Smrt Usámy bin Ládina -- no a?
3. 5. 2011 / Jan Prokeš
Svět (hlavně ten euroatlantický) tančí vítězné tance nad hrobem Usámy bin Ládina (á propos -- nad jakým hrobem -- mořským dnem?). Státníci se předhánějí v oslavných tirádách typu: "Vítáme smrt Usámy... Spravedlnost zvítězila... Jedná se o historický milník v boji proti terorismu... Al-Kajdá dostala smrtelný úder, atd. ,atd." Zdá se, jako by jeho smrt měla vyřešit všechny naše současné problémy. Dokonce tak seriózně vypadající politička jako francouzská ministryně financí Ch. Laggardová pronese takový nesmysl, jako že "předpokládá nyní po smrti bin Ládina v USA ekonomický růst".
Odhlédneme-li už jen od křesťanské zásady naší civilizace, jejíž hodnoty tak rádi dlouhodobě vnucujeme civilizacím jiným, že veřejně projevovaná radost nad smrtí jakéhokoli člověka je jaksi nepatřičná, pak naše vnímání této události je velmi atavistické v duchu přístupu: "Oko za oko , zub za zub". Většina zemí, kde tak nadšeně vítají v tomto případě zabití jako formu spravedlivého trestu, včetně EU, už dávno zrušila trest smrti. Nenapadlo někoho, oč by bylo bližší našim tolik vyzdvihovaným tradicím práva a spravedlnosti postavit zločince před řádný soud? Instituce včetně mezinárodních k tomu rozhodně máme. Nebo že by veřejné soudní projednávání této věci bylo pro řadu lidí včetně politiků mírně řečeno nepohodlné? Ostatně způsob dopadení a spěch, s jakým byl bin Ládin "pohřben", může vyvolávat v tomto směru řadu otázek...
Mnohem závažnější na celé věci je ale širší aktuální kontext. Náš přístup je ve stylu vedení minulých válek. Nechápeme, že dnes čelíme jiným, kvalitativně vyšším a vážnějším hrozbám, než je Al-Kajdá, ta těžko uchopitelná a částečně virtuální síť. Nechápeme nebo nechceme pochopit, že dlouhodobě čelíme vážné celosvětové sociálně-ekonomické krizi. Samotný Blízký Východ je v historicky unikátním politickém pohybu, jehož průběh a možné dopady nejsme schopni ani sledovat natož vyhodnocovat. A my oslavujeme smrt jednoho teroristy jako historický milník...
Ještě snad by se dala pochopit motivace USA, pro něž (ať už správně nebo ne) bylo dopadení bin Ládina hlavním cílem "války proti terorismu" vedené už téměř deset let. Je to pro ně určitá symbolika, konec jedné etapy, navíc vítaný stimul pro povzbuzení morálky národa, který je, jak trefně napsal I. Wallerstein, "unaven válčením".
Ale už těžko pochopitelné je pokrytectví a alibismus Evropy, která ve své těsné blízkosti na jedné straně bombarduje Kaddáfího režim, na druhé straně nerozhodně přešlapuje nad srovnatelnými zločiny syrského prezidenta Asada vůči vlastnímu obyvatelstvu. V čem je Asad menším zločincem než Usáma bin Ládin? V počtu obětí? Že zatím zabil "pouze" asi 600 lidí, zatímco Al Kajdá několik tisíc? Budeme- li cyničtí, můžeme říci, že bin Ládin vyhlásil otevřeně "válku" Západu, kterou vedl tzv. asymetrickými prostředky a nakonec byl v této válce "spravedlivě" zabit. Ale zaslouží větší odsudek než diktátoři, kteří vedou nevyhlášenou válku proti vlastnímu obyvatelstvu se spoustou mrtvých s pokryteckým tvrzením, že brání stabilitu vlastní země?
Znovu a znovu s tvrdošíjností hodnou ušlechtilejšího cíle provádíme politiku "dvojích standardů" v uplatňování našich kritérií demokracie a lidských práv. Dokud se nezbavíme tohoto prokletí, bude celá euroatlantická civilizace včetně EU prostě pro zbytek mezinárodního společenství nevěrohodná. Nenastal už konečně čas po do očí bijících selháních evropské politiky říci, že "císař je nahý"?
Diskuse