Proč dabovat

9. 10. 2013

Pan Vohryzka by rád slyšel důvod proč dabovat. Nuže, dabing je pro lidské vnímání přirozenější, než četba titulků. Pokud hovoříme s jiným člověkem, slyšíme jeho hlas, nevidíme titulky na jeho košili. To je také důvod proč je většina filmů v jazyce jeho tvůrců, byť by bylo logičtější, kdyby mluvili jazykem jiným. U filmů z reálného prostředí se často původní jazyk použije, ale postavy fantasy a sci-fi filmů, které by logicky neměly mluvit žádným reálným jazykem, se to neděje téměř nikdy. Totéž platí i pro mnoho filmů historických a pseudohistorických. Tvůrci se rozhodli obětovat část možného účinku tomu, aby byl jejich film přístupnější. Ale diváci jiných jazyků ztrácí obě tyto výhody, pokud není film nadabován, píše Michael Kolařík.

Spíše by měly zaznít argumenty proč nedabovat. Argument o zachování integrity díla je dosti pochybný, vzhledem k tomu, že integritu naruší i neplánované texty ve vizuálu. Specifický je v tomto animovaný film, který je dabovaný už z principu, a vizuální stránka je u něj nesmírně podstatná. Pokládal bych za mnohem větší zásah do integrity ho titulkovat, než dabovat. Bez ohledu na to, jakému divákovi je určen.

Oblíbený argument o výuce cizích jazyků snižuje i pan Vohryzka. Jistě, že poslech originálního znění prospívá výuce cizích jazyků. Alespoň u většiny lidí, já nejsem sto zároveň vnímat původní dialog a zároveň číst titulky. Ale řekněme si na rovinu, jsou filmy učebnice, nebo umělecká díla? Já bych řekl, že to druhé. Navíc, dívám li se na švédský film, ještě se nemusím učit švédsky.

Argument o kvalitě dabingu, který je často tristní, je zástupný. Kvalita titulků není o nic lepší, a oboje by se dalo napravit. Samozřejmě pokud by to bylo v zájmu studií, zejména televizních, kde se šetří kde se dá i nedá. Znovu bych zmínil animovaný film. Je li jeho dabování uměním, a jeho dabéři oceňováni, proč by nemohl do jisté míry podobně fungovat dabing překladatelský? Samozřejmě v mezích daných překladatelskou etikou.

Další části článku pana Vohryzky o malosti pokládám již za zcela zcestné. Když mluví o točení filmů, lepších než Hollywood, naráží tím na silný trend remakeů, který v této "instituci" panuje? Není to projev arogantní víry Američanů, že "my to umíme lépe"? Já si to nemyslím, ale tento můj názor mi nepřipadá konzistentní s postoji pana Vohryzky. A co se týče písní, dopustili se Němci "české malosti", když ze Škoda lásky udělali Rosamunde, o anglickém Beer Barel Polka ani nemluvím?

Za daleko větší projev malosti pokládám snahu o světovost za každou cenu. Víru, že pokud to děláme jinak než jinde, tak to děláme špatně. K čemu bychom byli matičce Evropě, kdybychom neměli nic nabídnout? Kdybychom byli kopiemi toho, co už má?

0
Vytisknout
5010

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2013