Poučení z vítězství postpravdivých demagogů a populistů

20. 11. 2016

čas čtení 5 minut

Zásadním omylem bylo předpokládat, že historie nezastavitelně směřuje směrem k osvícení, internacionalismu, snášenlivosti a svobodě. Teď už vědí, že se mýlili. V politice neexistují žádná konečná vítězství.

V amerických mainstreamových médiích převládl před Trumpovým zvolením narrativ, podle něhož bylo vítězství Hillary Clintonové "nevyhnutelné". Stejně tak před britským referendem o brexitu považovala většina komentátorů a průzkumníků veřejného mínění za téměř automatické, že Británie zůstane v EU. Tento předpoklad, že výsledek obou hlasování je jasný a "automatický", se prokázal jako ničivý, protože vyvolal u stoupenců setrvání Británie v EU a u amerických demokratů samolibost a pocit, že nemusejí dělat nic, zatímco galvanizoval jejich odpůrce. Považujte každý boj za těsný a nikdy nepředpokládejte, že výsledek ve váš prospěch je "automatický", píše v týdeníku Observer Andrew Rawnsley.

Dalším poučením z amerických prezidentských voleb je, že je pošetilé předpokládat, že politikova "zkušenost" je ve volební politice pozitivem. Dnes je pravděpodobně bezpečnější předpokládat opak. V dnešní éře zuřivosti proti všemu a proti všem, označovaným za "establishment", nebo "elitu", se stalo handicapem být "insiderem" a velkou výhodou být tzv. "outsiderem".

Také už není spolehlivé charakterizovat vašeho oponenta jako "nebezpečného". Trumpa opakovaně charakterizovali jako člověka, který je naprosto nekvalifikovaný k tomu, aby se stal americkým prezidentem, a to i Republikáni. Před referendem o brexitu byli jeho zastánci často charakterizováni jako šílenci, kteří chtějí slepě skočit do neznámé situace.

Bylo to jako strategie naprosto kontraproduktivní. Potíž totiž je, že když byli tito lidé označeni za "nebezpečné", nebylo to odpovědí na silné pocity frustrace, které nahnaly velké počty voličů do tábora demagogů. Zadruhé, varovat voliče, že je něco riskantní, funguje jen tehdy, když volič má ve společnosti aktivní podíl a to zcela zjevně mnoho voličů nemá. Zatřetí, označit povstalce za šílence naopak velmi zvýšilo jejich atraktivitu pro mnoho voličů, odcizených od statu quo.

Velká část voličů v západních demokraciích je z různých důvodů natolik odcizena a rozhořčena, že je ochotna vyhodit do povětří konvenční politiku - jen proto, aby se přesvědčila, co se stane pak.

Můžete argumentovat, že "populisté" jsou podvodníci a že jejich lži a rozpory vyjdou najevo, jakmile lidé uvidí, jak vládnou. Na to tuto sobotu právem poukázal šéf britské Labouristické strany, když ostře kritizoval "falešné antielitářství bohatých bělochů, jako je Nigel Farage a Donald Trump". Avšak Corbyn se měl zabývat ještě daleko důležitější otázkou: Proč Farage, bývalý makléř a proč Trump, miliardář, byli daleko efektivnější při mobilizaci voličů nespokojených se svou hospodářskou situací než britská Labouristická strana?

Nejvíce znepokojující a nejnaléhavější otázkou pro liberální demokraty je, proč jejich argumenty lidé neposlouchají a proč oslovují demagogické argumenty tolik lidí. Částečně je vysvětlením, že noví demagogové umějí vést předvolební kampaně daleko lépe. Štvavý a konfliktní jazyk byl vždycky nástrojem demagogů. Jejich dnešní verze velmi efektivně využívá nových technologií a obrovským způsobem tak zvýrazňuje dopad jejich kampaně. Donalda Trumpa se tuhle ptali, jestli lituje toho, že používal mizogynie a rasismu ve své předvolební kampani. Odpověděl: "Ne. Zvítězil jsem."

Trumpovy jedovaté výlevy byly vypočítány tak, aby vyvolaly vášnivou reakci jak od jeho stoupenců, tak od jeho odpůrců, aby to generovalo obrovskou vlnu mediálního zájmu. Obdobnou strategii šokování a zděšení veřejnosti používala kampaň za brexit. Britský miliardář Arron Banks. který financoval kampaň za brexit, se vyjádřil: "Čím více pobuřující jsme, tím více vyvoláme pozornosti. Čím více vyvoláme pozornosti, tím více budeme pobuřovat."

Toto proměnění zuřivosti ve zbraň vytváří pro mainstreamové politiky a média vážné dilema. Pokud jsou nepřijatelné a lživé výroky ignorovány, bigotnost a lži nikdo nekoriguje. Pokud jsou ve veřejné debatě zpochybňovány, jejich šiřitelům se dostane obrovské publicity, o niž usilují.

Hlavním důvodem, proč liberálové prohrávají, je, že pošetile předpokládají, že zásadní principy byly už v minulosti tak přesvědčivě obhájeny, že není potřeba je obhajovat znovu. Protože jim bylo tak zjevné, že liberalismus a globalizace přinesly prosperitu, bezpečnost a příležitosti, že jim přišlo zbytečné na tato fakta poukazovat a obhajovat je.

Zásadním omylem bylo předpokládat, že historie nezastavitelně směřuje směrem k osvícení, internacionalismu, snášenlivosti a svobodě. Teď už vědí, že se mýlili. V politice neexistují žádná konečná vítězství.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
7650

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2016