěny v jiných zemích.

Majitelé evropských serverů zřejmě budou čelit deportaci do USA, kde budou stíháni za pirátství, a to i v tom případě, kdy jejich servery nemají žádné styky s USA a dělají věci, které jsou v Evropě legální, varoval v deníku Guardian vysoký činitel amerického protipirátského úřadu.

 8770

Koutek reklamní tuposti 32 - Nejovocnější ovoce

2. 7. 2011 / Bohumil Kartous

Jak poukázal Karel Dolejší, básnicky živ je člověk, reklamu nevyjímaje. Já bych to chtěl, na rozdíl od Karla, ocenit. No řekněte, přijde takový běžný zákazník do obchodu s bílou elektronikou a místo s jednoduchým sdělením o nepřekonatelné kvalitě chladničky se setká s polysémním a navíc vysoce koncentrovaným verbálním mystériem "chladničky chladnička". Nejen že je tato syntax vysoce intelektuálně stimulující, ona navíc překvapí zájemce o nový mrazák v okamžiku, kdy by to rozhodně nečekal. Karel Dolejší sám otevřeně doznává, že ani při své nepopiratelné intelektuální úrovni si nedovoluje význam vyložit. Nedivil bych se, kdyby opovrhovaným copywriterem byl nějaký protřelý básník, který pochopil, že komercionalizaci jazyka lze čelit jedině podvratnou akcí.

Poznámka pod čarou:

Multikulti tutti-frutti reklama

2. 7. 2011 / Karel Dolejší

Děkuji Bohumilu Kartousovi za podnětný příspěvek do Koutku reklamní tuposti. Na něm se totiž krásně ukazuje, jaká úžasná kreativita dnes českému reklamnímu trhu vládne.

Výrobcem sirupů Yo "ye" totiž německá společnost Eckes - Granini, která svůj výrobek v originále propaguje sloganem Yo. Nur die fruchtigsten Früchte (Yo. Jen to nejšťavnatější ovoce). Fádní mozky, jako je například ten můj, by ovšem v životě nenapadlo jít do veřejnoprávní televize s tak odvážným "filozofickým" překladem z němčiny, jak to ve skutečnosti právě udělal český reklamní tým. Svázán zastaralými předsudky bych považoval překlad "nejovocnější ovoce" za tu nejpitomější pitomost.

Jsem rád, že se dobrá věc podařila, a doufám, že si kreativci vydělali na kurs Muttersprache...

Polský premiér Donald Tusk obvinil evropské politiky z pokrytectví

2. 7. 2011

Při převzetí rotačního předsednictví Evropské unie obvinil polský premiér Donald Tusk evropské politiky uprostřed nynější krize z krátkozrakosti a z pokrytectví. Kritizoval šéfy států Německa, Francie, Itálie a Británie za to, jakým způsobem řeší krizi zadluženosti v Řecku, přistěhovalectví, výdaje EU a rozpočet. Obvinil je, že předstírají, že hájí Evropskou unii, zatímco ustupují z osobních politických důvodů nové formě euroskeptismu a zneužívají obav z přistěhovalectví k omezování svobody cestování v Evropě.

Poruší zase vládní koalice zákon?

1. 7. 2011 / Petr Uhl

Vládní koalice zase jednou koketuje s porušením zákonného postupu ve Sněmovně.

Z důvodů, které považuju za více než dobré, požádala totiž tento týden policie, a dokonce se svolením městské státní zástupkyně Jany Hercegové -- a to je co říct, že to svolení dostala! -- aby Sněmovna vyslovila souhlas s trestním stíháním poslanců za stranu Věci veřejné Víta Bárty a Jaroslava Škárky kvůli podezření z úplatkářství. Koaliční poslanci za opatrného ustupování poslanců opozičních spekulují, že poruší ustanovení § 12/2 zákona o jednacím řádu Sněmovny, jenž jí ukládá rozhodnout o žádosti na první následující schůzi.

I političtí ztroskotanci vyhrávají, aneb "Tak to bychom měli", myslí si VV

1. 7. 2011 / Jiří Baťa

Jsou-li zprávy o udržení koalice relevantní (a všechno tomu nasvědčuje), pak lze jen smutně konstatovat, jak ubohá je politická kultura a mravní vyspělost vládního kabinetu. Oboustranně. Ubohost lze spatřovat především u profláknutých VV, které přes silná slova (spíše plané řeči), silná gesta, vyhrůžky, nafouknutá ultimáta nakonec stáhly ocas, neboť jejich koaliční oponenti (ODS a TOP 09) měli výrazně navrch. Upřímně řečeno, všem šlo o hodně a toto vědomí je dovedlo až tam, kde jsou dnes. Neznamená to však, že to reputaci vlády nějak zvlášť vylepšilo. Aspoň zatím.

Od Baltu s větrem o závod

1. 7. 2011 / Pavel Urban

Pokusím se odpovědět na dvě otázky :

1.Chystal se Stalin zaútočit na Evropu v létě 1941 ?

2.Pokud by zaútočil, mohla by Rudá armáda dojít až k Atlantiku ?

Na první otázku odpovídám jednoznačně : ano. Neexistuje totiž jiné jen trochu přijatelné vysvětlení soustředění Rudé armády na jaře 1941.

26775

Monitor Jana Paula:

Manifest lásky

1. 7. 2011 / Jan Paul

Zdá se mi, že vše souvisí se vším. Tato společnost se tváří velice sebevědomě a svobodomyslně, a ne jinak je tomu ve vztazích mezi lidmi a samozřejmě jak jinak, ve vztazích mezi muži a ženami. Vidím je dobře oblečené, asertivní, vroucně přítulné, na první pohled spokojené. Umí bezstarostně komunikovat, umí si objednat dobré jídlo a pití, umí se rozšoupnout, pobavit, člověk by řekl ideální lidé v ideální době. Jenomže pod hezkou fasádou se až velmi často skrývá cosi jiného.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2011

12. 6. 2011

V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 206 osob celkovou částkou 44 718.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.5. 2011 částku 117 797.11 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní

53090