Nejdůležitějším Putinovým spojencem se stávají úřady v Kyjevě

21. 3. 2014 / Karel Dolejší

Johan Wiktorin ze Švédské královské akademie válečných věd nedávno napsal, že ukrajinská krize za sebou zanechala tři umírající pacienty: Americkou doktrínu hlásající "odpovědnost chránit" (Responsibility to Protect, R2P), mezinárodní systém zajišťující nešíření jaderných zbraní a takzvanou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie.

V obecné rovině má Wiktorin nepochybně pravdu. Mírné prognózy tvrdí, že nová studená válka může trvat deset let, ale to je spíše povrchní odhad. Putin americkou doktrínu R2P zkarikoval k nepoznání a provděpodobně to nepřinese oprášení vcelku rozumnější brazilské verze, ale spíše úplnou diskreditaci.

Wiktorin dále argumentuje, že praktická bezcennost Budapešťského memoranda zdůrazněná mezitím aktuálními kroky ukrajinského parlamentu povede k tomu, že se již žádná mocnost nikdy dobrovolně nevzdá jaderných zbraní. Totéž se ovšem dalo napsat už po invazi do Libye, nicméně tam nebylo možno mávat jedním konkrétním mezinárodním dokumentem, který se stal naráz cárem papíru. Dnes už je ale nad slunce jasnější, že je svět tam, kde v minulosti byl: Mezinárodní smlouvy se dodržují, jen dokud se to hodí. Pokud se již nehodí, jsou roztrhány pod libovolnou záminkou. To není pro středně velký stát jako ČR vůbec dobrá zpráva.

Pokud se Kyjev domnívá, že odstoupením od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v současné situaci něco získá, může mít bohužel pravdu. Nedokáže vyvinout jaderné zbraně v nulovém čase a kdykoliv mezi případným schválením nyní diskutované předlohy zákona o zrušení nejaderného statusu Ukrajiny a hypotetickým získáním jaderné zbraně může očekávat plnohodnotnou ruskou invazi zahrnující již prakticky celé území.

Nemuselo by přitom jít o trvalou okupaci, ale o anexi nových území s ruskojazyčným obyvatelstvem spojenou s dalšími hloubkovými výsadky ruských speciálních sil na zbytku Ukrajiny - to vše s (oficiálním) cílem zajistit veškerý jaderný materiál. Viktor Suvorov v knize Specnaz podrobně vysvětlil, že sovětské speciální síly vznikaly s úkolem zničit hluboko na území protivníka jeho jaderné zbraně ještě předtím, než je vůbec bude možno nasadit. V čem by se scénář ukrajinské eskalace vlastně lišil od toho, nač byly ruské speciální síly desítky let připravovány?

Kyjevské úřady se tak po nešťastném zrušení jazykového zákona dopouštějí ještě mnohem větší a tragičtější chyby, než jaká zatím vedla ke ztrátě Krymu. Stávají se objektivně nejlepšími spojenci Vladimira Putina. Místo aby se vážně zabývaly reformou zanedbaných ozbrojených sil, chtějí ji bypassovat řečmi o jaderných zbraních, které nemají a které jim Moskva nikdy nedovolí vyrobit.

0
Vytisknout
12969

Diskuse

Obsah vydání | 25. 3. 2014