Tajné nahrávky z cizích ložnic z archivů ministerstva vnitra rozzuřily Gruzii

15. 5. 2013 / Jimi Dabrundašvili

čas čtení 8 minut

Gruzií minulý týden otřásl skandál spojený s tajnou nahrávkou intimního vztahu známého investigativního novináře Giorgi Faresišviliho s osobou stejného pohlaví. Tyto záběry pochází z archívu MV Gruzie, jež proslula nahráváním intimních životů známých osob politického života Gruzie, vlivných podnikatelů, novinářů a vůbec každého, kdo minulé vládě Michaila Saakašviliho nepřišel vhod. Po říjnových parlamentních volbách nová gruzínská vláda slíbila, že tyto protizákonné praktiky budou ukončeny a materiál zničen. Momentálně to vypadá, že se představitelům nové vlády tyto nahrávky mohou také hodit.

V "konzervativní" gruzínské společnosti sexuální menšiny mají velkou nevýhodu. Zákon je netrestá, ale jsou terčem šikany ze strany společnosti a samozřejmě církev je tvrdě pronásleduje. Proto tajné služby aktivně vyhledávaly ty známé osobnosti, které mají "jinou" sexuální orientaci. Cílem je, aby umlčely oponenty, kdyby šli proti vládě. Giorgi Faresišvili je jeden z nejrespektovanějších investigativních novinářů, jenž byl trnem v oku i za minulé vlády Michaila Saakašviliho. Odhaloval únik státních zakázek k příbuzným vlivných osobností tehdejší vlády. Díky tomu získal sympatie opozice, kterou sjednotil gruzínský miliardář Bidzina Ivanišvili. Sám pan Ivanišvili často používal materiály od Faresišviliho. Citoval jeho články a několikrát se s ním sešel (více v odkazu niže). Giorgi Faresišvili se stal po nějakou dobu předsedou mládežnické frakce Ivanišviliho strany "Gruzínský sen".

Po volbách, kde poprvé v historii Gruzie došlo k mírnému předání moci, nejmocnější ministerstvo vnitra vede blízký spolupracovník nového premiéra. Nový ministr vnitra a státní zástupce provedli radikální změny ve vedení ministerstva. Vypadá to, že k horšímu: přivedli tam lidi, z nichž někteří mají minulost jako policisté a byli vyhozeni za korupci v 90. letech minulého století. Tehdy policie byla dědicem sovětské represivní mašinerie a proslula vraždami podezřelých a uplácením. Tehdejší prezident Gruzie Eduard Ševardnadze, který sám byl kdysi ministrem vnitra Gruzie, zavíral oči nad nekalou praxí policie a za odměnu měl silnou podporu silových struktur.

