DějeBIS?

20. 1. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Naši západní sousedé právě přicházejí na to, jak velký vliv na nevědomé návyky široké populace dodnes vykonává nacistický bestseller Johanny Haarerové Die deutsche Mutter und ihr erstes Kind ZDE. Návod lékařky nemocí plicních, jak správně zacházet s kojencem a batoletem, aby se z něj stal patřičně tvrdý voják Říše, má ještě po mnoha dekádách důsledky v podobě depresí nebo i sebevražednosti. 1,2 milionu výtisků (poslední upravené oficiální vydání v roce 1987) v některých rodinách fatálně ovlivnilo zacházení s novorozenci - a posléze si již postižení ani nevzpomenou, jak celá věc vznikla.


Když se v debatě o "skandální" poznámce pod čarou v poslední veřejné výroční zprávě BIS - poznámce, která konstatuje, že se děti v českých školách takřka čtyři dekády po pádu komunismu stále učí sovětský výklad dějin - dostanete do obdobně překvapivé situace jako nebozí Němci, jde každopádně o důvod k vážnému zamyšlení. Třeba o tom, zda nějaká poznámka ve výroční zprávě kontrarozvědky vůbec může něco změnit.

Ty z německých matek, které dodnes traumatizují novorozené děti odpíráním fyzického kontaktu nebo konejšení, ve své většině dávno netuší, že tuto praxi kdysi vymyslela Johanna Haarerová - a také ji nespojují s válečným režimem. Neví to také proto, že "zvyk je železná košile" a ony o původu něčeho tak samozřejmého, co se v rodině předává automaticky z generace na generaci, prostě nikdy neuvažovaly. Ani je nenapadne, že svým dětem třeba nesmírně ubližují.

Podobně se v ČR můžete dohadovat s učitelem dějepisu, zda přežívání koncepce Zdeňka Nejedlého ve výuce je či není reliktem komunismu. Zdánlivě jsou fakta v obou případech jasná: Bezesporu právě nacistka Haarerová navrhla "bezkontaktní" výchovu; a Zdeněk Nejedlý zase pančoval Palackého koncepci českých dějin, jejichž údajný konečný smysl představovaný archaickým pojmem "božnost" ovšem zaměnil za komunismus. K nějaké adrenalinové debatě potrefených hus by nemělo být absolutně nic. Ale přesto je. Některé německé matky se zuřivě brání, že přece nejsou žádné nacistky, i když se nevědomky řídí nacistickou teorií výchovy. A někteří čeští učitelé se zase do krve vztekají, že přece neučí žádnou starorežimní propagandu, i když se ve skutečnosti vidí v Nejedlém, kterého považují za náramného romantika.

Zločinný režim v Německu trval dvanáct let. Zločinný režim v Československu čtyřicet. Už to nepřímo ukazuje na fakt, že chronické nemoci kolektivní psýchy vyvolané traumatem života v totalitním státě na této straně českoněmecké hranice budou zřejmě ještě vážnější, než jaké řeší naši sousedé - téměř 75 let poté, co jejich trauma skončilo.

Zatím asi nejjasnozřivější komentář ke kontroverzní poznámce pod čarou ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2018 zněl: "Když zjistíte, že jste nebyli dostatečně paranoidní."

Evidentně nebyli.

Myšlenky totiž v některých případech mohou i zabíjet.

0
Vytisknout
15347

Diskuse

Obsah vydání | 24. 1. 2019