Dva ostrovy a lodě bez přístavu
26. 3. 2013 / Marek Řezanka
Pomalu se nám blíží "supervolební" rok 2014, v němž by kromě voleb parlamentních měly proběhnout i volby do části Senátu, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu. Proběhnou všechny volby v duchu odporu vůči stávající vládě, nebo budou akcentovat svou rozdílnou povahu? Lze očekávat, že volby do zastupitelstev obcí budou více o konkrétních kandidátech, a v ostatních typech voleb se spíše projeví hledisko stranické?
Utrpí vládní strany v Senátu další debakl, nebo naopak posílí?
To se ukáže, stejně jako to, zda volby parlamentní zcela přehluší všechny ostatní. Zda se opět strhne nechutný předvolební boj, v němž bude levice líčena jako tlupa nezodpovědných gangsterů, zatímco stávající vláda jako družina zachraňující stát.
Obávám se, že volby do Evropského parlamentu budou zcela ve stínu voleb parlamentních. Koho dnes zajímá nějaká Evropa? A co vůbec z médií víme o politice tam za hranicemi? Co se k nám donese o práci našich europoslanců, o tématech, která se dnes a denně na evropské scéně otevírají? Kolik z nás mávne nad těmito volbami rukou s tím, že je to stejně všechno zbytečné, a že to jsou jenom dobrá teplá místa, kde se nic neřeší?
Není nad to zahloubat se do našeho domácího písečku. A že je v čem se vrtat.
Stále ještě hlavní vládní strana se totiž s blížícími volbami tváří, že zde nevládla -- a že bude hasit, co napáchali jiní. Neduhy z vlád svede na TOP09, ta zase na chudáky starosty - a všichni sborem ukážou prstem na "Veverky". Ty ale budou z větve prskat, že ony šly do opozice, a že ony nic, ony muzikant. Ostatně jako celá vláda.
Není nad to zaměřit svou pozornost na trhák, s nímž chce ODS uspět v parlamentních volbách a jenž nese název Agenda 2014 podle ODS:
1) Stabilita a rozpočtová odpovědnost pro důvěryhodnou ekonomiku
2) Podpora růstu pro obnovení prosperity
3) Podnikání bez překážek pro vyšší zaměstnanost
4) Nižší ceny energie pro vyšší konkurenceschopnost
5) Vstřícný stát pro efektivní servis veřejnosti
6) Kvalitní vzdělávání pro lepší uplatnění studentů
7) Právo a dodržování pravidel pro boj s korupcí
8) Sebevědomý názor v Evropě pro ochranu národních zájmů
Ad 1) Je snad výsledkem rozpočtové odpovědnosti dluh stále narůstající? Nebo ji snad charakterizuje naprosto nedostatečný výběr daní? A jaká ekonomika se zve důvěryhodnou? Ta, kde roste nezaměstnanost a kde se škrtí sociální jistoty do alejuja?
Ad 2) Jak vypadá podpora růstu ekonomiky? Že by byla založena na zmražení investic a heslu škrtat, škrtat, škrtat?
Ad 3) Jak vláda hájila výhody osob samostatně výdělečně činných? Jak se stavěla k výdajovým paušálům? "Dlouhodobě to pokládám za neudržitelné. Daňový paušál má především zjednodušit administrativu. Logika ale velí, že za to pohodlí, že nemusíte vést účetnictví, zaplatíte na daních o něco málo více. Ne o mnoho, ale nesmí to být výhodnější," nechal se slyšet Kalousek v Hospodářských novinách. Kalouska pak doplňuje jeho první náměstek, Ladislav Minčič: "Takový člověk má sice velké tržby, ale místo daní ho stát vlastně dotuje".
Ad 4) Jak jsme na tom s cenami energií, glosoval výstižně v Právu 6. 3. 2013 Jan Keller v článku "Slunce, voda, vzduch". Zatím jsme svědky snižování cen energií rozhodně nebyli.
Ad 5) Pro koho zamýšlí ODS vstřícný stát? Patrně ne pro ty, kterým umožnila Kalouskovu vizi "levného státu", již stávající vláda realizovala beze zbytku. Vstřícný byl stát především k penzijním fondům a církvím, o poznání méně potom k handicapovaným, nezaměstnaným, k seniorům. Ale i k zaměstnancům, drobným živnostníkům, k rodinám s dětmi. Institut veřejné služby či tzv. sKarty zrovna za symbol vstřícnosti k občanům sloužit nebudou.
Ad 6) Je-li kvalitní vzdělávání spojeno se školným (zápisným) a studentskými půjčkami, jež dotyční nebudou s to splácet, pak nelze proti tomuto bodu nic namítat.
Ad 7) Nemůže snad být již více zprofanovaný termín než "boj s korupcí". Stačí se podívat, kolik ministrů stávající vlády bylo nuceno z ní odejít právě pro podezření z korupčního, klientelistického a podvodného jednání. Nástroje pro boj s korupcí, majetkových přiznání, se přitom ODS bojí jak čert kříže.
Ad 8) Jak takový sebevědomý názor vypadá? Protestuje snad ODS proti politice masivních škrtů, kterou se současní představitelé Evropské unie vydali? Není to spíše tak, že ODS, potažmo celá vláda P. Nečase, je v tomto před Evropou o krok napřed? Není odpor ODS proti fiskálnímu paktu spíše úlitbou V. Klausovi, než čímkoli jiným?
Volič, který žije v České republice aspoň poslední čtyři roky, těžko uvěří, že Petr Nečas a ODS byli někde mimo, za bukem, a že nyní přiletěli z Marsu, aby ve volbách ochránili všechny, na něž vládní kroky dopadly s obzvláštní tíhou.
