11504

V nacionalistickém projevu ve Varšavě požadoval Trump obranu "naší civilizace"

6. 7. 2017

Trump ve Varšavě a ty "sdílené hodnoty", které dnešní polská vláda nesdílí:




Trump zaútočil na nepřátelské síly, od islamistického terorismu až po Rusko, etatismus a sekularismus. Tvrdil, že absence kolektivní rozhodnosti by mohla vést k rozpadu aliance, která přežila studenou válku.

"Jak nám připomíná polská zkušenost, obrana Západu v konečném důsledku nezávisí jen na prostředcích, ale také na vůli polských lidí zvítězit," řekl Trump na místě varšavského povstání z roku 1944 proti nacistům. "Základní otázkou naší doby je, zda má Západ vůli přežít."

Rozhovor Britských listů 116:

Ministr školství učitelům: Vydržte, udělám, co bude v mých silách

30. 6. 2017



Na závěr školního roku hovoří Bohumil Kartous s nově jmenovaným ministrem školství ČR Stanislavem Štechem o platech učitelů, o financování školství obecně o i celkové strategii rozvoje tohoto klíčového odvětví. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 30. června 2017.
  

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE


Vážení čtenáři,
 máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.) 

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte.  

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

 2059

K státnímu svátku: Zpráva o smrti Mistra Jana Husa

6. 7. 2018 / Petr z Mladoňovic

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic [nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia. V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní hegemonií středověké, totalitní praxe.

 11700

Ševčíkův film Masaryk přehrává znovu známé české stereotypy

6. 7. 2017 / Jan Čulík





Relativně velmi dobře napsaný a finančně hojně dotovaný film režiséra Julia Ševčíka o Janu Masarykovi (český titul: Masaryk, anglický: Prominentní pacient, 2016, velký dojem dělá dobová rekonstrukce pouličních scén v Londýně a v USA koncem třicátých let dvacátého století) vyvolá v divákovi dvojí pochybnosti. Zaprvé, běžný divák není seznámen s podrobnostmi osobního života Jana Masaryka a je velmi těžko určit, do jaké míry je - jistě možná pravděpodobný - portrét Jana Masaryka jako člověka se zázemím zhýralého neschopného prominentního děcka, závislého na kokainu, založený na skutečnosti, vzniká trochu podezření, že filmaři jeho postavu  přikreslují, aby se zavděčili bulvárním choutkám veřejnosti. Je asi historickým faktem, že Masaryk byl v roce 1939 v Americe pacientem v psychiatrické léčebně, podrobnosti jeho vztahu mezi vedoucím kliniky, německým psychiatrem, který utekl před nacisty z Mnichova, a Masarykem samotným, budou nutně fikcí, kterou si vysnili autoři scénáře.

 11701

Jak ozbrojení civilisté nezachránili Chicago a Trump musí volat federální policii

6. 7. 2017 / Boris Cvek

V souvislosti s debatou o zbraních, jak probíhá v České republice, mne zaujala čerstvá zpráva ze Chicaga. Ta debata u nás má tento rámec: když někdo ozbrojený, zejména někdo, kdo drží zbraň ilegálně, neboť lidé s legálně vlastněnými zbraněmi prý tyto zbraně nezneužívají, když tedy někdo ozbrojený bude chtít páchat se svou zbraní zločin, objeví se legálně ozbrojený občan a zneškodní ho. Chudák policie nestíhá, jak se stále zdůrazňuje, ale ozbrojení civilisté přinesou mír a bezpečí.
 11699

Angličané zabili invalidního íránského uprchlíka, policie ho neochránila

5. 7. 2017

Anglická policie v kraji Avon a Somerset neochránila invalidního íránského uprchlíka Bijana Ebrahimiho před nenávistnou kampaní jeho anglických sousedů v , kteří si vymysleli, že je to pedofil, sedm let ho týrali, nakonec ho usmrtili a podpálili jeho mrtvolu. Ebrahimi v letech 2007-2013  telefonoval pětaosmdesátkrát na policii o pomoc, která jeho prosby o pomoc zcela ignorovala. V roce 2013 byl usmrcen.
 11697

