PŘESNÁ ANALÝZA SITUACE:

Jako ovce, bez demokracie, jsou Britové hnáni do katastrofy brexitu

27. 3. 2017

Jako ovce, britský lid, bez ohledu na to, zda podporují brexit, jsou hnáni, aby skočili z útesu. Jsou podváděni a je jim lháno nejneodpovědnější, nejnedůvěryhodnější vládou, jaká se dostala k moci, co paměť sahá. Chvíle, kdy bude aktivován článek 50, signalizující nezvratitelné rozhodnutí odejít z Evropské unie, se nevyhnutelně blíží. Tento týden, v černou středu, ohrozí Velká Británie úspěchy šedesáti let bezpredecentního evropského míru, bezpečnosti a prosperity, z nichž měla obrovský prospěch. A k čemu? ptá se redakční komentář týdeníku Observer.

Ultratvrdý konzervativní brexit a rozkol s Evropou, který teď vypadá jako nejpravděpodobnější výsledek po ukončení dvouletého vyjednávání, je mírovým ekvivalentem potupného ústupu z Dunkirku za druhé světové války. Podle všech hledisek je to celonárodní katastrofa. Je to historický omyl. A Theresa Mayová, která metaforicky mává anglickou národní vlajkou svatého Jiří na křídových útesech v Doveru jako parodie Very Lynn, národní zpěvačky z druhé světové války, jenže naprosto bez hudebního sluchu, je hlavním autorem tohoto debaklu. Toto není osvobození, jak argumentuje strana UKIP, není to ani nový začátekj. Je to bezohledný a hazardní, ztřeštěný skok do neznáma a zřejmě i předehra, možná, k tomu, co existenciální spisovatel Albert Camus charakterizoval ve svém díle La chute - pád z duševní pohody, ve všech možných intepretacích tohoto pojmu.

Nemuselo to tak dopadnout. Jako i ostatní, kdo podporovali setrvání Británie v EU, jsme do zblbnutí opakovali, že výsledek referenda přijímáme. Ale ať už jste byli pro nebo proti, to, čemu čelíme nyní, je drasticky odlišné od toho, co bylo na stole loni v červnu. Tvrdý konzervativní brexit zosobňuje děsivé sebepoškození. Osvícenější konzervatívní premiér, více rozumějící tradici "jednotného národa", jakou prosazovali premiéři Disraeli a Macmillan, který by byl méně v zajetí anglických šovinistů a xenofobů a méně by byl zastrašován pozoruhodně zlovolným a manichejským světovým názorem, jaký šíří deník Daily Mail, byl zaujal daleko konsensuálnější přístup. Avšak navzdory příslibům, které učinila, když se stala premiérkou, Theresa Mayová neodstranila konflikty, vyvolané brexitem.

Vůbec se jí nepodařilo sjednotit rozbité království. Naopak ho rozbila ještě více, možná nenapravitelně, jak naznačuje znepokojující rozhodnutí Skotské nacionální strany z minulého týdne požadovat druhé referendum o nezávislosti. Jak argumentoval lord Heseltine, imaginativnější, odvážnější a důslednější vedoucí představitel země by býval využil výsledek referenda o brexitu k zahájení bezprostředního vyjednávání s EU o nutných reformách. Kdyby na konci toho procesu britské požadavky zůstaly nesplněny, rozvod se mohl uskutečnit, anebo, pokud by došlo k dohodě, konalo by se druhé referendum. Namísto toho Mayová, která se daleko víc chová jako ovce než jako pastýř, chabě připustila, aby ji dohnali ještě dál do extremistické, nepružné pozice ve smyslu "buď všechno, nebo nic". Pro takový postoj nemá Mayová ani mandát, ani důvěryhodné argumenty.

Hlavním důvodem, proč Mayová a její ministři nyní tvrdí, že lepší bude žádná dohoda než špatná dohoda s EU, je, že i nejneomezenější zastánci brexitu si opožděně uvědomili, do jak nezvládnutelné situace Británii dostali. Prostě nejsou schopni uskutečnit to, co slibovali. Ani ji to Brusel, který uráželi a který je od nich odcizený, nepomůže řešit. Restrukturalizovaný přístup na jednotný trh? Na to mohou zapomenout. Celní unie, ušitá Británii na míru? Pro to není jediná šance. Dohoda o volném obchodu během dvou let? Jen v nejdivočejších snech. Je naprosto jasné, že nic z tohoto vůbec není možné, pokud britští ministři dál odmítají svobodu pohybu a další základní zásady Evropské unie, včetně jurisdikce Evropského soudního dvora. V těchto věcech je 27 členských zemí EU zcela jednotno. Takže nyní zastánci tvrdého brexitu tvrdí, s překvapivě cynickou lhavostí, že Británie na tom bude lépe, pokud žádnou dohodu s EU neuzavře. Takový přístup neodpovědně ohrožuje živobytí obyčejných lidí. Navzdory tomu šovinistické rohy a trumpety přehlušují hluk z hlubin a úprk směrem k útesům se zrychluje.

Každý den přicházejí další a další důkazy, že tento tvrdý konzervativní brexit bude katastrofou. Výrobci automobilů a další vývozci se obávají vysokých tarifů a požadují speciální ochranu a výjimky, jinak zemi opustí. Profesní organizace, od právníků až po ekonomy, varují před nekonečně škodlivými podnikatelskými důsledky. Britské státní zdravotnictví přijde o desetitisíce kvalifikovaných lékařů a zdravotních sester, které nemá možnost nijak nahradit. Pečovatelské domy pro staré lidi jsou ve stejně nezáviděníhodné situaci. Banky, finanční instituce a letecké společnosti čelí nevyhnutelným rozhodnutím: musejí přesunout pracovní příležitosti a své operace do kontinentální Evropy.

