Šéf Siemens, jedné z největších německých firem, posílá Čechům vzkaz

Když zavřeme oči a počkáme, průmysl 4.0 zase zmizí...

17. 7. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Šéf Siemensu posílá vzkaz české vládě a českému businessu. Digitalizace připraví v krátkodobém horizontu o práci třetinu lidí v rámci tzv. global chains, v nichž funguje masivně i česká ekonomika. Jedním z nejvýznamnějších dopadů bude přechod ze spalovacích na elektrické motory, což se opět velmi citelně dotkne trhu práce v ČR, významné evropské montovny aut. Je třeba umožnit lidem rekvalifikaci a to tak, říká Joe Kaeser, že "vláda vytvoří podmínky a business přinese obsah". Problém v ČR je, že máme premiéra, který tvrdí, že "velryba neexistuje", průmyslovou lobby (Svaz průmyslu), která je z části podobně dogmatická a z části neschopná a vzdělávací systém, který bude dál chrlit na hromadu nepotřebnosti absolventy škol, jež nebude možné zaměstnat.

Kaeser predikuje, že stejně jako v předchozích technologických zvratech půjde v konečném důsledku o ekonomický růst a ten by měl resultovat v nové možnosti, i pracovní. Jenže k tomu je právě nutné umožnit průběžnou rekvalifikaci dospělých a změnit vzdělávání mladých.


V ČR se ale nic takového neděje. Klíčové je přitom to, co Kaeser říká: vlády musejí připravit prostředí a business musí přinést obsah. A to platí jak pro celoživotní profesní vzdělávání, tak pro profesní přípravu mladých. V ČR nejsou ale naplněny základní podmínky.

Česká průmyslová a hospodářská lobby, nepochybně velmi schopná ovlivňovat to, co česká stát v rámci sociálních, pracovních a vzdělávacích politik udělá, je ve svých představách zoufale obsolentní. Pobavila mě nedávná zpráva na českých technologických webech, že "Svaz průmyslu připravuje Česko na Průmysl 4.0", tím, že založil jakousi platformu a stál u zrodu jakési aliance. Trochu mi to připomíná závratnou pokrokovost socialistického průmyslu ve druhé polovině 20. století. Tehdy se taky zhusta předstíralo, jaké děláme "cutting edge" technologie, ačkoliv ve srovnání se západem jsme byli krajně zaostalí. 

Jenže tehdy to bylo možné maskovat cenzurou a propagandou. Je pro mě těžkou pochopitelná záhada, jak je možné před Čechy maskovat fakt, že se řítí do obrovského problému. Upozorňujeme na to v Britských listech opakovaně (o tom, jak situaci zhorší vazba na Německo postižené automatizací digitalizací velmi podobně, další odkazy najdete pod článkem), mluví o tom renomovaní ekonomové, tyto informace jsou součástí renomovaných studií, jako je Employment outlook OECD.

ČR se pořád ocitá ve stavu naprosté bezradnosti. Průmyslová lobby totiž tlačí na stát, aby - v rozporu s doporučením šéfa Siemensu - zajišťoval jak rámec, tak obsah. Jednoduše řečeno, státe, dodej nám zaměstnance a o ty, které už nepotřebujeme, se zase postarej. To jde zcela v duchu s posttotalitním myšlením novodobé kapitalistické éry: atomizace zájmů lidí hodnotově vyrostlých v socialistické, hodnotově degradované společnosti, pervertovala do podoby ignorance a nulové sociální odpovědnosti v okamžiku, kdy se z nich stali protagonisté kapitalismu.

V praxi to vypadá tam, že zmíněný Svaz průmyslu či Hospodářská komora nejprve vyvinou tlak na stát, aby jim zajistil levnou a kvalifikovanou pracovní sílu a když pak dojde na to, že by měl nést podíl, jak říká šéf Siemensu, začnou žvanit o tom, že oni jsou jen takové spolky, které vlastně nemají žádnou kompetenci cokoliv po svých členech požadovat. Ručičky pryč, státe, postarej se a nic po nás nechtěj. Lidi jsou tvůj problém.

Naštěstí můžeme tento vpravdě pitomý český diskurs alespoň narušovat příklady odjinud. V článku srovnávajícím připravenost USA a Švédska na automatizaci, který vyšel v NY Times, je velmi dobře popsán důvod, proč Švédové automatizaci považují za pozitivní proces: stát a business úzce spolupracují prostřednictvím funkčních odborů a zajišťují tak stávajícím zaměstnancům šanci průběžně se rekvalifikovat

Když se podíváte na současné vládní programové prohlášení, jakoby se svět v ČR odvíjel podle nějakého jiného scénáře. V 7. nejbezpečnější zemi na světě postavíme jako prioritu vlády posilování bezpečnosti. Idiocie, naprostá. O vzdělávání pro novou éru a nutné transformaci pracovního trhu raději nebudeme mluvit, protože vůbec nevíme, co bychom měli dělat. Babiš pořád bojuje s uprchlíky a Zeman v projevu na podporu vlády lobbuje za tepelnou energii a beton. Strategie tohoto spolku je následující: Zavřeme oči a počkáme, ono to třeba zase přejde...

0
Vytisknout
12989

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2018