Rozpaky nad poměrným systémem

5. 2. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
 



Ačkoli jsem odpůrce opoziční smlouvy a považuji ji za katastrofu pro celý společenský vývoj, tlak na většinový volební systém ze strany ČSSD a ODS na přelomu tisíciletí mi byl blízký.

Moje základní politická idea je přehledná zodpovědnost vlády, ideálně vlády jednobarevné a většinové, která se nemůže vymlouvat na koaliční kompromisy. Proti ní má stát jasná, silná, čitelná opozice. A na opoziční smlouvě mi vadilo nejvíce právě to, že opozice a koalice se spojily, nota bene na mafiánském základě.

 

Je tedy jasné, že rozhodnutí Ústavního soudu, které ruší většinové prvky v našem volebním systému, vnímám s rozpaky. Nepochybně jde o snahu o odstranění nespravedlnosti, která je způsobena zejména existencí velmi nestejných volebních krajů. Samotná D'Hondtova metoda je naprosto standardní způsob přepočtu hlasů na mandáty, ale v kombinaci s existencí velmi nestejných krajů vede k tomu, že voliči malých stran z malých krajů nemají ve Sněmovně zastoupení.

Obecně se kritizuje, a to i ze strany stěžovatele, pana europoslance Polčáka, to, že Ústavní soud nerozhodl mnohem dříve a nedal politikům větší prostor pro hledání nového konsensu. Je jisté, že každé takové dohadování nad zákonem, který musí schválit Sněmovna i Senát, bude kvůli dlouhému rozhodování Ústavního soudu součástí volební kampaně, ba může se stát předmětem boje mezi oběma komorami a zdrojem ústavní krize. Na druhé straně většina poslanců a senátorů by měla mít zájem na proběhnutí voleb v řádném termínu, což by je mělo donutit k dohodě. Jak kvalitní taková dohoda bude, to je jistě otázka.

Největší otázka ale je, jaká vláda vlastně bude moci vzniknout po potlačení většinových prvků v našem systému přepočtu hlasů na mandáty. Bude-li platit pro jakkoli velké koalice uzavírací klauzule 5%, můžeme se ve Sněmovně potkat s extrémisty mnohem ostřejšími, než je SPD. V každém případě úspěšné strany už nebudou tak silné oproti těm méně úspěšným a vládní koalice budou muset být rovnější, možná i početnější a zřejmě i rozhádanější. Představte si třeba vládní koalici, v níž bude 5 stran současných dvou předvolebních koalic: ODS, KDU, TOP09, piráti a STAN. Nevzbuzovalo to dojen stability a slučitelnosti ani za předpokladu platnosti většinových prvků v systému počítání mandátů, natož v systému, který bude výrazně poměrnější.

Pro Andreje Babiše, který na rozhodnutí Ústavního soudu reagoval téměř hystericky, je jistě vzhledem k velmi nízkému koaličnímu potenciálu jeho hnutí prosazení poměrných prvků velmi špatnou zprávou (něco přes deset mandátů z minulých voleb by podle poměrného principu asi ztratil). Na druhou stranu koalice Ano s ODS a SPD by možná na většinu ve Sněmovně mohla dosáhnout i tak. V každém případě je to pro Babiše i ODS mnohem horší a méně akceptovatelný scénář než většina na půdorysu Ano a ODS bez SPD.

0
Vytisknout
8120

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2021