Íránský jaderný program byl jedním z důvodů, které Izrael a USA uvedly jako důvod pro útoky, přičemž tvrdily, že Írán se příliš přiblížil k tomu, aby byl schopen vyrobit atomovou bombu.

Írán má zásoby uranu obohaceného na 60 %, což se blíží zbraním, ale vyjádřil ochotu snížit čistotu na 20 % nebo méně.

Írán tvrdí, že neusiluje o zbraně a že jeho program je určen pro mírové, civilní účely.

„Íránský režim vyzbrojený raketami dlouhého doletu a jadernými zbraněmi by představoval vážnou hrozbu pro každého Američana,“ řekl Donald Trump, když se snažil ospravedlnit své útoky, a to navzdory skutečnosti, že neexistují žádné věrohodné důkazy o tom, že by se Írán pokoušel vyrobit jadernou zbraň.

„Nemůžeme dovolit, aby národ, který vytváří teroristické armády, vlastnil takové zbraně, které by mu umožnily vydírat svět podle své zlé vůle. To se nestane,“ řekl americký prezident.

Íránské jaderné zařízení Natanz bylo zasaženo během americko-izraelských útoků proti této zemi, uvedl dnes íránský velvyslanec při jaderné agentuře OSN, podle agentury Reuters.

„Včera znovu zaútočili na mírová, chráněná jaderná zařízení Íránu,“ řekl Reza Najafi novinářům na zasedání rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Jaderná agentura uvedla, že neexistují žádné známky toho, že by některý z íránských jaderných zařízení utrpěl škody nebo byl zasažen.

Jaderné zařízení v Natanzu bylo jedním z míst, která byla napadena při amerických a izraelských leteckých útocích proti Íránu v červnu 2025.

Masová evakuace měst na Blízkém východě může být nutná, pokud dojde k útoku na jaderné elektrárny, říká šéf jaderné agentury OSN

Masová evakuace měst na Blízkém východě může být nutná, pokud dojde k útoku na civilní jaderné elektrárny, který povede k úniku radioaktivního záření, varoval v pondělí na zahájení čtvrtletního zasedání rady IAEA generální ředitel jaderné inspekce OSN IAEA Rafael Grossi.

Přiznal „silný pocit frustrace“ z toho, že se stranám v nedávných jednáních nepodařilo dosáhnout dohody mezi USA a Íránem ohledně íránského jaderného programu. Grossi se jednání účastnil a poskytoval technickou pomoc.

Na úvod zasedání představenstva řekl, že diplomacie „je obtížná, ale nikdy nemožná. Použití síly je v mezinárodních vztazích přítomno od nepaměti. Je to realita, ale vždy je to nejméně preferovaná možnost.“

„Jsem i nadále přesvědčen, že trvalé řešení tohoto dlouhodobého sporu leží na diplomatickém stole, pokud jde o jaderné otázky, je zásadní jasné pochopení rozsahu a ověřitelnosti dohody.

„Diplomacie je obtížná, ale nikdy není nemožná. Jaderná diplomacie je ještě obtížnější, ale nikdy není nemožná. Nejde o to, zda se znovu sejdeme u diplomatického stolu, ale kdy. Musíme to prostě udělat co nejrychleji.“

K dopadu současných bojů na Blízkém východě řekl: „Nemůžeme vyloučit možné úniky radioaktivního záření s vážnými důsledky, včetně nutnosti evakuovat oblasti o velikosti velkých měst nebo větší.“

„Dovolte mi zdůraznit, že dnešní situace je velmi znepokojivá. Írán a mnoho dalších zemí v regionu, které byly terčem vojenských útoků, mají v provozu jaderné elektrárny a výzkumné reaktory, jakož i související sklady paliva, což zvyšuje ohrožení jaderné bezpečnosti.