Hodnoty evangelia v dějinách Evropy

5. 7. 2017 / Boris Cvek

Cyril s Metodějem a Jan Hus mohou tradičně znamenat velmi různé důrazy: věrozvěstové jsou symbolem ještě nerozdělené církve, spojením Západu a Východu, zatímco Jan Hus představuje začátek procesu dělení západního křesťanství, který přes náboženskou nenávist a náboženské války vyústil v toleranci a princip občanského státu.

Úsilí soluňských bratří ani Husovo se vlastně nakonec nepovedlo. V českých zemích, včetně Moravy, naprosto převládl latinizovaný Západ, reformace pak nebyla všeobecná, katolická, ale vedla k zásadnějšímu rozdělení a odcizení než bylo dvoj- nebo trojpapežství. V obou případech šlo ale o veliké, dějinné zlomy, bez nichž není možno porozumět v zásadě celé evropské civilizaci, kterou se dnes kdekdo ohání.

 11696

K státnímu svátku: Proglas

5. 7. 2017


Jsem předzpěv k svatému evangeliu.
Jak dříve předpověděli proroci,
Kristus přichází shromáždit národy,
neboť jest světlem tohoto světa.

Tato nejstarší dochovaná slovanská báseň je chvalozpěv na slovanský překlad Písma jako základ psané kultury. Báseň pochází patrně z 9. století a je možná od svatého Konstantina-Cyrila, který sám pořídil první překlady bohoslužebných knih do slovanštiny. Předmluva ukazuje, že Konstantin chápal svou překladatelskou činnost jako prostředek k šíření vzdělanosti podle zásady rovnoprávnosti jazyka. Snažil se téměř moderním, renesančním způsobem, povýšit vynálezem písma člověka z úrovně zvířete na úroveň stvoření blízkého Bohu:

"
Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky."

Zveřejňujeme moderní český překlad staroslověnského textu. (Ďábla je možno interpretovat jako metaforu nevědomosti.)
 11695

Klusákův "něžný neonacista" se hájí: Hrál jsem v hraném filmu

4. 7. 2017 / Jan Čulík





Klusákův "něžný neonacista" z jeho nového dokumentárního filmu se razantně hájí v tomto desetiminutovém audiozáznamu, zveřejněném na Facebooku jeho matky a zaslaném do Britských listů.

Daliborek argumentuje, že filmová produkce Hypermarketu s ním uzavřela smlouvu o honorář na hraný film a že veškeré neonacistické výroky, které ve filmu činí, po něm údajně chtěl režisér Vít Klusák. Všechny scény jsou prý nahrané a zosobňují Klusákův fiktivní filmový záměr, nikoliv Daliborkovy názory.

Daliborkova obrana je ZDE

Jeho obhajoba je problematická, už vzhledem k tomu, že byla zveřejněna na Facebooku jeho matky, mezi ostře rasistickými a nenávistnými statusy, zaměřenými proti příslušníkům jiných ras, imigrantům i uprchlíkům.

Potíž samozřejmě vzniká pokaždé, pokud filmová produkce nabídne postavě, která se má objevit v dokumentárním filmu, předem, že jí za to zaplatí. Nikdy pak totiž nevíme, zda honorář ovlivnil chování postavy.

Jedním z nejzajímavějších aspektů Klusákova filmu je bezpochyby vztah mezi realitou, postojem filmového štábu a protagonisty tohoto dokumentárního? snímku.

Při vzniku filmu jistě hrála obrovskou roli naivita jeho protagonistů. Vzniká zajímavá otázka, do jaké míry je záslužným tématem veřejného zájmu natáčet o nich takovéto filmy, a do jaké míry jsou v důsledku své bezbřehé nevědomosti vlastně jeho obětí.

