Kypr hrozí, že bude blokovat dohodu EU s Tureckem o hromadném vracení uprchlíků

18. 3. 2016

čas čtení 3 minuty

Dohoda mezi EU a Tureckem s cílem zastavit proud uprchlíků přicházejících do Evropy je ohrožena. Řecko bude muset vyslat na své ostrovy stovky soudců, kteří budou individuálně hodnotit žádosti uprchlíků o azyl.

Při jednání 28 členských zemí EU s cílem připravit dohodu s Ankarou se Evropská unie v Bruselu ve čtvrtek dohodla o tom, co je ochotna nabídnout Turecku. Nabídka však zdaleka nesplňuje turecké požadavky. Nadto se Kypr zapřísáhl, že bude blokovat jakékoliv ujednání, které by otevřelo možnost případného pozdějšího vstupu Turecka do EU.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades varoval, že nemůže souhlasit s obnovením rozhovorů Turecka o vstupu do Evropské unie, dokud Ankara neotevře kyperskému zboží své přístavy a letiště, podle existující dohody.

Belgický premiér Charles Michel zdůražnil, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda. "Turecko toho žádá hodně a nemohu přijmout vyjednávání, která se občas rovnají vydírání."

Některé členské země EU jsou také znepokojeny skutečností, že masové deportace uprchlíků z Řecka do Turecka by byly protizákonné.

Humanitární organizace obvinily Evropskou unii, že přestala plnit své povinnosti vůči uprchlíkům a Vysoký úřad OSN pro uprchlíky vyjádřil znepokojení, že lidé prchající před válkou nebo pronásledováním by mohli být deportováni zpět do svých původních zemí, pokud budou vráceni do Turecka.

David Miliband, bývalý britský ministr zahraničí, který je nyní ředitelem organizace International Rescue Committee, zdůraznil: "Navrhovaná dohoda mezi EU a Turecke nemůže fungovat. Humánním, spořádaným a humánním způsobem jak zvládnout tuto uprchlickou krizi je rozsáhlý program přijímání uprchlíků do Evropy."

Dalia Grybauskaitė, litevská prezidentka, zdůraznila, že rozumí kritice návrhů. "Balík je velmi složitý, bude nesmírně obtížné ho realizovat a je na okraji mezinárodního práva."

Organizace International Rescue Committee požaduje, aby EU přijalo během pěti let 540 000 syrských uprchlíků. Zdůrazňuje, že 108 000 Syřanů ročně je "férový a zvládnutelný počet" a představuje jen čtvrtinu všech Syřanů, kteří potřebují mezinárodní útočiště.

Avšak politikové z EU jednají o přijetí pouhých 72 000 uprchlíků do Evropy a i tyto počty jsou závislé na existujících projektech, které vůbec nezačaly.

V Řecku nyní uvízlo 43 000 uprchlíků, kteří v důsledku uzavření hranic nemohou dál na sever. 14 000 je jich v Idomeni, ve špinavém a rozbláceném provizorním táboře.

Teoreticky mohou tito uprchlíci očekávat, že budou převezeni do jiných zemí EU. Avšak Syřané, Afghánci a další uprchlíci, kteří teprve přijdou, budou zřejmě čelit vyhlídkám na deportaci zpět do Turecka, i když EU se teprve musí rozhodnout, kdy bude tento plán realizován. Pokud by to trvalo dlouho, politikové z EU se obávají, že to bude dál přitahovat lidi do Evropy, pokud by byl systém zaveden rychle, Řecko ho nezvládne.

Podle mezinárodního práva je protizákonné deportovat hromadně uprchlíky do jiné země. Nejprve je nutno individuálně zhodnotit jejich žádosti o azyl. Proto bude muset Řecko vyslat na své ostrovy stovky soudců, kteří budou čtyřiadvacet hodin denně posuzovat žádosti uprchlíků o azyl. Individuální zhodnocení těchto žádostí a právo na odvolání při odmítnutí jsou klíčové, protože jinak by bylo vracení uprchlíků protizákonné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6092

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2016