Dodal: „Spojené arabské emiráty mají čtyři jaderné reaktory v provozu. Jordánsko a Sýrie mají v provozu výzkumné jaderné reaktory. Bahrajn, Irák, Kuvajt, Omán, Katar a Saúdská Arábie byly rovněž napadeny. Všechny tyto země využívají jaderné aplikace toho či onoho druhu. Proto naléhavě žádáme o maximální zdrženlivost při všech vojenských operacích.“

V souvislosti se zbývajícími jadernými zařízeními v Íránu uvedl: „Nemáme žádné informace o tom, že by některá z jaderných zařízení, včetně jaderné elektrárny v Bushehru, výzkumného reaktoru v Teheránu nebo jiných zařízení jaderného palivového cyklu, byla poškozena nebo zasažena. Pokračujeme v pokusech o kontaktování íránských jaderných regulačních orgánů, ale zatím bez odezvy.“

Odborníci uvedli, že útoky Izraele a USA na Írán jsou nelegální, protože porušují zákaz použití síly podle Charty OSN a mezinárodního práva.

Zde je výňatek z komentáře Kennetha Rotha:

Neměli bychom chodit kolem horké kaše: vojenský útok Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua na Írán je nelegálním aktem agrese. Neexistuje pro něj žádné zákonné ospravedlnění. Není to nic jiného než invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nebo invaze rwandského prezidenta Paula Kagameho do Demokratické republiky Kongo.

Charta Organizace spojených národů povoluje použití vojenské síly pouze ve dvou případech – se souhlasem Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci sebeobrany před skutečným nebo bezprostředním ozbrojeným útokem. Ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna.

Ve svém videu, ve kterém zdůvodňuje válku, Trump hovoří o „bezprostřední hrozbě“ ze strany Íránu, ale neexistuje žádný důkaz, který by to potvrzoval. Vypočítal řadu minulých útoků, které přisuzuje Íránu, ale žádný z nich není aktuální ani bezprostřední.

V nejlepším případě se Trump snažil zabránit budoucím škodám – Netanjahu použil termín „preventivní“ –, ale prevence není žádným ospravedlněním pro válku, protože by to otevřelo Pandořinu skříňku nesčetným ozbrojeným konfliktům.

IDF v reakci na otázku o možné pozemní invazi do Libanonu uvádí, že „všechny možnosti jsou na stole“

Izraelský vojenský mluvčí informoval novináře v Izraeli. Na otázku, zda se IDF připravuje na možnou pozemní invazi do Libanonu, mluvčí podle citace odpověděl, že „všechny možnosti jsou na stole“.

Uvedl, že Hizballáh „udělal velmi špatnou chybu“, když se rozhodl v noci zaútočit na Izrael.

„IDF bude reagovat velmi rychle a oni za to zaplatí vysokou cenu,“ řekl mluvčí novinářům. „Hizballáh na nás včera v noci zahájil palbu. Věděl přesně, co dělá.“

Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při americko-izraelských útocích v Íránu zabito nejméně 555 lidí

Íránský červený půlměsíc (IRCS) v příspěvku na Telegramu uvedl, že při izraelsko-amerických útocích bylo v Íránu zabito 555 lidí ve 131 městech.

Více než 100 000 záchranářů je v celé zemi v „plné pohotovosti“, uvedla IRCS a dodala, že „síť přibližně 4 milionů dobrovolníků je v pohotovosti“, aby poskytovala „humanitární služby“ a „psychosociální podporu“ postiženým.

Saúdská ropná rafinerie údajně zastavila provoz po útoku dronů

Saúdskoarabská ropná rafinerie Ras Tanura byla v pondělí napadena drony, uvedlo ministerstvo obrany této země. Úřady sestřelily přilétající letadla a nebyly hlášeny žádné zranění.

Oznámení následuje po dřívější zprávě agentury Bloomberg, že saúdskoarabská státní ropná společnost Aramco pozastavila provoz rafinérie Ras Tanura po útoku dronů v této oblasti.

Komplex Ras Tanura je domovem jedné z největších rafinérií na Blízkém východě s kapacitou 550 000 barelů denně.

Jeho uzavření pravděpodobně přispěje k obavám o dodávky, protože přeprava přes Hormuzský průliv, kterým proudí 13–15 milionů barelů ropy, což představuje 20 % celosvětových dodávek, se po včerejším útoku na lodě v této oblasti téměř zastavila.

Íránské rakety nebo drony zasáhly letiště, luxusní hotely a další civilní cíle v Perském zálivu, přičemž útoky byly hlášeny v Bahrajnu, Iráku, Jordánsku, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, což vyvolalo pobouření mezi vládami zemí Perského zálivu.