Jenže není bezvědomé šíření nacistických a nenávistných výroků a postojů také vina? Neznalost zákonů přece neomlouvá.

 11698

Kde je v evropském srovnání cyklistické dopravy Česká republika?

5. 7. 2017 / František Řezáč

 

200 let jízdního kola – jak vypadá budoucnost? V Česku bledě...

Bavorská veřejnoprávní televize BR – Bayerischer Rundfunk vysílala v úterý 4. července půlhodinový seriálový pořad Fascinace věděním, který se kriticky zabýval možnostmi cyklistické dopravy (dále CD) v hlavním městě Bavorska Mnichově a hlavním městě Dánska Kodani. Pro Mnichov toto objektivní srovnání nedopadlo dobře.doprava

 11176

Dvě miliardy klimatických uprchlíků?

4. 7. 2017 / Daniel Veselý

Takzvaná migrační krize, jejíž nejdramatičtější fáze je prozatím za námi, představovala jakýsi test humanity pro rodilé Evropany, nicméně mnoho z nich v něm neobstálo. To, co se nejednomu z nás může jevit jako vážná krize, nebo v nejzazším případě jako invaze cizorodých kultur, jež si mají podrobit starý kontinent, ale bledne tváří v tvář chmurným prognózám, s nimiž jsme v těchto dnech konfrontováni.      

Všichni jsme omylní. Musíme žít s pokorou

4. 7. 2017 / Jan Čulík

Bohdan Sláma, Bába z ledu (2017)

Toto je už pátý celovečerní film Bohdana Slámy a lze v něm znovu objevit celou řadu charakteristických slámovských motivů. Opět jsou ve filmu nejdůležitější mezilidské vztahy, které režisér klade nade všechno, opět zde máme - stejně jako především ve filmu Štěstí - dichotomii mezi odlidšťujícím snobským zbohatlictvím a atraktivní autentickou existencí samorostů, žijících nezávisle a v nepořádku. Zaujme nás dobře napsaný scénář, v jehož rámci se postavy samostatně rozvíjejí, docházejí k životnímu poučení, a narativ se pohybuje překvapivým, nepředpověditelným způsobem (film dostal cenu za nejlepší scénář na newyorském filmovém festivalu Tribeca). Opět tu máme - tak, jako tak často - galerii neschopných, nepoužitelných a nespolehlivých mužů. Oproti předchozím Slámovým filmům - a toto je myslím přednost - jsou postavy rozmazanější, méně černobílé a překvapivější.

 11691

Klusák a Remunda: Svět podle Daliborka

3. 7. 2017 / Jan Čulík

V noci z neděle na pondělí v 0.30 ráno, po skončení promítání filmu režírovaného Vítem Klusákem Svět podle Daliborka, o "něžném českém neonacistovi" tleskají oba čeští dokumentaristé a celý velký sál hotelu Thermal dvaadevadesátileté paní Liškové, která jako čtrnáctiletá přežila Osvětim a  v závěru filmu se  v Osvětimi střetla s popíračem holocaustu Daliborkem:

Nejzajímavější na tomto dlouhém filmu (105 minut!) byl přístup, který Vít Klusák a jeho filmový štáb získali k velmi jednoduchým a chudým lidem v Prostějově. Jak je to možné? Přijde mi to až nevysvětlitelné. Vy byste se opravdu nechali filmovat pro Českou televizi, když si namlouváte partnerku o níž doufáte, že se stane vaši milenkou, osaháváte ji, vrháte se na ní na dece a přemlouváte ji k sexu? Ve velmi intimních a velmi ztrapňujících scénách se ve filmu vyskytuje nejen šestatřicetiletý Daliborek a jeho potenciální partnerka Jana, ale i jeho matka Věra a její postarší nápadník, také otevřený nacista Vladimír.

