Jste připraveni na situaci, kdy se i na dveřích českých bank objeví cedule "Zavřeno"?

27. 3. 2013 / Vít Klíma

Češi jsou hodným a milým národem, jen mě zlobí, jak málo odpovědně se staví k volbám. S železnou pravidelností volí vlády, na jejichž činnost pak musejí finančně doplácet. Jen pro ilustraci: za vlády "rozpočtové odpovědnosti" stoupne veřejný dluh řádově o 35 000 Kč na jednoho obyvatele.

Možná je to dáno i tím, že Češi raději řeší zástupné, než reálné problémy. Samozřejmě, že je mnohem jednodušší přít se koho zvolit prezidentem, zda "Zemana či Karla s čírem", než řešit rostoucí veřejný dluh. Pokud by se jej skutečně rozhodli řešit, možná, že by jim nepřišla až tak kacířskou myšlenka - funkci prezidenta úplně zrušit. Milosti by mohl udělovat ombudsman a zbytek jeho funkcí by si mezi sebe rozdělili předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu. Možná, že by jim nepřišla až tak kacířská myšlenka nastavit pravidlo: pokud vláda "naseká" dluhy, měla by je také -- a to především ze svých soukromých kapes -- uhradit, nebo alespoň jejich část. Řada čtenářů by jistě přivítala možnost odvolat politiky, kteří slibují "nezvyšovat daně" a pak ve vládě dělají pravý opak.

Souhrnně řečeno: nebudeme-li veřejný dluh řešit, musíme se připravit na skutečnost, že jej jednoho dne přestaneme být schopni splácet a tím pádem se i na dveřích místních bank může objevit cedule s nápisem "Zavřeno". Aktuální zkušenost z Kypru ukazuje, co nás čeká: zavřené banky, zákaz výběrů peněz v hotovosti, zákaz převodu peněz do zahraničí, zákaz všech plateb, nefungující internetové bankovnictví, v obchodech a službách bude muset být vše být placeno v hotovosti, neboť bankovní karty přestanou fungovat. Pád bank znamená pohromu pro obyvatele, protože se najednou ocitají zcela bez prostředků. Státu chybějí peníze na výplaty, sociální dávky a poskytování veřejných služeb a musí začít vydávat určité dlužní úpisy na pokrytí alespoň těch základních potřeb. Jako krajní možnost se vrací barterový obchod, jehož popularita vzrostla i v dalších zemích postižených finanční krizí.

Jaké mají Češi strategické zásoby pro případ krize? Pro schopnost přežití národa platí zlaté pravidlo: "čím více potravin a průmyslových výrobků si národ umí vyprodukovat sám, tím méně je v krizích zranitelný". Co se týče potravinové bezpečnosti, jsme dnes v situaci, kdy musíme řadu potravin dovážet, i když jsme si je dříve uměli vyprodukovat sami. Česká republika je v zahraničním obchodu s masem i celkově s potravinami trvale v záporných číslech, přičemž zarážející je zejména druhová skladba dluhu. Vzniká nejen v mase (u vepřového masa je země soběstačná jen z 61% a u drůbeže z 79%), ale i v ovoci a zelenině, a to ne jižní provenience, jak by se dalo očekávat, ale i z mírného podnebního pásma! Stali jsme odbytištěm pro země ze stejného podnebního pásma, jakými jsou Polsko, Rakousko, Holandsko a Německo!

Podíváme-li se na strategické zásoby spravované SSHR (ZDE), zjistíme, že zásoby obilí má ČR na 30 dní, cukru na 5 dní a ostatních potravin na pouhé 3 dny! Sic!! Strategické zásoby surovin, jako je ropa, železné a neželezné kovy máme v průměru na 3 měsíce. Nastane-li globální potravinová krize, budou se potraviny vyvažovat zlatem. Jak bídně jsme na tom se zlatými rezervami, se laskavý čtenář dočte ZDE. Po 20 letech "úspěšného" budování kapitalismu není ČR soběstačná prakticky v ničem a vše se musí alespoň z části dovážet. Jenže bude za co, když si český národ si žádné výraznější finanční a hmotné rezervy určené ke svému dlouhodobému přežití nevytvořil? Souhrnně řečeno, náš národ je v mnohem větším existenčním ohrožení, než si většina Čechů vůbec připouští.

Sjezdem ČSSD začala předvolební kampaň, v níž se jednotlivé strany začínají předhánět ve slibech "co pro lid udělají", abychom se z krize co nejrychleji dostali. Nevím jak laskavý čtenář, ale já budu hledat pomocnou ruku spíše na konci své paže. My, co politickým stranám už nevěříme "ani nos mezi očima" máme na výběr minimálně tři možnosti:

  • začít podnikat, nebo si najít práci v zahraničí. Vřele doporučuji Turecko, které patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám. Nejvýhodnější pro Čechy je Izmir (ZDE), který je nejdynamičtěji rozvíjejícím se městem v evropské části Turecka. Životní náklady jsou srovnatelné s těmi u nás doma (ZDE). Firmu tu založíte během tří měsíců a za 2 500 Euro. Neumíte-li dobře cizí řeči, pak doporučuji začít podnikat či pracovat na Balkáně, protože základy srbochorvatštiny zvládnete do tří měsíců;
  • ti, co budou v ČR chtít zůstat, by si včas měli převést část svých úspor do německých či rakouských bank. Německá ani rakouská vláda své domovské banky padnout nenechají. Účet u německé banky si laskavý čtenář může otevřít i v Praze. Stačí zajít do Americké ulice 23, Praha 2 (ZDE) a máte jej do hodiny založený, navíc s česky mluvícím personálem. Druhou možností je otevřít si účet u banky DBK (ZDE). A proč zrovna tam? Zřízení, vedení a případné zrušení účtu zdarma, odchozí i příchozí platby po celé Evropě zdarma. Co je komplikovanější je vlastní vedení účtu, neb máte účty dva: běžný na úhradu plateb a kreditní, s nímž pracuje kreditní karta. Kreditní účet je doplňován z běžného účtu. A to nejlepší nakonec: zdarma výběr ze všech automatů v celé Evropě!! Na co se musíte připravit je, že Němci jsou nedůvěřiví a budou se ptát, proč si v jejich bance chcete účet otevřít, když to můžete udělat doma. Doporučuji mluvit pravdu, a to že se bojíte, že český stát, obdobně jako Kypr, zkrachuje. Germáni mají český národ za podřadný a tato odpověď je plně uspokojí. Máte-li blízko do Drážďan, pak doporučuji ZDE. Dojde-li ke státnímu bankrotu, peníze z Německa či Rakouska si můžete kdykoliv vyzvednout;
  • flintu do žita nemusejí házet ani ti, kteří moc peněz nemají. Mohou se zapojit do některé z alternativ, jakou je například Alternativa zdola (ZDE) vedené Ilonou Švihlíkovou, kde mají dobře rozpracovány aspekty svépomocného družstevnictví a lokální ekonomiky. Jde o to, aby právě ti, co nemají moc peněz, byli schopni produkovali potraviny, zboží či služby, které v nouzi mohou použít v barterovém (výměnném) obchodu.

Další možnosti si laskavý čtenář jistě doplní sám. Co říci na závěr? Čím více Čechů se bude schopno postarat sami o sebe, tím více roste naděje, že se budou schopní postarat i o svoji obec, město a stát. Odnikud jinud "nový začátek" (obroda) české společnosti nepřijde...

0
Vytisknout
20887

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2013