Superhrubá mzda jako nástroj jak oblafnout občany

21. 3. 2013 / Ivo Patta

Jak je to se superhrubou mzdou, tj. ve své podstatě s úplnými mzdovými náklady zaměstnavatele, doopravdy? Dovolím si uvést, co o tom píše ekonom V. Pikora v knížce "Všechno je jinak"v kapitole nazvané "Prý je to bez rizika. Jo? Fakt?"; cituji: "Oficiálně vzato, část (pojistného) platí zaměstnanec, část zaměstnavatel. Ovšem prakticky je to vlastně jen fiktivní rozdělení. Pro zaměstnavatele je coby jeho náklad na pracovní sílu relevantní celý odvod státu. Stejně tak zaměstnance zase zajímá jeho čistý příjem. ... Stát tak jenom maskuje rozepsáním na různé položky, kolik peněz je mu vlastně z mezd odváděno", píše Ivo Patta.

Podívejme se na konkrétní příklad, např. na zaměstnance s průměrnou hrubou mzdu ve výši 25 101,- Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou v daném případě 33 637,- Kč.

Čistá mzda zaměstnance pak 19 235,- Kč. Vrátím-li se zpět k p. V. Pikorovi a problematice mzdových odvodů. Zaměstnanec odvede na sociálním pojištění (SP) částku 1 632,- Kč, zaměstnavatel téměř čtyřnásobek, přesně 6 276,- Kč. V případě odvodu zdravotního pojištění (ZP) je to 1 130,- Kč u zaměstnance a dvojnásobek, tj. 2 260,- Kč u zaměstnavatele. Nahlížíte, jak je jednoduché oblafnout občany bez základů ekonomického vzdělání, tj. většinu z nás? Vláda zosobněná v daném případě panem ministrem M. Kalouskem může klidně tvrdit, že sebere zaměstnanci z jeho mzdy 24,4%, ve skutečnosti je to 42,8%. Je to čarování, na jehož konci nezmizí hodinky, zato více než 8 500,- Kč měsíčně. Každý měsíc se takovým způsobem vypaří z kapsy zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu 8 536,- Kč bez toho, že by to zaregistroval.

Zajímalo by mne a možná i mnohé z Vás, zda se nejedná o důkaz vyšší inteligence vlády ve srovnání s občany? Nemyslím si, že by taková otázka byla příliš troufalá. Podobné myšlenky mne znepokojují v případě politických stran a to periodicky, ve čtyřletých intervalech, při pohledu na volební výsledky.

0
Vytisknout
7367

Diskuse

Obsah vydání | 25. 3. 2013