Jak napodobit živitele

4. 7. 2011 / Michal Rubáš

Tvůrci vládní politiky se už delší dobu nijak netají tím, že ke stočení kormidla společenského vývoje zpět do první poloviny 19. století hodlají využít energii, jež se uvolňuje při společenské polarizaci. Nejeden vnímavý komentátor v poslední době (třeba jako vždy podnětný Martin Hekrdla) poukázal na skutečnost, kterou už nějaký rok aktivně prožívají a artikulují středně příjmové skupiny podnikatelů a zaměstnanců - že totiž třídní boj v Česku má pokračovat mezi dvěma morálně diferencovanými skupinami: první je složená z těch, kteří "živí" příslušníky skupiny druhé. Vše poběží hladce, pokud se podaří resentiment spravedlivě znepokojených živících obrátit proti těm, kteří vydělávají málo nebo nemají práci a stále ještě žijí.

Pokud se podíváme na mapu výskytu živících organismů, která se spolehlivě kryje s mapou výskytu voličských preferencí TOP 09, zjistíme, že by živené bytosti měly s největšími nadějemi vzhlížet ku Praze. Tam je totiž počet obětavých krmičů relativně nejvyšší, tam nejvýrazněji přesahuje množství těch, kteří potravu pouze zbůhdarma přežvykují. Tam je ovšem také největší potenciál spravedlivého rozhořčení, jež nás může rychle dopravit v čase o 200 let zpátky. Měli bychom si všichni dávat pozor, aby Pražanům jejich svatá trpělivost s venkovskými Nepražany ještě alespoň nějakou dobu vydržela, a to v zájmu oddálení socioekonomického regresu.

Z tohoto hlediska se jeví Kalouskova popouzející snaha připomínat úspěšným obyvatelům hlavního města nepříjemné skutečnosti opět jako výraz mazané taktiky skutečného vůdce naší vlády, taktiky mající za cíl přiblížit naši společnost co nejrychleji poměrům konzervativně liberální prehistorie. Jaký jiný význam může mít šíření pomluvy, že v rámci spotřeby daňových výnosů si Praha na obyvatele uzurpuje mnohem víc, než zbývá na občana jakékoli jiné české obce? Říci, že právě voliči TOP 09 si ze všech obyvatel českého státu žijí nejvíce nad poměry, je tedy nejen součástí Kalouskova politického úsilí sdělovat nepopulární pravdy lidem přímo do očí. Je za tím i vypočítavá snaha naštvat živitele.

Platí-li geograficky, že nejvíce lidí zatížených alimentační povinností se shromažďuje v Praze v důsledku zdejší nadměrné konzumace daňových výtěžků a soustředěného výskytu centrálních správních úřadů, vysvítá z profesního hlediska, že nejvíc hladových krků spočívá na bedrech bankéřů a finančníků. Tito lidé odvádějí státu nejvíce. Dokáží tak dovedně zacházet s výdělky druhých, že si z nich pro sebe odvádějí daleko největší výdělky. Ty se pak přerozdělují formou zdanění a jiných odvodů chudým pracujícím a chudým nepracujícím, tedy živeným. Souhrnně lze tedy říci, že ideálním živitelem národa, skutečnou matkou živitelkou Čechů, je spekulant z Prahy.

Z toho plyne, že k nezáviděníhodnému údělu živit ostatní jsou svými schopnostmi odsouzeni především ti, kteří s heroickým sebezapřením setrvávají na vrcholu potravního řetězce a za neskrovnou provizi pouze manipulují s výsledky práce druhých. My, kteří se od nich necháváme živit, bychom se konečně také měli nechat poučit - jejich příkladnou polohou. A rozestavit se vedle nich v místech, kudy tečou cizí peníze, tedy zejména v Praze a jiných bankovních stáncích. Moc času nám už totiž nezbývá. Postavit se na vlastních nohou na to správné místo se dnes prostě stává životní nutností, ostatně v povědomí lidí už všeobecně rozšířenou: "Mejdan skončil", opakuje v sobotním Právu jako oslík po Kalouskovi i Petr Gazdík.

0
Vytisknout
10479

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2011