Jak je možné, že Vladimír zcela otevřeně před kamerou vyzývá Daliborka k vraždění barevných lidí a vychloubá se tím, že se skupinou násilníků "lámali kosti"  obyvatelům romského ghetta? Jak je možné, že Daliborek otevřeně a jeho kamarádi otevřeně hajlují a vzývají Hitlera? Jsou skutečně tak nevědomí, že netuší, že páchají trestné činy?


Film je srdcervoucím, děsivým, pomalu se rozvíjejícím portrétem šestatřicetiletého dělníka z Prostějova, který se za plat 9500 Kč měsíčně živí v jakési dílně tím, že stříká pistolí na barvu nejrůznější součástky (zaměstnání, které do dvou tří let budou vykonávat stroje). Bída, nevzdělanost a ubohost protagonistů je zjevná. Intenzivní kouření, alkohol, nenávist k židům a barevným, vzývání nacismu a Adolfa Hitlera. Kýč v domácnosti, nesoudnost při poskytnutí přístupu pražským filmařům, jimž tito lidé v nejhlubší trapnosti odhalili všechno.

 11382

Proč Donald Trump nenávidí obyčejné muslimy?

4. 7. 2017 / Daniel Veselý

Americký prezident Donald Trump po několikaměsíčních tahanicích minulý týden dosáhl částečného úspěchu se svým kontroverzním zákonem, který výrazně komplikuje vstup obyvatelům šesti převážně islámských zemí (Írán, Libye, Sýrie, Somálsko, Súdán a Jemen) včetně uprchlíků na půdu Spojených států. Ačkoli stávající zákon není tak drakonický jako jeho původní verze, neboť restrikce se netýkají rodinných příslušníků či obchodních partnerů muslimů žijících v USA, morální a etické aspekty tohoto opatření jsou v rozporu s duchem Ústavy Spojených států. Nadto značně chaotická a bezesporu destruktivní politika Trumpova kabinetu na Blízkém východě vytváří dojem, že americký prezident obyčejné muslimy z celého srdce nenávidí.

Křesťanství a islám, dvojí zcela vzájemně odlišné zakotvení víry

5. 7. 2017 / Miloš Dokulil


(1. část úvahy o islámu a Evropě roku 2017) 

Je až příliš mnoho krátkých spojení činících z těchto dvou světově významných věr jakoby jen paralelu dvou vyznání o Bohu s některými snad podobnými výchozími předpoklady a mnohdy naopak především s protikladně nastavenými dnešními hodnotícími kritérii a jimi podmíněnými následnými interpretacemi. A je tu zároveň často nemálo emocí bránících adekvátnímu vyhodnocení dnešní (či také s předstihem již těhotné, ne-li rodící se zítřejší) situace z obou zrovna vytčených východisek. Též proto se mi to výchozí uvažování nakonec rozrostlo do tří sekvencí. (Přitom jsem se snažil být co nejúspornější v dokladech, i když vždy šlo a jde o citlivé – a skoro vždycky zároveň problematicky exponované nebo interpretované – náměty. Čtenář nechť není předpojatý.)

Brutální podnikatelský teror

2. 7. 2017 / Jan Čulík

Ostře dramatickou kritikou brutální praxe dnešních velkých firem - na Západě i na Východě je celovečerní filmový debut Nicolase Silhola Corporate (Korporátní, 2016), který se v neděli promítal v karlovarské soutěži. Ředitel velké nadnárodní firmy se sídlem v Paříži se rozhodne vyhodit deset procent zaměstnanců, avšak ve Francii, kde vládne přísná ochrana zaměstnaneckých práv, to nemůže udělat rovnou. Najme tedy jako manažerku pro "lidské zdroje" (jak hnusný výraz) svou bývalou studentku, která má za úkol vybrané zaměstnance, jichž se chce firma zbavit, systematicky terorizovat tak dlouho, až z podniku odejdou. Je to šikana nejhrubšího zrna a po ročním teroru tohoto druhu spáchá jeden zaměstnanec, vrchní účetní, v podniku sebevraždu skokem z nejvyššího patra do dvora.

