Co píše ruský tisk

19. 5. 2026

Dobré ráno z Moskvy, vážení. Je pondělí 18. května. A dnes ráno se ruské noviny zabývají rozsáhlým útokem ukrajinských dronů na Rusko, ke kterému došlo o víkendu. 

Ruský vládní deník Rossijskaja Gazeta píše, že ruská protivzdušná obrana poprvé sestřelila více než 1 000 ukrajinských dronů za 24 hodin. Komersant uvádí, že ruské regiony se staly terčem jednoho z největších leteckých útoků ze strany Ukrajiny. Titulek v Maskovskyj komsomolec hovoří o odvážném útoku ukrajinské armády na Moskevskou oblast. Tam bylo podle listu Maskovskyj komsomolec  sestřeleno více než 130 dronů. Byly poškozeny obytné budovy a infrastruktura. Došlo k obětem na životech. Noviny přinášejí několik fotografií škod, jako je například blok bytů v Krasnogorsku na okraji Moskvy zasažený dronem. Tento dům v okrese Narofominsk. 

Vojenský analytik doporučuje zasáhnout území nepřítele, jeho základny, letiště, místa vojenské výroby, včetně těch v zahraničí, a odpalovací a skladovací prostory. Čím přesnější informace získáme o tom, jak jsou drony dopravovány na Ukrajinu, kde jsou vykládány, skladovány a odkud jsou odpalovány, tím častěji můžeme na tato místa provádět preventivní údery a tím méně často budou drony zasahovat naše území. 

Dnešní titulek v Izvestijích odráží obecný pocit, že konec tohoto konfliktu není v dohledu. Tma na konci tunelu. Politolog v rozhovoru pro deník uvádí, že mírové řešení není v zájmu kyjevského režimu. Proto k jakémukoli mírovému urovnání pravděpodobně dojde až v důsledku úspěšného postupu ruské armády a splnění vojenských úkolů speciální vojenské operace. 

Pokud jde o mírové řešení, připomeňme, že v únoru 2022 to bylo Rusko, kdo zahájil masivní invazi na Ukrajinu, a dosud Rusko nevykazuje žádné známky toho, že by tam chtělo válku ukončit. 

Nezavisimaja Gazeta uvádí, že decentralizace výroby dronů a munice komplikuje úkol ruské armády. Stává se stále obtížnější zcela přerušit tok zbraní do ukrajinské armády. Závody na výrobu zbraní jsou rozptýleny po celé zemi a značná část dodávek pochází z továren v Evropě. 

Vzpomeňte si, že před několika dny Vladimir Putin zmínil Gerharda Schrödera, bývalého německého kancléře, jako možného evropského zprostředkovatele ve válce. Dnešní článek v Moskovském komsomolci přiznává, že prezident Putin si z Evropy utahoval, když navrhl Gerharda Schrödera do této role. Článek odráží zdejší oficiální narativ, že Evropa to s mírem na Ukrajině nemyslí vážně. Nechtějí mír, ale kapitulaci Ruska. I když ne bezpodmínečnou kapitulaci, jakou požadovali před pár lety. I tak jde o mír z pozice síly, jejich síly. Věří své vlastní propagandě a jsou si jisti, že se rovnováha sil změnila, a jen na bojišti je můžeme přesvědčit o opaku. 

Zajímavý článek zde  naznačuje, že Rusko z aktuálních vysokých cen ropy netěží tolik, kolik by se dalo očekávat. Ruský rozpočet přišel o část příjmů z drahé ropy. Kam přesně mizí významná část příjmů federálního rozpočtu z ropy a plynu? Burzovní ceny ropných futures se již více než dva měsíce drží nad hranicí 90 až 100 dolarů. Kupující platí za skutečné dodání každého barelu ještě více. Přesto zůstávají příjmy z ropy a plynu plynoucí do ruské státní pokladny o 38,3 % pod loňskou úrovní. Důvodem výpadku příjmů z daní z ropy není jen silnější rubl, ale také specifický mechanismus dodatečné daně z příjmu, kterou ropné společnosti platí vedle daně z těžby nerostných surovin. 

Vladimir Putin odjíždí tento týden do Číny. Ruský deník již provádí srovnání s návštěvou Donalda Trumpa v této zemi. Vládní deník uvádí, že USA a Čína jsou strategickými rivaly, zatímco Rusko a Čína strategickými partnery. Ačkoli článek připouští, že postoje Ruska a Číny nejsou identické, jejich zájmy se ne vždy shodují. Pokud jde o praktickou realizaci, existují třenice a jsou nevyhnutelné. 

A nevyhnutelně dnes končíme rubrikou vtipů v Komsomolské pravdě a tímto rozhovorem:

"Můj malý syn už začal mluvit. Říká věci jako „la la la“ a „dej mi“."

"No, s takovou slovní zásobou by se už mohl stát poslancem."