Mezi námi zloději

30. 3. 2012 / Jiří Jírovec

Soudruzi, u nás se krade a ve velkém. (Josef Kemr ve stejnojmeném filmu)

BL vyvěsily článek Martina Kunšteka O co vlastně jde v cause Bém? . Jeho autor má právo na svůj názor, ale jeho argumenty jsou značně pochybné. Lze se těžko ubránit dojmu, že Kunštekovi jde o podporu establishmentu a místo skutečné analýzy obsahu odposlechů a případně vztahů BIS s vládou předkládá obraz vedoucí rychle ke konspirativním teoriím.

Proberme nejzávažnější tvrzení z Kunštekova článku.

Bém a Janoušek se nemuseli domlouvat, jak ovlivnit, kdo bude ředitelem pražské pobočky VZP, protože to mohli ovlivnit zcela legálně v rámci existujících zákonů.

Rozhovory Béma a Janouška se netýkají jen VZP. Ze zveřejněné pasáže týkající se budoucího ředitele VZP vyplývá, že naše duo bylo z nějakého důvodu v časové tísni. Takže na zdlouhavé, byť zákonné postupy prostě neměli čas. Důležité je mít "svoje" lidi na významných postech. Proto se na schůzi Správní rady VZP nedostal bod týkající se odvolání pánů Horáka a Šnajdra.  

Změny územních plánů jsou komplikované, a tak města zákon obcházejí, ale zveřejněné odposlechy neposkytují žádný důkaz o korupci.
Stopy o korupci je těžké najít, když vláda úspěšně blokuje tak jednoduchou věc, jakou jsou majetková přiznání. Investice do pozemků jsou dlouhodobé. Pro investory není tak důležité kdy, ale že se územní plán změní v jejich prospěch.

Ředitel Lang popřel, že by BIS nahrávky pořídila. Sněmovní komise si jeho tvrzení nemůže ověřit, ale vlastně může, když bude chtít.

Martin Kunštek si tak trochu hraje se slovy. BIS totiž popírá jen to, že by z ní mohlo něco uniknout, ale nevyjadřuje se k tomu, jestli Béma a Janouška odposlouchávala ZDE. Stejný zdroj uvádí, že Jan Klas, bývalý předseda Sněmovní komise pro kontrolu BIS, řekl, že Sněmovní komise, která pozvala ředitele BIS k vysvětlení, "Nemá šanci dozvědět se pravdu. Dozví se jen to, co jim chce BIS říct."

Základní otázka je, kdo, co a kdy věděl. V Kanadě se podobné věci řeší ustavením vyšetřovací komise, která má právo předvolávat jakékoli svědky a vyslýchat je pod přísahou. Lhát se dá i nad biblí, ale když se na to přijde, je to pro lháře politicky nebezpečné. Zřízení takové komise je ale obtížné, protože na zjevení pravdy není většinou zájem. Mandát komise lze navíc různě omezit (časově v obou směrech), aby se nedalo jít příliš do hloubky.

V případě odposlechů je problém v tom, že jsou pět let staré -- i když Nečas a další politici a president Klaus představují určitou kontinuitu moci. Pokud by připustili, že od BIS informace dostali, tak by další otázka byla, proč nic neudělali.  

Záznamy mohou být falsem.
 

Tento argument zpochybňuje zdánlivě dobré úmysly Martina Kunšteka. Je totiž na stejné úrovni jako Klausův bonmot, že Drobilovi kdosi nadrobil. Pouhá technická možnost sama o sobě nic neznamená. Svým způsobem jde o můstek k poslednímu argumentu.

Záznamy byly nelegálně pořízené nějakou bezpečnostní agenturou. 

Ve zpravodajské komunitě je známo, že kromě státu (rozvědky) disponují i soukromé osoby a společnosti monitorovacím zařízením známým jako Agáta. Jde o zařízení, které umí vyhledávat vysílající mobilní telefon. Každé číslo má svoji specifickou frekvenci. Na jejím základě lze vypátrat a odposlouchávat každý nezašifrovaný GSM telefon. Na velmi krátké vzdálenosti i pevné linky bez jejich porušení. Používání tohoto přístroje jinými osobami než jsou příslušníci rozvědky mimo území ČR je samozřejmě trestným činem.

No a máme krásně zaděláno na konspirativní teorie. BIS nemusí nic dokazovat, zpravodajská komunita ví že soukromé společnosti mají Agátu, tedy prostředek k trestné činnosti, ale všem to je jedno. A jak vlastně Kunštek ví, co je ve zpravodajské komunitě známo? 

0
Vytisknout
13144

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2012