Jedeme se pobavit do koncentráku

3. 7. 2017 / Jan Čulík

Zvláštní a poněkud děsivý byl v pondělí dokumentární film Austerlitz ruského režiséra Sereje Loznicy z koncentračního tábora v Sachsenhausenu. V souladu se známou a dlouhodobě zavedenou tradicí britského televizního pořadu Gogglebox (Bedna na čumění), při němž kamera snímá v domácím prostředí skupiny britských diváků a jejich reakce na vysílané televizní pořady, průběžně, jak se na ně dívají, učinil Loznica totéž ve svém filmu Austerlitz (pojmenovaném po stejnojmenném románu britského romanopisce Sebalda) – namířil objektiv své kamery na hordy turistů a návštěvníků, kteří po tisících přicházejí na prohlídku koncentračního tábora v Sachsenhausenu.


Film byl naprosto mrazivý. Ty tisíce turistů, které pravidelně zavalují Sachsenhausen, se totiž v tom koncentráku chovají naprosto nepatřičně. Fotografují se navzájem jako u pamětihodností – už jste se taky nechali vytotografovat před kremační pecí, kde se pálily oběti usmrcené v plynových komorách? Dnešní turisti to dělají běžně. Při průchodu koncentrákem se navzájem baví, poskakují, usmívají, jedí, užívají si. Přestože jim turističtí průvodci vyprávějí o hrůzách, které se v koncentráku dály, na ty tisíce návštěvníků to nemá vliv.

Jediný záběr, na němž výraz obličeje návštěvníků koncentráku vyjadřoval určité znepokojení,  byl natočen při zkouškách kamery. Dívali se na fotografie mrtvol. Moc to s nimi ale  stejně nehnulo.


Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

Přečetli jsme:

Za zmiznutím munície môže byť koordinovaný útok na sklady slovenskej armády

4. 7. 2017

V martinskej časti Podháj sídli útvar pozemného vojska. Vojaci odtiaľ chodia na cvičenia do terénu, pre ktoré si musia vyzdvihnúť muníciu z dvadsaťpäť kilometrov vzdialeného skladu.
  

Na týchto cvičeniach mohli vystrieľať viac munície, než zapísali do evidencie, a tá teraz v skladoch chýba.

Toto by bolo najmenej bolestivé vysvetlenie zmiznutia 300-tisíc kusov munície zo skladov pri Martine, na ktoré v utorok upozornila televízia Markíza. Znamenalo by to, že v armáde panuje „iba“ veľký zmätok v papieroch.

Podrobnosti ve slovenštině: ZDE

Portugalský prezident žádá vyšetření krádeže munice a trhavin

4. 7. 2017

Několik dní po krádeži munice a trhavin z vojenského skladu v Portugalsku začíná být zřejmý rozsah události. Španělský zpravodajský web zveřejnil rozsáhlý soupis granátů, další munice a trhavin odcizených ze základny Tancos severovýchodně od Lisabonu. Prezident Marcelo Rebelo de Sousa vyzval k vyšetření události, padni komu padni. Dodal, že by mělo být přihlédnuto ke krádežím zbraní v jiných státech NATO.
 11688

Británie odstoupí od mezinárodní dohody o rybolovu

3. 7. 2017

Britská vláda se chystá odstoupit od mezinárodní dohody, která umožňuje jiným státům lovit ryby v britských teritoriálních vodách. Úmluva zahrnuje právo irských, nizozemských, francouzských, německých a belgických plavidel lovit v šestimílovém a dvanáctimílovém pásmu kolem britského pobřeží.
 11681

Vypršelo saúdské ultimátum Kataru

3. 7. 2017

13 požadavků adresovaných Kataru Saúdskou Arábií a čtyřmi jejími spojenci, jejichž splněním je podmiňováno ukončení blokády, je nepřijatelných a podkopaly by katarskou suverenitu, oznámil ministr zahraničí Šějk Muhammad bin Abdalrahmán al-Thání.
 11504

Trump: Já jsem prezident, oni ne!