Domácí dvoreček bychom měli vcelku zmapovaný. Jak to ovšem vypadá za humny?
Tomáš Sedláček (ekonom) má jasno, aspoň co se problému Unie týče (Kyperský boj o setrvání v eurozóně): "Na Kypru se začíná rýsovat plnokrevný bankrot. Tedy skutečný bankrot, bankrot, při kterém vám jiné země nepomáhají. Mnozí mluví o Kypru jako negativním precedentu - a mají jistě pravdu - ale uvědomme si, že to má i své světlé stránky; je to i signál pro Řeky a Španěly do budoucna: až někoho zas napadne si stěžovat, že nabídnutá pomoc je přísná, máme tu kyperský scénář. Takhle nějak vypadá kvazibankrot bez voňavky a make-upu, tedy bez polštářů pomoci od jiných. Seznamte se. Potykejte si. Za tento bankrot může EU asi tak jako USA, tedy dílem, ale většinu hříchů si nesou místní sami: regulatorní instituce, příliš velká váha finančního sektoru, manické investování atd. Co je tentokrát jiné, je to, že Evropa už odmítá tolik pomáhat, respektive skákat, jak si krachující stát píská."
Takže bychom se patrně měli radovat. Kypr je zřejmě socialistické monstrum -- a dobře mu tak, že -- slovy dobrého vojáka Švejka -- dostane přes držku.
Není to ale zase tak dávno, kdy se o Kypru psalo zcela jinak, například:
Měšec.cz (Malta a Kypr: Malé ekonomické štiky, 8. 1. 2008): "Kypr je hospodářsky vyspělým státem, centrem turistiky, služeb a mezinárodního obchodu. Sektor služeb se na kyperském HDP podílí asi 80 %. Kyperská ekonomika je otevřená, dovoz zboží dosahuje 40 % HDP. Kypr těží zejména ze své výhodné geografické polohy na křižovatce tří kontinentů, příznivých klimatických podmínek a vysoké úrovně vzdělání svého obyvatelstva. V podílu vysokoškolsky vzdělaných osob na celkovém počtu obyvatelstva náleží Kyperské republice jedno z předních míst na světě. Kypr má dobré obchodní a finanční služby, moderní telekomunikace, dobré letecké spojení, právní systém přizpůsobený podnikání a nízký stupeň kriminality.
Vstup kapitálu z členských zemí Evropské unie je plně liberalizován. Investice nevyžadují předchozí souhlas centrální banky, zahraniční společnosti se mohou přímo registrovat v obchodním rejstříku - jediným potřebným dokladem je potvrzení, že fyzická či právnická osoba je rezidentem členské země Evropské unie. Jediným omezením je nabývání půdy. Povolení pro vstup zahraničního kapitálu ze zemí mimo EU uděluje Kyperská centrální banka na písemnou žádost zahraničního investora, k níž je přiložena uspokojivá reference investorovy zahraniční banky. Kyperská ústava garantuje bez ohledu na státní příslušnost právo na soukromé vlastnictví. Přední ratingové agentury přisuzují kyperskému hospodářství vysoký stupeň důvěryhodnosti."
Tak štika, nebo sardinka vpěchovaná do konzervy? Asi bychom si v tom měli udělat jasno. Co vlastně kolabuje? Že by socialismus? To patrně nebude ta správná odpověď. Jenom si mnozí z nás brání přiznat, že to, čemu se včera tleskalo, je terčem bičování. Dnes Kypr -- a zítra? Kdo bude následovat?
Je s podivem, že se v souvislosti s Kyprem v médiích neskloňuje zcela jiný ostrov. Také tam proběhla krize -- a zkrachovaly tam banky. Slovy Tomáše Sedláčka jsme tam měli možnost vidět, jak "vypadá kvazibankrot bez voňavky a make-upu, tedy bez polštářů pomoci od jiných." Island ale nabídl poněkud jiný scénář, než na jaký jsme zvyklí.
Mik Inuru 6. 3. 2013 v článku "Islandská revoluce. Jasná odpověď občanů na rozkrádání států úředníky a bankami" mj. píše: "Počátkem roku 2013 Island vyhrál u Evropského soudního dvora v Lucemburku klíčovou kauzu týkající se zkrachovalých bank. Soud dal za pravdu státnímu rozsudku, který odmítl z daní islandských poplatníků zaplatit ztráty britských a holandských bank, které napumpovaly přes 10 miliard dolarů do spekulací ve zbankrotované Icelandic bank.
Rozsudek obchodního soudu (European Free Trade Association, EFTA) nedal za pravdu žalující straně, která se snažila dokázat, že Island porušil evropské obchodní dohody."
Po "době hýření" (jak koho) tedy přichází "doba šetření" (jak pro koho). Je ovšem otázkou, jaká zázračná síla potáhne výrobu a jaká, ještě o kousek zázračnější, konzumaci? A co se udělá s přebytečnými hladovými krky?
Ještě že my máme svého Nečase, který nám svou předvolební agitací nedovolí, abychom si podobné chmury vůbec připouštěli. Není nad světlo na konci tunelu -- i kdyby mělo jít pouze o OPEN Card či pověstnou pražskou Blanku.
A tak zahleděni na svůj dvorek přehlížíme ty bezprizorní lodě, které plují od ostrova k ostrovu bez toho, že by někde mohly zakotvit. Zatím nás totiž moře nezaplavilo, a dokud neuslyšíme nárazy vln, tak pro nás neexistuje.
Diskuse