Zpravodajství má být podáno konzumentovi bez upozornění, co si má myslet

19. 4. 2014 / Petr Novák

Musím poznamenat, že někteří novináři, ať už v Českém rozhlase nebo České televizi, mi vrací pocit z dob před rokem 1989, píše Petr Novák. Jednak svojí servilností vůči určitým politickým skupinám a také nedostatkem nezávislé žurnalistiky.

V dobách minulých jsme si zvykli ve všech zprávách hledat něco jiného. Něco mezi řádky, kousek pravdy. Mnohdy ta zpráva byla pravdivá, ale my jsme jí už jen tak ze zvyku nevěřili.

To samé se povedlo některým novinářům udělat i dnes.

Nemohu a nechci jmenovat abych některé neurazil tím, že bych je vynechal nebo omylem zařadil špatně.

Myslím si, že otevřená žurnalistika, bez názoru a bez osobních emocí je u nás již minulostí.

Zpravodajství má být podáno konzumentovi bez upozornění co si má myslet. A to zvláště zpravodajství veřejnoprávní. Tedy to, co si platíme nejen z daní ale i koncesionářskými poplatky.

A já nechci a nemohu platit někoho, kdo mi říká co si mám myslet a co si už myslet nemohu. Chci mít i diskuzní pořady vyvážené a s přítomností zástupců obou či více názorů.

Ze zákona mám platit za rozhlas i za televizi poplatky.

Pokud je nezaplatím, tak je bude vymáhat exekutor.

Dovolím si ocitovat ze zákona o Českém rozhlase:

Paragraf 2, odst.2

2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,

c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti

Kdo mi vymůže právo podle tohoto zákona, které mi bohužel již mnoho let rozhlas a televize neposkytují?

Ne vždy se všemi články v Britských listech souhlasím, ale stále mám pocit, že zde mohu napsat to, co mi jinde nedovolí sdělit a že se zde dozvím více než si veřejnoprávní média dovolí uveřejnit.

Mít jiný názor, i když ne třeba správný, ještě neznamená, že je to lež a že jsem lhář.

0
Vytisknout
6173

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2014