Dohoda "trojky" s Kyprem: Zrušení daňového ráje, zachování pojištění vkladů

25. 3. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Jak vyplývá z prohlášení euroskupiny (ministrů financí eurozóny) vydaného na závěr víkendových jednání s Kyprem, středozemský ostrov v důsledku zavedení makroekonomického přizpůsobení fakticky přestává být daňovým rájem. Kromě restrukturalizace druhé největší banky ho totiž čeká také postupná redukce bankovního sektoru na úroveň v Evropě běžnou. Bankovnictví ovšem dosud bylo nejdůležitějším kyperským ekonomickým odvětvím - a tak kromě toho, že se země obrovsky zadluží, zbude jí jen málo toho, z čeho dluhy splácet.

Pravda, o vyjednané dohodě by měl ještě hlasovat kyperský parlament. Jenže německý ministr financí Wolfgang Schäuble se už předem nechal slyšet, že je to vlastně jen zbytečná formalita.

Pro obyvatele dalších zemí EU může být snad částečně uklidňující zpráva, že princip pojištění vkladů nižších než 100 000 eur byl nakonec zachován. Uklidnit to ale vlastně může jen ty, kdo si nepamatují, že už byla na stole hotová dohoda tento princip likvidující - a že ji shodil se stolu právě ten naprosto zbytečný kyperský parlament. Evropští střádalové by měli těm nadbytečným kyperským poslancům z vděčnosti uspořádat dobročinnou sbírku. Zachránili princip nedotknutelnosti vkladů pro tuto generaci - nebo přinejmenším alespoň na pár týdnů.

"Očesání" bankovního sektoru na průměrnou evropskou úroveň do roku 2018, fiskální konsolidace, strukturální reformy a privatizace - tedy kromě bodu 1) obvyklý rejstřík opatření ordinovaný světovými finančními institucemi rozvojovým zemím v potížích. Jenže Kypr se ještě nedávno pokládal za vyspělou evropskou ekonomiku. V roce 2010 podle MMF vykázal HDP na hlavu ve výši 28 237 amerických dolarů a byl 26. nejbohatší ekonomikou světa, zatímco ČR ve stejném období zaznamenala HDP na osobu více než o třetinu nižší a zaostávala v pořadí nejbohatších ekonomik o osm míst nižší. Doba kyperského blahobytu je nicméně nenávratně pryč.

Zavedení nezávislými subjekty prováděného programu proti praní špinavých peněz je pochopitelnou součástí dohody, v dané konkrétní situaci však ještě dále sníží atraktivitu kyperské ekonomiky pro zahraniční investory. Zvýšení daně z výnosů kapitálu a korporátní daně z příjmu znamená totéž.

Na Kypru byl dosud masivně přítomen zejména ruský a britský kapitál. S tím je teď ovšem také konec. Ruské banky se už těší, až z Kypru uprchnou. Moskva se kromě toho neoficiálně nechala slyšet, že zvažuje zřízení vlastního daňového ráje například na Sachalinu a ruští analytici Kremlu doporučují, aby v alianci s Británií usiloval o satisfakci na institucionální půdě skupin G8 a G20. O zabavení německého majetku v Rusku se začalo hovořit již o víkendu. Na další reakce z této strany si však bude třeba ještě nějaký čas počkat.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades se v úřadu ještě ani neohřál, neboť do něj nastoupil 28. února, nicméně po právě skončeném víkendu je z něj jistá politická mrtvola bez ohledu na to, co teď s dohodou o finanční pomoci podniknou zbyteční kyperští zákonodárci. Žádný politik, který národu uloží takové břemeno, nemůže dlouho politicky přežít. Na Kypru mají prezidentský systém a vzhledem ke zkušenostem z Řecka a Itálie není příliš odvážné uzavřít, že během pár měsíců Anastasiada nahradí nějaký vhodný kandidát, nejlépe s CV na hlavičkovém papíře investiční banky Goldman Sachs.

Německo je hlavním světovým bojovníkem proti daňovým rájům, vzhledem k přinejmenším laxnímu postoji ostatních důležitých hráčů mu však na tomto poli úspěch hned tak nehrozí. O to sladší může samozřejmě být pomsta na jednom z celé řady daňových rájů na planetě, který měl právě tu smůlu, že se dostal do akutních problémů a potřebuje pomoci.

Taková politika exemplárního výprasku ovšem nebere v úvahu, že ve skutečnosti poskytla prvotřídní propagandistickou munici příznivcům britského vystoupení z EU - a v Rusku zase masivně podpoří všechny hlasatele názoru, podle nějž se zdegenerovanému Západu nedá vůbec v ničem věřit.

0
Vytisknout
8046

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2013