Co se stane, pokud Kypr zkolabuje?

23. 3. 2013

Co se stane, pokud zkolabují kyperské banky? Pokud vláda padne? Jestliže země odejde z eurozóny?

Evropská unie, Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a kyperští představitelé se snaží dosáhnout dohody ohledně půjčky ve výši 10 miliard eur, která má odvrátit selhání bankovního systému. Parlament už jednu verzi dohody, která zahrnovala zpoplatnění bankovních vkladů, odmítl. ECB vystupňovala napětí oznámením, že pokud nebude do zítřka dosaženo dohody, zastaví v pondělí nouzovou podporu kyperských bank.

A to je zatím to nejhorší, k čemu by mohlo dojít.

Ale i kdyby došlo k dohodě, chaotické rozhodování z minulého týdne otřáslo důvěrou v Kypr a samotnou evropskou měnovou unii.

A co je v sázce zde?

Pokud jde o Kypr, důsledky nedohody mohou být tak vážné, že někteří analytici jsou si jisti dohodou. Jediná věc, která drží banky nad vodou, jsou krátodobé půjčky centrální banky podporované ECB. Na trhu jim nikdo nepůjčí z obavy, že už by peníze neuviděl. Podle analytiků už bylo v oficiálně nevyhlášeném programu nalito do bank kolem 9 miliard eur. Jestli ECB podporu ukončí, bankám rychle peníze dojdou; protože zůstávají zavřené, nedojde sice k runu, ale zastaví se platby. To by zřejmě vedlo k bankrotu vlády - buď kvůli snaze udržet bankovní systém v chodu, nebo kvůli závazku vyplývajícího z pojištění všech vkladů do výše 100 000 eur. Vznikne rychle nedostatek eur v kyperské ekonomice a není přesně jasné, jak na to společnost zareaguje. Jednu z možností představuje vystoupení z eurozóny.

I pokud se země vyhne nejhorší variantě, čekají ji rozsáhlé ekonomické škody. Perspektiva zvyšování daní nebo dokonce zabavování vkladů by fakticky zničila nejsilnější odvětví kyperské ekonomiky, bankovnictví. A kterýkoliv věřitel bude patrně požadovat přinejmenším redukci tohoto sektoru.

Otřesy v kyperském bankovním sektoru mohou zasáhnout silně provázané Řecko, které má i bez toho problémů až nad hlavu. A odsud by krize přeskočila do celé eurozóny. - Ale už teď se šíří panika do Itálie a Španělska. Rusové mají v kyperských bankách uloženo až 20 miliard eur, ale nejde o peníze střední třídy a ti kdo je tam drží si ztráty mohou dovolit. Naproti tomu ruské banky poskytly kyperským společnostem úvěry ve výši až 40 miliard eur. Ztráty ruských bank by tedy mohly dosáhnout téměř dvou procent HDP.

Možné globální dopady závisejí především na tom, jak bude zasažena eurozóna, která je nyní největší světovou ekonomikou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8577

Diskuse

Obsah vydání | 25. 3. 2013