2. 7. 2017



Během evangelikálského shromáždění na počest veteránů zaútočil Donald Trump na "falešná média" a obvinil je, že se ho a jeho stoupence snaží umlčet.

"Falešná média se snaží nás umlčet, ale my jim to nedovolíme. Falešná média se snažila zabránit tomu, abychom se dostali do Bílého domu. Ale já jsem prezident a ona ne," řekl Trump na shromáždění. Tisk se podle Trumpa "zničil, protože zašel příliš daleko." "Jeho agenda není vaší agendou," řekl Trump svým stoupencům.

Na Twitteru dal do záhlaví útok na CNN, kterou chce označovat za "podvodné zpravodajství":




Lidé poukazují na to, že je Trump posedlý médii, ale o vážné problémy dneška se nezajímá: Kolikrát zveřejnil výroky na Twitteru na určitá témata:




Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Neuvěřitelné: Trump zveřejnil video, na němž (údajně) útočí na reportéra z CNN

2. 7. 2017


Trump brilantně změnil narativ. Už se lidi neptají "Je to agent ruských rozvědek?" a ptají se: "Je to nebezpečný, násilný blázen?"



 1881

60 procent Britů si chce ponechat své občanství Evropské unie

1. 7. 2017



60 procent Britů si po brexitu chce ponechat své občanství Evropské unie včetně práva žít, pracovat, studovat a cestovat v EU. Mnoho z nich by bylo ochotno za to zaplatit velké finanční částky. Vyplývá to z průzkumu provedeného školou London School of Economics.

Tato práva si chce udrže 85 procent britských občanů ve věku od 18 do 24 let, stejně jako 80 procent lidí žijících v Londýně.

Britské podnikatelské organizace, včetně Konfederace britského průmyslu, politikové bojující proti brexitu a kulturní osobnosti z celé Evropy varují Theresu Mayovou před jejími plány na "tvrdý brexit" a požadují co nejsilnější vazby Británie na EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE


Poněkud znepokojující celovečerní český animovaný film Lichožrouti

1. 7. 2017 / Jan Čulík




Se zájmem jsem se šel podívat na už loňský celovečerní animovaný film Galiny Miklínové Lichožrouti (2016) o kultuře miniaturních postav, upletených z vlny, které žijí v Praze a živí se ponožkami, které kradou lidem. Chtěl jsem totiž vědět, zda se Miklínové podaří udržet divákovu pozornost tímto námětem celých 83 minut. Vzhledem k tomu, že film je natočen podle knih básníka Pavla Šruta, Šrut se podílel na scénáři, umí psát a zjevně dokáže napsat nosný narativ pro celovečerní film, musím říct, že se divákovu pozornost víceméně udržet podařilo. Šrut je poučen českou i světovou literaturou a ví velmi dobře, co je směšnohrdinský epos (Válka žab a myší) a ten tady také vytvořil. Film Lichožrouti je víceméně parodií na gangsterské filmy, sleduje boj na život a na smrt mezi dvěma gangy těchto z vlny upletených postaviček, velikosti přibližně krysy (protože je to směšnohrdinský epos, tak se ukáže, že vlastně to zase takový boj na život a smrt není). Vzhledem k tomu, že se film docela konvenčně přidržuje schematu gangsterky, není asi překvapivé, že ho trochu financovala i firma HBO.

Chlapi nepláčou

1. 7. 2017 / Jan Čulík



Jako by si Evropa stále silněji uvědomovala, jak zrůdný a nebezpečný je nacionalismus a nenávist vůči druhým, vůči jinakosti, vůči každé jiné kultuře, a jak děsivé a dlouhodobě nezvládnutelné je, když tato nenávist - zcela logicky - vede k válce. Nejvarovnějším příkladem v Evropě je v tomto smyslu nedávná válka z devadesátých let doprovázející rozpad Jugoslávie. V republikách bývalé Jugoslávie na dosud nezvládnuté hrůzy z této války nezapomněli.

