Občanské právo vyžaduje novelizaci, nikoli monstrózní archaický kodex

8. 10. 2013 / Aleš Uhlíř

Na citovaném ustanovení lze názorně demonstrovat, jak to bude při výkladu a aplikaci práva vypadat. Nepůjde pouze o to, jak v praxi použít onen košatý název "osoba nebezpečných vlastností".

Žádný soudce to nebude chtít sám posoudit. Zde budou mít žně soudní znalci se svými posudky, kteří se budou k otázce nebezpečných vlastností vyjadřovat. Je to obrovský prostor pro extenzivní výklad.

Co si ale kupříkladu představit pod zákonem sankcionovaným poskytnutím útulku osobě nebezpečných vlastností bez její "nutné potřeby"?

To žádný znalec neposoudí, zde bude muset rozhodnout soud. Před válkou, kdy neexistovali bezdomovci a každý měl právo na chudinské zaopatření s celou svou rodinou v domovské obci, by se to -- v konkrétní situaci -- ještě dalo vyložit třeba tak, že nutná potřeba není tam, kde lze využít útulku poskytovaného domovskou obcí. Tehdy nebylo možné žít v lese, v parku apod.

Ale co bude "nutnou potřebou" dnes, kdy tisíce lidí "bydlí" venku? Zdá se, že to je pouze prázdné slovo, neboť ve společnosti, kde jsou masovým jevem bezdomovci, přestalo být bydlení "nutnou potřebou". Zde tvůrce kodexu nejspíše nemyslel. K čemu to ve svých důsledcích povede, netřeba rozvádět.

Obdobné problémy sebou přináší prakticky  celý nový občanský zákoník. Je těžkopádný a bude si vyžadovat stále nějaké novelizace. Ještě po deseti letech nebude ustálená judikatura, kterou by bylo možno používat. Jsou ale názory, že to potrvá 20 let.

Nový občanský zákoník bude zřejmě zneužíván k uplatnění spekulativně vykonstruovaných majetkových nároků. Některá ustanovená se k tomu přímo nabízejí. Soudy prakticky nedokáží používat korekci výkonu práva a povinností dobrými mravy, s nimiž podle platné právní úpravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu.

V Česku dobré mravy pro obecné soudy nic reálného nepředstavují. Soudci také často s překvapením reagují na jim dosud neznámé nálezy Ústavního soudu, na které je v průběhu řízení poukazováno. A to jde jen o nálezy týkající se úzké právní problematiky. Není jasné, jakým způsobem, jak rychle a zda vůbec soudy takovou změnu, jakou představuje nový občanský zákoník, zvládnou.

Setkal jsem se s názory, že sledovaným cílem nového občanského zákoníku je chaos v občanskoprávních vztazích, kde se práva a povinnosti stanou nepředvídatelnými. To by bylo ideální "právní" prostředí pro různé podvody a spekulativní majetkové nároky. Ve věcech dosud běžných a srozumitelných budou lidé vrženi do nejistoty.

Prý je to záměr.

Nejsem příznivcem konspiračních teorií, jsem však přesvědčen, že tímto způsobem se občanské právo novelizovat nemělo. Právo má navazovat na existující vztahy ve společnosti, vycházet z nich a ne se je snažit rozbít a od základů nově vytvořit, jak to udělali autoři nového občanského zákoníku, duchem ponořeni do 19. století.