Je NATO zapotřebí pro obranu Švédska?

21. 10. 2014

Proniknutí ruské ponorky do švédských vod dokazuje, že Švédsko už zřejmě není tak dobře chráněno před vnějším světem, jak tomu bylo za studené války, míní redakční komentář deníku Guardian.

Nejnovější honba na ponorku v souostroví švédských ostrovů má prvky frašky. Miniaturní ruskou ponorku hledá miniaturní švédské námořnictvo: dvacet let systematických škrtů švédského obranného rozpočtu, které prováděly všechny švédské vlády, znamenají, že už Švédsko nemá ani jeden vrtulník, který byl schopen provádět operace proti ponorkám, a většina člunů, které hledají ruskou ponorku, je nafukovacích. Mezitím na okolních ostrovech hledá asi 200 švédských vojáků příslušníky ruských speciálních jednotek.

Další komický prvek poskytuje přítomnost ruského ropného tankeru, který čirou náhodou křižuje sem a tam nejistě těsně za hranicemi švédských výsostných vod v postavení, odkud by mohl zachránit, nebo možná vypustil, ruskou miniaturní ponorku.

Určitá deprimující komika je obsažena i v bezostyšnosti ruské reakce: "Ruské ponorky, stejně jako ruská námořní flotila, provádějí svou službu v oceánech." Že ta služba znamená běžné narušování výsostných vod jiných států je natolik zjevné, že se to nemusí opakovat. Argumentace Kremlu, že hledaná ponorka je možná holandská, je ještě komičtější, je to ale také lež, která vyjadřuje naprosté pohrdání lidmi, pro něž je určena.

Vstup ruské ponorky do švédských výsostných vod vyvolal ve stockholmských médiích až frenetickou reakci. Zda to povede k trvalejší změně politické linie vlády, to je otázka. Švédská obranná politika je už dlouho charakterizována pokrytectvím a tak to švédská veřejnost také chce. Švédsko není členem NATO a švédské veřejné mínění se staví proti takové otevřené alianci. Zároveň každý ví, na kterou stranu by se Švédsko postavilo v hypotetické válce: Švédsko má dlouhou tradici spolupráce ve výzvědných záležitostech a švédská armáda se přiklání tak těsně k NATO, jak je to jen možné. Švédsko je zastoupeno ve více než 150 výborech NATO.

Avšak švédští voliči nechtějí svět vidět jako nebezpečné místo. I mezi stoupenci xenofobních švédských Demokratů je obrana otázkou minimálního zájmu: švédští Demokrati mají zájem na odhánění imigrantů, nikoliv na odvracení invazí. A Stefan Löfven, švédský sociálnědemokratický premiér, oznámil, že se nehledá žádná ponorka, jen probíhá výzvědná operace, jejímž cílem je zjistit, co je pod hladinou.

Hrozí ztrapnění, ať už tato výzvědná operace něco najde nebo nenajde. Otázkou jen je, kdo bude nejvíce ztrapněn. Rusko nemohlo zamýšlet toto konkrétní narušení švédských vod jako signál, protože operace měla být utajena. Jestliže se Švédsku podaří najít a zachránit tu ponorku, Rusové budou vypadat jako nekompetentní násilníci. Jestli naopak Švédi nic nenajdou, bude pro ně obtížnější dál věřit, že jejich armáda má vůbec schopnost zajistit bezpečnost jejich země. V dlouhodobější perspektivně z toho vyplývá, že logika geostrategického postavení Švédska činí jeho vstup do NATO téměř nevyhnutelným. Toto narušení švédských vod, tak krátce po invazích na Krym a na Ukrajinu, by to měly vyjasnit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5447

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2014