Kdy skončí válka v Jemenu?
30. 3. 2023
Minulou sobotu uplynulo osm let od zahájení saúdskoarabské intervence do Jemenu. Za zpravodajské a logistické podpory USA, Spojeného království, Francie a několika dalších arabských států vedli Saúdové od 26. března 2015 nekompromisní leteckou kampaň, jejímž cílem se staly také nemocnice, školy a sklady potravin. Saúdská Arábie rovněž uvalila blokádu na svého jižního souseda, píše Arwa Mokdad na webu Responsible Statecraft.
Deklarovaným cílem interventů bylo obnovení vlády prozatímního prezidenta Hádího v Saná a neutralizace íránského vlivu. Konflikt však vedl k nedostatku potravin, přičemž Jemen se rychle stal dějištěm největší humanitární krize na světě.
Přestože některé nedávné události, včetně dohody o normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem zprostředkované Čínou, poskytly určitou naději na ukončení této katastrofální války, zůstává nejasné, zda se tato naděje může v blízké budoucnosti naplnit.
Mezitím došlo k několika neúspěšným pokusům o prodloužení křehkého příměří, které oficiálně skončilo v říjnu loňského roku. Současné faktické příměří je odrazem patové situace na bojišti.
Zdá se, že válčící strany jsou odhodlány usilovat o moc bez ohledu na negativní dopady na jemenskou populaci. Boje přetrvávají navzdory sankcím, bombardování a mezinárodnímu odsouzení - ba dokonce eskalují.
V dubnu loňského roku zvláštní vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg oznámil, že se Húsíové, koalice vedená Saúdskou Arábií a mezinárodně uznaná jemenská vláda dohodli na dvouměsíčním příměří sponzorovaném OSN, které bylo následně dvakrát prodlouženo, a to vždy o dva měsíce. Přestože příměří nyní vypršelo, jeho podmínky zůstávají do jisté míry nedotčeny.
Saúdská Arábie se sice od vypršení příměří sponzorovaného v říjnu OSN do značné míry zdržela leteckých útoků, avšak neexistují žádné mechanismy, které by jí bránily v obnovení letecké kampaně.
Mezitím jsou
podmínky na místě stále zoufalé. Jemenci se nadále potýkají s omezením pohybu
osob a zboží na severu země, konkrétně na letišti v Saná a v přístavu Hudajdá.
Přestože příměří přineslo zrušení některých klíčových omezení, zdaleka to nestačí k podstatnému zmírnění hospodářské a humanitární krize v Jemenu. Přetrvávající situace může nakonec přimět Húsije k tomu, aby obnovili útoky na Saúdskou Arábii, a to bez ohledu na to, zda se Rijád a jeho spojenci zapojí do nějaké diplomatické nebo vojenské ofenzívy.
S tím, jak Húsijové upevňují svou kontrolu nad severním Jemenem, zaujímají autoritářské postoje; kupříkladu vyžadují, aby ženy měly mužské opatrovníky, nebo omezují humanitární lety do Jemenu.
Zahraniční intervence nedokázala Húsije vojensky oslabit a místo toho pouze posílila legitimní narativ skupiny, která se brání zahraničnímu vměšování a sjednocuje Jemen. Húsiové ve válce fakticky zvítězili a se silnou podporou místních obyvatel kontrolují většinu země. Jejich zvýšená radikalizace sice představuje hrozbu pro jejich vládnutí, ale žádná opozice na severu není dostatečně silná, aby se jim postavila - zejména za současných válečných podmínek.
Húsiové se však nakonec budou muset podělit o moc s dalšími skupinami v Jemenu, který i nadále zůstává kmenovou společností, jež nebude akceptovat vládu menšin. Nicméně Húsiům se ve válečných podmínkách daří, a čím déle se konflikt protáhne, tím těžší pro ně bude smířit se s něčím menším než s úplnou autonomií na severu.
Přesto došlo k určitému pokroku. Húsiové a nová prezidentská rada, která nahradila Hádího, se před ramadánem dohodli na výměně vězňů, jež zahrnuje propuštění 887 zadržovaných osob, a vyjednává se o dalších opatřeních, která by měly posílit důvěru mezi znepřátelenými stranami.
Bez ohledu na formální mírový proces by však při jednání s Jemenem humanitární otázky a lidská práva měly zůstat v popředí zájmu mezinárodního společenství.
