Jak může skončit významná stavba ve zdivočelé zemi

30. 3. 2012 / Aleš Uhlíř

Módní dům Ostravica -- Textilia (v Ostravě známý pod jménem Textilia nebo Ostravica) je komplexem tří původně samostatných staveb, které byly do jednoho obchodního celku propojeny ve 30. letech minulého století. Nejstarší částí je dům postavený v letech 1904 -- 1905 podle návrhu vídeňských architektů Julia a Wunibalda Deiningerových, původně Obchodní a živnostenská banka. Je to ta část komplexu, která je nejblíž k divadlu Antonína Dvořáka. Z roku 1911 pochází druhá část, jejímž duchovním otcem byl ostravský architekt Felix Neumann. Byl to současně nájemní i obchodní dům. Nejmladší částí bloku Ostravice --Textilie je budova z let 1928 -- 1929 podle návrhu Marie Frommerové, stavba z ocelové konstrukce, cihlového zdiva, skla a mramoru. Vnitřní prostor tohoto domu byl členěn do galérií, což je pro obchodní dům řešení neobvyklé. Objekty jsou chráněnými kulturními památkami s výjimkou nárožní budovy na ulici Nádražní.

Vše započalo privatizací módního domu, jehož nový majitel se pustil svérázným způsobem (bez stavebního povolení) do rekonstrukce, která skončila zřícením stropů. Pak se majitelé měnili a nyní objekt vlastní společnost Amádeus Real. Ta také od města v roce 2008 za částku údajně 83 miliónů korun získala v developerské soutěži sousední nezastavěný pozemek, kde do roku 1945 stál Německý dům, honosná stavba ve stylu nizozemské renesance z roku 1895 (podle projektu ostravského architekta židovského původu Felixe Neumanna, autora jedné části komplexu Ostravica -- Textilia), o jejíž bleskové likvidaci rozebráním coby symbolu němectví v Ostravě rozhodlo město 10. května 1945. Německý dům byl částečně poškozen bombardováním, které se časem projevilo i na narušené statice sousední Ostravice --Textilie. Po demolici Německého domu již nebyl prostor zastavěn a je součástí dnešního náměstí Dr. E. Beneše.

Společnost Amádeus Real zamýšlela z bloku budov Ostravica -- Textilia s využitím prostoru po Německém domu vytvořit nový komplex, v němž by byly obchody, kanceláře, ale i byty a zatravněné střešní terasy s vyhlídkami. Za pět let se však někdejší perla Ostravy a skvost prvorepublikové architektury stala ruinou. Do objektu se nabourali hledači kovů a postupně dokázali odnést vše, co se dalo zpeněžit. Zmizely všechny dveře i obrovské hliníkové rámy oken. Části krovu skončily jako palivo. Do stavby několik let pršelo a padal sníh, zdi promrzaly. Uvnitř se propadají stropy, statika je narušena.

Včera jsme s manželkou Ostravici -- Textilii obešli v doprovodu pracovníka ochranky, střežícího objekt, který nás ochotně seznámil s tím, jak to uvnitř vypadá. Vzpomínal, jak si v roce 1972, když se vrátil z vojny, v Textilii na jednom místě a v jeden den vše koupil od ponožek po oblek. Společně jsme zavzpomínali na nádherný a přehledný interiér a na posezení v bufetu mezi patry. Dovnitř jsme vstoupit nemohli, všude padá zdivo, jsou ale místa, kde lze dovnitř nahlédnout.

Podle vlastníka a projektantů je obnovení staveb v původní podobě nereálné. Prý se uvažuje o stržení nárožní budovy z roku 1911 a jejím nahrazení historizující replikou a také o odstranění nejstarší části bloku. V podstatě by se tak zachovala ústřední stavba z let 1928 --1929, snad jen tu je investor ochoten zcela obnovit.

S uvedeným postupem, který prosazuje investor a projektanti, nesouhlasí Národní památkový ústav. Ve své tiskové zprávě z 25. 1. 2011 uvedl:

Blok tří domů, v současnosti označovaný jako domy bývalého obchodního domu Ostravica -- Textilia, i přes značnou zchátralost způsobenou záměrným zanedbáním základní údržby minulými i současnými majiteli, vykazuje hodnoty, které jsou z hlediska zapojení tohoto komplexu do prostředí centra Ostravy určující. Jejich hodnoty jsou však nyní stavěny do přímého rozporu s potřebami velkoprostorového uspořádání plánované nákupní galerie, byť vlastník a vítěz "developerské" soutěže deklaroval v soutěži citlivý přístup k hodnotám historického místa. Právě citlivý přístup by měl být nadále vodítkem při řešení obnovy bloků památkově chráněných domů, přičemž první kroky by měly vést k provedení záchovné údržby a k ochraně uvedeného bloku domů před vandalismem, další pak k jejich citlivému zapracování do plánovaného nového celku.

Není to ale jen zanedbání údržby majiteli, co se na stavu tohoto významného ostravského objektu podepsalo. Jak vlastně v centru Ostravy fungovala policie, když si sběrači kovů, pro které se zde vžilo pojmenování "vuzkaři", za bílého dne proraženými vstupy do Ostravice -- Textilie léta jezdili s vozíky a odváželi vše, co lze zpeněžit nebo alespoň spálit? Všichni kolem byli slepí? Je to celkový obraz stávajících poměrů ve zdivočelé zemi. Někdo rozkrádá stát ve velkém, jiní si berou "na drobno".

Jistě by bylo pěkné vyhovět památkářům a vše při výstavbě nového obchodního centra obnovit a zachovat v původním (nebo takřka původním) stavu. Investor a projektanti to považují za nereálné. Jak to vypadá, neustoupí jedni ani druzí. Investor odstupuje od smlouvy a vrátí městu nepotřebný pozemek po Německém domu. Ve hře není jen vrácení ceny za pozemky, ale i náhrada škody, způsobené tím, že městský obvod, bránící stavbě obchodního centra, neplní podmínky smlouvy mezi investorem a městem. Podle vyjádření ostravské radnice může škoda dosáhnout stamilionů korun.