Spiknutí

9. 10. 2013 / Lenka Procházková

Ve středu 2. října 2013 obdržela vláda odborníků výzvu občanských iniciativ, aby zákonným opatřením pozastavila účinnost zákona o tzv. církevních restitucích. O den později obdržely občanské iniciativy zamítavou odpověď vlády zformulovanou do dvou vět:

Vzhledem k tomu, že zákon o církevních restitucích je již dávno účinný, jedná se o složitější a časově náročnější legislativní postup. Navíc je otázka majetkového vyrovnání s církvemi politickým tématem, který nemůže řešit současná vláda v demisi.

V pátek 4. října doplnil premiér Rusnok pro stanici Radiožurnál vládní postoj vyjádřením, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je festovní, protože byl odhlasován legitimními orgány a uznán Ústavním soudem. Odborně dodal i větu, že toto řešení je pro stát dlouhodobě ekonomicky výhodné. Nakonec překvapil informací, že zmíněný zákon je podepřen mezinárodní smlouvou se státem Vatikán. Z těchto důvodů by premiér osobně nebyl ani pro to, aby zákon nějak měnila budoucí politická reprezentace vzešlá z říjnových voleb.

Alibisticky slabošským postojem tak současný vládní kabinet rozšířil seznam osob, které se budou v blízké či vzdálenější budoucnosti zodpovídat ze svých podílů na majetkových škodách velkého rozsahu způsobených České republice tímto nemravným zákonem. Bude to dlouhý seznam jmen zahrnující jak státní úředníky a jejich rádce, tak odborné našeptávače z řad církví, celou minulou vládu, která návrh zákona jednomyslně odhlasovala, poslance, kteří se podíleli na jeho přijetí (včetně těch z klubu ČSSD, kteří ve Sněmovně operativně chyběli, když se hlasovalo o "protažení" zákona do třetího čtení), náhradníky z ODS, kteří 7. listopadu 2012 ráno narychlo složili poslanecký slib a po půlnoci v den výročí bitvy na Bílé hoře pro zákon zvedli ruku, aniž by jej četli, tři jejich předskokany, kteří složili mandát, aby handl mohl být uskutečněn, soudce Ústavního soudu, kteří zamítli žalobu na obsah a způsob přijetí zákona, i současný vládní kabinet, který odmítl svou historickou záchrannou roli. Jedná se o několik set osob, které veřejně či skrytě jednaly proti zájmům České republiky a proti vůli většiny jejích občanů. Motivy těchto lidí, jejichž neúplný seznam rotuje po internetu, jsou nejednotné. Některé skupiny napříč stranami spojil příslib osobního zisku, jiné strach o udržení vlivných pozic, méně ostřílení harcovníci se "pouze" líně svezli na voze a pár jedinců možná uvěřilo, že zvednutím pravice pro desátek církvím oslavují Boha. Žádný z naznačených motivů však není polehčující okolností.

Mnozí z pachatelů a zastánců nemravného zákona na nás dnes mravokárně zhlížejí z billboardů vztyčených u pangejtů silnic. Tváří se jako spasitelé národních zájmů, jako jezulátka, vzešlá z neposkvrněného početí. Prorockými hlasy kvílí, abychom jim dali své hlasy a zabránili tak zániku demokracie, který oni sami odhlasovali 8. listopadu 2012 po půlnoci, když porušili územní celistvost republiky a zavedli v sekulárním státě desátky pro církve.

Ráda bych věděla, o jaké mezinárodní smlouvě se státem Vatikán premiér v rozhovoru pro Radiožurnál mluvil. Je mi známo, že konkordát protežovaný někdejším lidoveckým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou byl tehdejší Sněmovnou odmítnut.

Vím však, že 22. února tohoto roku podepsal premiér Nečas předčasně (o sedm měsíců dřív) a za zavřenými dveřmi s kardinálem Dukou smlouvu o finančních náhradách pro římskokatolickou církev ve výši 47 miliard korun splatných do třiceti let a navýšených o inflaci. Veřejnost byla ujišťována, že ani koruna z těchto peněz nebude převedena do Vatikánu a že budou výhradně použity k postupnému ekonomickému osamostatnění římskokatolické církve v Čechách, tedy k její odluce od státu. Bylo i toto tvrzení klamné? Zavázal se premiér Nečas odvádět Svatému stolci příspěvky ze státního rozpočtu ČR?

Více než dvacet let jsme vystaveni masmediální masáži, že stát je špatný vlastník. Znovu a znovu však zjišťujeme, že za nehospodárnost odpovídají ti, kteří s majetkem státu nakládají jako se svou kořistí, a ti, kteří je mají kontrolovat. V kauze tzv. církevních restitucí však nejde jen o rozkrádání státních pozemků a financí, ale i o dražbu českých dějin!

Nezbývá než doufat, že budoucí politická reprezentace, kterou si již brzy zvolíme, bude mít dostečně silný mandát a vůli k tomu, aby v prvním kroku pozastavila účinnost vazalského zákona. Následným krokem by bylo vypsání speciálního referenda, v němž by občané rozhodli, zda si přejí zákon zrušit či ponechat v platnosti. Pokud by výsledek plebiscitu rozhodl o anulování zákona, nemovitosti církvím již vydané by nesměly být prodávány dál bez souhlasu místních úřadů. Třetí krok by pak směřoval k vypracování a přijetí ústavního zákona o odluce církví od státu včetně způsobu, jak mohou být církve dotovány. Nápovědu lze najít v legislativách mnohých evropských zemí, které toto zvládly již před sto lety (např. Francie 1905).

Nevím, zda tento zkratkovitý nástin záchranných kroků může prozářit mlhu beznaděje, která nás obklopuje a bere nám sílu hledat a nacházet východiska. Zcela jistě však vím, že naznačená řešení vyvolají hlasitý odpor těch, kteří prosazením zákona o daru církvím mínili obdarovat především sami sebe. Jejich strach z toho, že dlouhodobé nimravé úsilí může být po volbách zmařeno, již obdržené úplatky prokázány a že místo doplatků jim budou nařízené splátky, ten strach jim čiší z očí a křičí hesly na billboardech. Tváře postrašených strašidel se vznášejí kolem silnic, visí na ohradách, skelně zírají z výloh obchodů. Je to panoptikum duchů a jezinek: Smolíčku pacholíčku, zvol nás na chviličku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co si dokrademe, hned zase půjdeme... Věřím, že půjdou dřív, tam, kam patří dávno. Jednu zvlášť "populární" tvář vylepšují smolíčci pacholíčci už dnes nápisem: HLEDANÝ PRO ZRADU!

Tento druh katarze ale nedoporučuji napodobovat, pacholíčci by mohli skončit za katrem za poškození soukromého majetku. Vydržme ještě pár dní, než doba hájení duchů skončí a projevme své názory až u voleb. Do Dušiček už pak bude zřejmé, komu a čemu odzvonila v Čechách hrana. A proto: vesele k urnám!

0
Vytisknout
11034

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2013