Saúdové sice neobnovili bombardování povstaleckých pozicůc, ale pro nastolení cesty k míru je nezbytná formální a dlouhodobější dohoda o příměří. Bude to první krok na dlouhé cestě obnovy a rekonstrukce.
Spojené státy nadále poskytují Saúdům zásadní vojenskou a technickou pomoc. Americká armáda cvičí saúdské vojáky, radí saúdskému vojenskému personálu a poskytuje mu pomoc při zaměřování cílů. Saúdy vedená letecká kampaň, která trvala v letech 2015 až 2022, do značné míry závisela na tom, že USA doplňovaly saúdským letounům palivo. Americké vojenské společnosti provádějí údržbu, opravy a modernizaci saúdských vozidel a letadel prostřednictvím armádních smluv se saúdskou armádou.
V letech 2015 až 2021 americké ministerstvo obrany vojenskou poskytlo Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům vojenskou podporu ve výši nejméně 54,6 miliardy dolarů.
Ačkoli v Kongresu existuje opozice vůči americké vojenské podpoře Saúdské Arábii, návrh zákona odvolávající se na rezoluci o válečných pravomocích, který v roce 2019 schválily obě komory Kongresu a který by výrazně omezil americkou podporu saúdské kampaně v Jemenu, byl vetován prezidentem Trumpem.
V roce 2022 se senátor Bernie Sanders pokusil prosadit hlasování o rezoluci o válečných pravomocích, ale po konzultacích s Bílým domem opatření stáhl. Slíbil, že po projednání jazykových úprav s Bílým domem rezoluci znovu předloží, pravděpodobně ještě letos.
Bílý dům ale tvrdí, že rezoluce je zbytečná, přičemž prý hrozí, že zkomplikuje probíhající diplomatické úsilí.
"V bojích nastal útlum, ale protože nedošlo k žádnému koordinovanému úsilí o posunutí politického procesu směrem vpřed, je tento útlum dočasný a všechny strany se připravují na nejhorší", jak namítá bývalý náměstek generálního tajemníka OSN Džamál Benomar.
Současný konflikt je ve skutečnosti mnohem výbušnější než v minulosti, protože Jemen se stal více roztříštěným, o moc v něm bojuje nespočet soupeřících milicí a poprvé se u obyvatelstva projevuje sektářské napětí. Boje trvající roky prohloubily geografické, náboženské a historické rozpory, a čím déle bude válka pokračovat, tím hlouběji se budou tyto rozpory nacházet.
Po osmi letech nepřetržité války, válečných zločinů a saúdské blokády se Jemen stále kvalifikuje jako nejhorší humanitární krize na světě. Více než 11 milionů dětí potřebuje humanitární pomoc, přičemž více než 540 000 dětí mladších pěti let trpí život ohrožující podvýživou.
Navzdory těmto hrozivým okolnostem, které mají dopad na celé generace, zůstává blokáda z velké části nedotčena. V zemi je povoleno pouze omezené množství pohonných hmot a letů, přičemž obchodní zásilky jsou stále blokovány. Jde o porušení mezinárodního práva, jež krizi zhoršuje.
Nedávná dohoda mezi regionálními rivaly Íránem a Saúdskou Arábií přispěla k nadějím na mír v Jemenu, nicméně na konflikt nemusí mít velký vliv.
Ačkoli jsou Húsiové západními médii často líčeni jako íránská proxy síla, existuje jen málo důkazů o tom, že Teherán má na strategická rozhodnutí Húsiů rozhodující vliv. Íránci se totiž údajně postavili proti húsijskému obsazení Saná v roce 2015, což byla událost, která urychlila saúdskoarabskou intervenci.
Íránská podpora má převážně politický charakter, avšak Teherán Húsiům zprostředkovává určitou vojenskou pomoc a vybavení, například výcvik, třeba i prostřednictvím svého libanonského spojence Hizballáhu.
Húsiové, kteří jsou mezinárodně izolovaní a operují s omezenými zdroji, posílili vazby s Íránem jako poslední možnost, jak čelit Saúdům. Spojenectví mezi Húsii a Íránem je tedy třeba považovat spíše za sňatek z rozumu než za trvalé či strategické spojenectví.
Saúdsko-íránská dohoda však představuje pro Saúdy příležitost, jak se z nákladného konfliktu vyvázat a zároveň si zachovat tvář.
Celý článek v anglickém originále ZDE
Diskuse