Vynikajícím filmem zpřístupňujícím, k jakým hrůzám vede nenávist vůči jiným kulturám, je snímek Alena Drljeviće Muškarci ne plaču (Chlapi nepláčou, 2017), který dramaticky zahájil letošní hlavní karlovarskou filmovou soutěž. Je velmi povzbudivé, že film byl financován Chorvatskem, Slovinskem, Bosnou-Hercegovinou a německým druhým televizním programem ZDF a samozřejmě také, nesmírně záslužně programem Média Evropské unie. Je v zájmu nás všech, aby se takovéto filmy natáčely a aby se dostaly mezi nás všechny.
 11679

Globální nedostatek čelného antibiotika ohrožuje pacienty

1. 7. 2017

Lékaři jsou nuceni používat méně efektivních alternativ

Globální nedostatek čelného, široce v nemocnicích používaného antibiotika ohrožuje pacienty, varují lékaři. Mezinárodně zavládl nedostatek piperacilinu-tazobactamu, léku, který kombinuje vlastnosti antibiotika a protibakteriální látky, známého pod obchodním jménem Tazocin. Léku se používá vnitrožilně při intenzivní péči. Léčí se jím také cystická fibróza, infekce močového traktu, infekce nohy, postižené cukrovkou a neutropenní sepse - což je život ohrožující nemoc, která může postihnout pacienty s rakovinou.

Problém vznikl tak, že letos na jaře došlo k výbuchu v čínské továrně, která vyrábí suroviny pro výrobu tohoto léku. Nedostatek tohoto léku se datuje od března letošního roku. Nyní už je továrna plně funkční, avšak nedostatek bude trvat až do podzimu.

Podrobnosti v angličtině ZDE


 11521

Sonda do duše českého národa: "Chci si u piva zakouřit, infarkt neinfarkt"

1. 7. 2017



"Já chci umřít na infarkt a je mi to odpíráno"

"Co mi je do Británie? Já jsem Češka a chci svobodně kouřit"


Reakce čtenářů na článek podle informací z Guardianu, založeného na renomovaných vědeckých studiích, "Od zákazu kouření ve veřejných místnostech v Anglii před deseti lety poklesl počet úmrtí na srdeční choroby o více než 20 procent ".

Kouření ve veřejných místnostech je ve většině zemí světa zakázáno nikoliv proto, že by úřady odpíraly občanům právo zničit si vlastní zdraví, ale že kuřáci způsobují rakovinu a srdeční onemocnění přítomným nekuřákům, především zaměstnancům restaurací, kaváren a hostinců.

Povšimněte si hrubých nelogičností v níže citovaných reakcích občanů. To, že nekuřáci umírali na následky druhotného kouření v zakouřených místnostech, nelze bagatelizovat nebezpečím alkoholu či skutečností, že děti pojídají příliš mnoho cukrovinek, nebo že potraviny jsou nekvalitní či lidé chudí,  atd. :)))


Ať žije inteligence níže citovaných občanů!!

(Britské listy samozřejmě "od socanů" nedostávají žádné dotace  :)))   )


Pepe Tomanek radsi chcipnu na infarkt,pivo bez cigara...na picu!!!stejnak u nas v hospode hulime furt tak nam muzete vsichni vyhulit ocasy!!!!ať žije revoluce!!!
 
Marie Hartmannová A urcite to nema co delat s pokrokem mediciny...
 
Maxwell Dejmal Harrison propaganda..
 
Marta Stránská Proč by mi měl někdo diktovat, co mám delat
 
Petr Princ Zato teď budou umírat na nepřátelské migranty, to si nevyberete..
 
Josef Moravec Chci si u piva zakourit infarkt neinfarkt

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2017

4. 6. 2017

V květnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 67 213.44(včetně poplatků za přístup k diskusnímu fóru ve výši 26 769,44 Kč).  Výdaje na provoz Britských listů byly 66 360.50 Kč. 

Zůstatek byl koncem května 2017 147 226.37 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

35646