Tisková zpráva:

Porodnické násilí je stále realitou českých porodních sálů

26. 11. 2021

čas čtení 4 minuty
Ústřední myšlenkou prvních týdnů, kdy bych se bývala měla sžívat s miminkem, bylo jít rovnou na policii a ohlásit znásilnění. Připadala jsem si jako po mučícím gang rapu, vrcholícím obřízkou a tím nejhorším myslitelným trestem, únosem dítěte.“

Úvodní citát není úryvkem z thrilleru, jde o součást stížnosti na péči porodnického oddělení, mladá žena popisuje svou ani ne rok starou zkušenost. Prožila nedůstojné zacházení, nerespektování a výsměch. Do jejího porodu bylo zasahováno bez informovaného souhlasu i bez jakéhokoliv vysvětlení. Následovala poškozující separace dítěte a narušování kojení i vztahové vazby matka-dítě. V neposlední řadě jí velmi chyběla podpora jak během porodu tak po něm. Přesto, že „všechno dobře dopadlo“ a drží v náručí živé a zdravé dítě, nese si dlouhodobé psychické následky. Teprve po uplynutí dlouhé doby se odhodlala své zkušenosti se zástupci porodnice projednat.

Obrací se na nás ženy, které chtějí dát porodnici najevo, že to, co v ní prožily, je v mnoha ohledech velmi zranilo. Nejde jim většinou o pomstu, ale o poskytnutí zpětné vazby. Přejí si, aby se podobné násilné jednání už neopakovalo, aby ho nemusely zažívat další ženy,“ doplňuje zástupkyně pacientské organizace Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová.

Porodnické násilí je pro mnohé novým pojmem. Jednání, které lze takto definovat, je přitom velmi rozšířené. Spadá sem nejen fyzické násilí, které nemusí být v civilizovaných zemích tak časté. Porodnickým násilím je i psychický nátlak, nerespektování soukromí a intimity, slovní urážky, velmi poškozující je naopak i nedostatečná komunikace s rodící ženou. Samozřejmě sem patří i provádění zákroků bez informovaného souhlasu či bez dostatečného vysvětlení, zadržování ve zdravotnickém zařízení, zabraňování časného kontaktu matky a dítěte, poškozování vztahové vazby matka, respektive rodiče, a dítě.

Zatím nejvýstižnější definici porodnického násilí mají ve Venezuele, právě zde bylo coby pojem umístěno v roce 2007 přímo do textu zákona,“ říká právnička Sandra Pašková, která tématu porodnického násilí věnovala svou diplomovou práci. „Ačkoli se příliš nezaměřili na psychické aspekty porodnického násilí, vystihli podstatu – odebrání kompetencí rodící ženě, a později matce, skrze léky, zásahy i manipulaci“ dodává a cituje z definice: „(Porodnické násilí je)... přivlastnění těla a reprodukčních procesů žen zdravotnickým personálem projevující se jako dehumanizace zdravotní péče, zneužívání léků a změna přirozených procesů na patologické, což přináší ztrátu autonomie a možnosti svobodně rozhodnout o jejich těle a sexualitě, což negativně ovlivňuje kvalitu života žen.“

Ženám, které se s nějakou formou násilí při porodu setkaly, lze doporučit poskytnutí zpětné vazby příslušnému zdravotnickému zařízení, stížnosti mohou adresovat i ministerstvu zdravotnictví coby garantu péče. V případě psychických potíží by měly vyhledat adekvátní psychoterapeutickou péči.

Když se dnes ocitneme v české porodnici, snadno začneme pochybovat, zda se skutečně nacházíme ve 21. století. Ano, ujišťuji všechny ženy, respektive rodiče, že navzdory mnohdy paternalistické atmosféře stále platí, že zdravotní služby lze poskytovat jen na základě informovaného souhlasu a dle aktuálního stupně vědeckého poznání, tedy péče založené na důkazech,“ povzbuzuje budoucí rodiče Petra Sovová.

Termín porodnické násilí byl často zmiňován i na mezinárodním setkání členských organizací ENCA (European Network of Childbirth Associations), které proběhlo 20. listopadu. Z reportů jednotlivých zemí vyplývá, že i jinde mají zdravotníci problém existenci tohoto negativního jevu připustit a někteří dokonce termín porodnické násilí přímo odmítají.

0
Vytisknout
1615

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2021