Nature k útoku na Charlie Hebdo

3. 2. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Byl jsem zvědav, jak se k vraždění v redakci Charlie Hebdo postaví britský vědecký časopis Nature, který pravidelně reaguje na světové společenské dění – a teprve minulý týden jsem se dostal ke čtení čísla z 15. ledna, v němž vyšel rozsáhlý editorial „Science and satire“ („Věda a satira“). A byl jsem velmi potěšen, že Nature se jednoznačně staví na stranu karikaturistů a vidí, třeba oproti Tomáši Halíkovi, právě v jejich díle pokračování důležitých evropských kulturních tradic.

Úvodník začíná krátkým návratem do roku 1766, kdy byl ve Francii popraven poslední člověk za rouhání. Je to geniální uvedení problému, neboť staleté tradice „křesťanské Evropy“ jsou prostě tradicemi náboženské nenávisti, aliancí oltáře a trůnu, inkvizice. Nature pokračuje touto větou: „Francie 18. století byla jedním z prvních národů, který se postavil proti tyranii náboženské autority, která dusila v té době svobodné myšlení napříč Evropou – a pokračuje v tom stále na jiných místech.“ Tohle by mělo být podle Nature východiskem při přemýšlení nad teroristickým útokem v redakci Charlie Hebdo.

Jak bojovat proti islamistickému fanatismu a fanatismu vůbec? Svobodným vědeckým myšlením a satirou, odpovídá si Nature a dává za příklad Voltaira, který byl přímočarým protináboženským satirikem a zároveň velkým propagátorem svobodného vědeckého myšlení. Nature se výslovně staví za slova Philippa Vala, bývalého editora Charlie Hebdo, který přirovnal satiru k vědě: „Charlie Hebdo není Voltaire, ale Val řekl to hlavní. Satira, vtip a výsměch zůstávají překvapivě účinným způsobem, jak dát hlas disentu a jak ukázat na absurditu, pokrytectví, bezpráví a útlak autoritářských režimů a náboženského tmářství.“

Přeskočím úvahu Nature nad tzv. Arabským jarem jako výrazem svobodné vzpoury proti autoritářství a zdůrazním varování před nedostatečnou obranou svobody vyjadřovat svůj názor a beze strachu kritizovat vlády, kritizovat vědu, kritizovat cokoli. „Tato práva bývají narušována nicméně – je ironické, že jako důsledek přehnaných politických reakcí na terorismus – také protiteroristickými zákony, které odsunují občanské svobody, státy stále více sledujícími své občany a vládním utlačováním legitimního disentu, jak to bylo v případě hnutí Occupy.“

Jenže svobody samozřejmě nestačí, je podstatné porozumět tomu, odkud se bere fanatismus a terorismus a čelit jim racionálně, na základě jejich skutečných příčin. A to jsou ty v Česku tak široce vysmívané humanitní vědy, bez nichž nelze porozumět ničemu, co se děje ve společnosti. Nature to samozřejmě zdůrazňuje: „Vědci a satirikové musí zůstat bdělí v ochraně svobod a v boji proti tmářství v jakékoli formě. Společenské vědy a další výzkum jsou potřebné k tomu, abychom lépe porozuměli tomu, odkud se bere násilnický fanatismus, konflikt a svár mezi komunitami. Zvládnout terorismus vyžaduje mnohem více než represivní prostředky. Vyžaduje to dlouhodobé politické a sociální iniciativy a způsoby, jak zasáhnout samotné kořeny příčin.“ Odkaz na celý editorial v originále:

ZDE

0
Vytisknout
10427

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2015