V Turecku umírá demokracie

2. 10. 2015

Zatímco město Silvan v jihovýchodním Turecku hoří a ulicemi projíždějí tanky, nemáme žádné pořádné zprávy o tamních událostech. Hlavním důvodem jsou systematické útoky na svobodu tisku, které v poslední době probíhají v Erdoganově Turecku.

V současných událostech na Blízkém východě nelze vystačit s obviňováním jednoho aktéra, ba ani s binární logikou studené války. Počet aktérů, lokálních i nadregionálních či globálních, zde dosahuje dvouciferného počtu a žádný z nich rozhodně nereprezentuje nějaké "dobro". Ani "zachraňující" Rusko, ani "spojenecké" Turecko.

Následující text vyšel dnes jako editorial tureckého deníku Hürriyet. (red)

Svoboda tisku a probuzení ze zlého snu

Poté, co se naše redakce v Istanbulu stala terčem dvou útoků s použitím kamenů a obušků, jeden z našich novinářů byl zbit před svým domem uprostřed města. Náš autor Ahmet Hakan byl při tomto útoku zraněn musel strávit noc v nemocnici.

Tak se noční pobyt na pohotovosti pod lékařskou kontrolou stal novým životním stylem žurnalistů v Turecku. Ani tento obrázek nestačí k tomu, aby se někdo rozesmutnil nad úrovní, na kterou klesly demokracie a svoboda tisku v Turecku v roce 2015. Naneštěstí bezpečnost životů novinářů, nebo spíš právo na život, se stalo nejproblematičtějším tématem tisku v zemi.

Útok na Ahmeta Hakana je výsledkem systematické kampaně, která novináře už nějaký čas odsuzuje a označuje za terč. Takové útoky se v posledních týdnech vyvinuly v hrozby zabitím, přímo ohrožující jeho život, Když se v listě, který se zastává nynější politické moci, může objevit formulace typu "rozmáčknout ho jako mouchu".

Jedním aspektem problému je, že hrozby a jazyk násilí v rozpravě převládly, zejména v provládních médiích a na sociálních sítích. Dalším aspektem je, že politická kultura vlády nějakou dobu prosazující a podporující tento diskurs se stala zvykem. Nicméně byť i jen lhostejnost k tomuto diskursu sama o sobě vyvolává verbální a fyzickou agresi.

Odporný útok, jemuž čelil Ahmet Hakan, by měl všem otevřít oči a ukázat, jak daleko může zajít tato kultura lynče a k jakým hrozbám vůči životům může vést. Od nynějška každý, kdo zavírá oči před lynčovací kampaní, ponese spoluvinu, když se podobné útoky znova objeví.

Optimistickým vývojem jsou v této fázi nedávné hlasy zevnitř vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), které vznášejí namitky vůči této lhostejnosti. Důležitým krokem v tomto směru bylo včerejší prohlášení Bülenta Arınçe, jednoho ze zakladatelů strany. "Je další katastrofou, že bývalí i součastní vlastníci médií nebo novináři čelí výhrůžkám jiných novinářů. Přeji si, abychom se probudili z tohoto špatného snu co nejdříve," prohlásil.

To co Arınç definuje jako "zlý sen" je skutečnost, nynější život Doğan Media Group, jejích vlastníků, publikací, tiskových a televizních komentátorů, kteří jsou všichni dlouhodobě terčem rozsáhlé lynčovací kampaně.

Otázkou zde je, zda pocity, které vyjadřuje Arınç, naleznou podporu na straně institucionální identity AKP, jejích kádrů a základny mezi veřejností.

Doğan Group a její sesterská společnost Hürriyet jako klíčoví garanti nezávislé žurnalistiky v mainstreamových médiích takovým útokům nikdy neustoupí. Takže, jak prohlásil Ahmet Hakan včera v ranních hodinách na pohotovosti, "Takové útoky nás nikdy nezastraší. Nebojíme se. Budeme pokračovat po cestě, o níž víme, že je správná."

Útok na Ahmeta Hakana by měl být budíčkem pro všechny, pokud jde o hrozby, jimž svoboda tiskuv Turecku nyní čelí.

Doufáme, že incident otevře cestu k ukončení bezohledných výhrůžek a jazyka násilí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3355

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2015