Tady mi dovolte vzpomenout na moji kamarádku, doktorku, která v 90. letech pracovala pro Červený kříž v Gruzii. Její hlavní činností bylo vyhledávat prostituty a prostitutky na ulicích Tbilisi. Chodila s označením červeného kříže a velkou kabelkou nacpanou kondomy a brožurkami. Snažila se vysvětlovat těmto lidem, že bezpečný sex v době stoupajícího počtu nakažených HIV a jinými nemocemi je důležitý pro zdraví nejen jejich, ale i pro členy jejich rodiny. Měla na starost ulice kolem hlavního nádraží a ulice u nedaleké budovy státního cirkusu. Dále tam byla velká "křižovatka" podzemních chodeb. To jsou lokality, kde se nejvíce pohybovali lidé, kteří přijeli do Tbilisi po občanské válce kvůli práci. Podzemní chodba (teď tyto chodby už nejsou) byla proslulá tím, že pod ní své služby nabízeli ti z řad sexuálních menšin (tehdy tento termín v gruzínštině neexistoval). Nikdo tam nechodil během dne - kromě policie a pár humanitárních pracovníků. Poněvadž moje kancelář byla nedaleko od tohoto místa, kamarádka toho využívala a často chodila k nám na odpočinek. Párkrát jsem šel s ní do terénu. Hezká a na Gruzínku neobvykle vysoká holka vyprávěla o praxi tehdejší policie, která se ji také snažila obtěžovat. Podle ní policie byla největším nositelem všech pohlavních nemocí. Oblečeni v kožených bundách a kožených špičatých botách, za pasem měli zastrčené pistole ruské výroby s rudou hvězdičkou na rukojeti. Jezdili černými žigulíky, jenž měli ozdobené různými ikonami a vybírali výpalné a vymáhali sexuální služby. A co více, marně se kamarádka snažila vysvětlovat důstojníkům, že například oni jsou také homosexuálové, pokud mají styk s osobou stejného pohlaví. Policisté to odmítali, vysvětlovali jí, že to je jenom " kárná akce". Odmítali používat ochranné prostředky, mlátili někdy prostitutky, ale vždycky prostituty. Nebylo divu, že centrum Venerologických chorob bylo plné policistů. Budova, která byla postavena ve třicátých letech a postrádala tekoucí vodu, byla tak zastaralá, že ani postokrát přebarvená okna nezakryla špínu, po chodbách se táhnul smrad starého nábytku a prošlých obvazů a její dřevěná podlaha se otřásala pokaždé, když vedle budovy projelo nákladní auto. Na léčení chodili policisté a také někdejší jejich oběti a jiní nemocní. Seděli vedle sebe v recepci. Ale ti z podzemních chodeb se tam báli chodit, protože se báli příbuzných pacientů, návštěvníků, všech. Pamatuji si na jednoho pána, jemuž kamarádka nosila různé věci z domova a léky. Pán se pohyboval v zarostlém parku u cirkusu kousek od podzemních chodeb. Nosil paruku, na hlavě měl malý klobouk a na krku na provázku pověšenou tašku, nosil vybledlou bundu a kalhoty. Na botách neměl tkaničky, policie mu je sebrala v cele předběžného zadržení. Jediné, co na něm "zářilo", byla silnou vrstvou nanesená červená rtěnka...

Na tiskové konferenci rozrušený Giorgi Faresišvili třicetiminutovou nahrávku označil za falsifikaci a obvinil prvního náměstka ministra vnitra, prvního náměstka státního zástupce a poradce premiéra Bidziny Ivanišviliho ze spiknutí proti němu. V rozhovoru pro rádio Svobodná Evropa prohlásil, že osobně prožívá nelehkou dobu a je "zničen" (více v odkazu níže). Nevzdá se své činnosti a dokončí odhalování korupčního mechanismu, který vytvořily výše uvedené osoby, aby si mohli přivlastnit státní zakázky. Dříve je měli pod sebou představitelé minulé vlády - došlo pouze k výměně rolí, ovšem podle jeho slov ani minulou vládu nenapadlo zveřejnovat tak kompromitující materiál. Ministr vnitra přislíbil vše vyšetřit a jak se u něj poslední dobou často stává, i tento případ vzal pod svůj osobní dohled - byl zatčen jeho první náměstek (více v odkazu níže). Skandální nahrávky gruzínskou společnost rozzuřily. Na podporu novináře proběhla malá demonstrace. Společnost je přesvědčena, že Faresišvili je na správné cestě, že jeho tvrzení je pravdivé a žádá o potrestání viníků. Gruzíncům tajná nahrávka vadí více, než samotný obsah nahrávky. 17. květen je den proti homofobii, do ulic Tbilisi se chystá skupina občanů. Chtějí protestovat proti nesnášenlivosti zaměřené proti sexuálním menšinám v gruzínské společností.

Pravděpodobně proti nim se postaví jiná skupina občanů, která na tiskové konferenci v luxusním hotelu odsuzuje tento pochod a slíbila odvetnou akci. Ministryně spravedlnosti, která se těší největší oblibě v současné vládě, prohlásila, že "jestli se mladý muž ráno probudí a zjistí, že má rád muže a ne ženy, tak je jeho právo prožit svůj život podle svých představ " a označila za barbarskou hrozbu fyzického útoku proti demonstrantům ze 17. května. K tomuto dni budou v pohotovosti stovky policistů, protože vloni tato akce dopadla velkou potyčkou (více v odkazu níže).

Sám Giorgi Faresišvili pravděpodobně na demonstraci bude chybět. Tento novinář a podle svých slov obhájce lidských práv se mimo investigativních článků proslavil i ostrými výroky proti gayům a lesbičkám.

Odkazy:

0
Vytisknout
8811

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2013