Ekologové se právem obávají, že čistší řeky a čistší vzduch, zajištěný předpisy z Evropské unie (které eurofobové odmítají jako "byrokracii") budou zanedlouho věcí minulosti. Britští občané žijící a pracující v Evropě se obávají chaosu, který velmi pravděpodobně nastane po tvrdém brexitu. Téhož se obávají evropští občané žijící v Británii. Britští farmáři, stejně jako britští akademikové, si nyní uvědomují, že nemohou této vládě důvěřovat, že zajistí financování výzkumu, dotace a zaměstnanecká práva, které zaručuje členství v EU. Průměrná britská rodina nyní čelí mnohonásobným, autoritativním předpovědím stagnujících či klesajících mezd, vyšších cen potravin a pohonných hmot, pokračující devalvaci britské libry, rozkladu systému sociální péče a veřejných služeb a zvýšeným, regresivním nepřímým daním. Ať už jste byli pro setrvání Británie v EU nebo ne, museli byste být zvlášť omezení, kdybyste neviděli, že tvrdý konzervativní brexit Mayové bude stát tuto zemi a její rodiny více, než si ta země může dovolit.

Budoucí politické a diplomatické škody a škody na mezinárodní pověsti Británie jsou stejně katastrofální. Vezměme si škody způsobené britské demokracii. Minulý týden se choval parlament nejvzorněji, sjednotil se v odporu proti terorismu. O týden předtím se zachoval nejstrašlivěji, souhlasil, že si odepře jakékoliv smysluplné hlasování o konečné dohodě o brexitu. Vláda argumentovala, že takové hlasování by jí svázalo ruce. To je nesmysl. David Davis, Liam Fox, Boris Johnson a další brexitoví fundamentalisté vědí, že nemají šanci, že by se jim podařilo dosáhnout svých deklarovaných cílů, například získat 350 milionů liber týdně pro státní zdravotnictví. Proto preventivně zabraňují tomu, aby parlament kontroloval, co dělají, odmítají jakoukoliv kritiku jako "nevlasteneckou" a doufají, vzhledem k tomu, že to jsou povrchní oportunisté, že jim to projde. Nabídli veřejnosti podvodný brexit, plný falešných slibů. Začínají si uvědomovat, jaká je realita.

Je nehorázné, že oni a jejich pomahači v médiích, prosazující tvrdý brexit, se snaží potlačovat debatu a zpochybňují ty, kdo požadují řádné zkoumání nejvážnějšího politického a hospodářského problému za dlouhá desetiletí, jemuž nyní Británie čelí. Pomohli vytvořit korozivní, netolerantní, zlobnou a konfliktní atmosféru a Mayová a její podřízení jsou příliš slabí na to, aby ji odmítli. Do této špinavé situace vstupuje hlavní finančník kampaně za brexit Arron Banks, který minulý týden oznámil, že zakládá "Vlasteneckou alianci", jejímž cílem je vyhnat z parlamentu 100 proevropských poslanců. Daily Mail, "komentátorka" Katie Hopkins, oligarcha Arron Banks, aktivisté z UKIPU Nigel Farage, Paul Nuttall - to jsou noví britští vlastenci. Až na to, že nejsou, protože nesnášenlivost a vyvolávání konfliktů nejsou hodnotami vlastenců.

Existuje kritika země, která je motivována nenávistí, a kritika, která je motivována láskou. Obojí jsou od základu odlišné. Jedna kritika usiluje o to, abychom se navzájem stali nepřáteli. Druhá se snaží lidi sbližovat a podporovat. Musel to být minulý týden Michel Barnier, hlavní vyjednavač EU, který vylil kyblík studené vody na fantazírování zastánců ultratvrdého brexitu. Důsledek byl děsivý. Barnier dal najevo, že alternativa Mayové, že "žádná dohoda je lepší než špatná dohoda" není vůbec alternativou. Varoval před frontami kamionů v Doveru, před chaosem pro obyčejné občany a před celními kontrolami obchodní výměny od prvního dne odchodu Británie z EU. Barnier také objasnil, že EU nezačne ani vyjednávat o obchodní dohodě po brexitu, dokud Británie nesouhlasí, že zaplatí odhadovaných 50 miliard euro, které dluží v důsledku existujících závazků. Británie čelí nákladnému finančnímu vyrovnání. Barnier také požadoval, že práva občanů a otázka irské hranice musejí být vyřešeny, než může být zahájeno další jednání o brexitu.

Vyplývá z toho, že britskou vládu čeká při vyjednávání ponížení. Avšak ještě větší hrozou pro zastánce ultratvrdého brexitu a pro lži novinářů byl Barnierův příslib, že je nutno jasně formulovat, co Evropská unie pro Brity skutečně znamená. "Musíme říci pravdu a řekneme pravdu našim občanům o tom, co brexit znamená," řekl Barnier a poukázal na to, že až dosud je pravda záměrně zamlčována, ignorována či zkreslována. Jak ironické, že země, která se chlubí, že je "matkou demokracie", potřebuje poučení o otevřené demokracii. Ale ona ji opravdu potřebuje. Pravdy a zdravého rozumu se v Británii dnes nedostává, zatímco se země dala na úprk směrem k propasti.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4406

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2017