ABSOLUTNÍ IMPOTENCE:

Čtvrtý summit EU o uprchlících se bude snažit o spolupráci s Tureckem

16. 10. 2015

Už čtvrtý letošní summit EU o uprchlících prý plánuje nabídnout Ankaře až 3 miliardy euro, dále bezvízový cestovní styk pro 75 milionů Turků, obnovení zmrazeného vyjednávání Turecka o jeho vstupu do Evropské unie a další nabídky v zoufalé snaze EU získat Turecko na svou stranu.

Avšak vysocí diplomaté konstatují, že hlavním cílem vrcholné schůzky bylo vyhnout se tvrdším hádkám a rekriminacím, které charakterizovaly předchozí jednání. Summit se konal v atmosféře deprese a napětí.

Turecko je v současnosti hlavní tranzitní zemí pro 700 000 lidí, kteří letos přišli do Evropské unie. V neděli má cestovat německá kancléřka Angela Merkelová do Istanbulu k rozhovorům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, čtrnáct dní před tureckými všeobecnými volbami. Vystavuje se tím kritice, že tím napomůže k volebnímu vítězství jeho problematické Strany Spravedlnosti a rozvoje.

V krátkodobé perspektivě je však možnost smysluplné dohody s Ankarou velmi nepravděpodobná. Turecko téměř jistě bude požadovat, aby Evropa na své území přijala statisíce Syřanů z oněch dvou milionů uprchlíků, o něž se v současnosti Turecko stará.

Donald Tusk, předseda Rady Evropy, hovořil pesimisticky o možnosti jakékoliv konkrétní dohody. Řekl, že se situace v Sýrii zhoršuje a v Libyii trvá chaos. "Všechno to může vést k nové obrovské vlně uprchlíků," řekl. "Musíme si položit otázku, zda rozhodnutí, která chceme přijmout, budou dostatečná pro zvládnutí nové migrační vlny."

Vrcholná schůzka použije drsného jazyka ohledně represivních opatření s cílem uzavřít externí hranice EU, věznění uprchlíků, zatímco budou jejich žádosti o azyl hodnoceny, ohledně snad nahradil národní pravomoci k pohraniční kontrole prací nových celoevropských úřadů i ohledně snahy přesvědčovat třetí země, aby si ponechaly migranty na svém území a aby přijaly uprchlíky odjinud, kteří cestují do Evropy.

Merkelová řekla v německém parlamentě, že na summitu bude "energicky bojovat" za "celoevropské procesy" v otázce uprchlíků.

Jenže o všech aspektech politické strategie vládnou ostré spory. Je velmi nepravděpodobné, že rétorika na summitu povede k jakékoliv akci.

Evropská komise a Německo prosazují nový azylový a imigrační režim, v jehož rámci mají být sdílení úspěšní žadatelé o azyl po celé Evropské unii na závazném a trvalém základě.

Merkelová poukazuje na to, že v současné době se uprchlíci mezi evropské země nerozdělují férově, a její spojenec, rakouský kancléř Werner Faymann, zdůraznil, že bude zapotřebí nové závazné dohody, jejímž cílem bude rozdělit si v Evropské unii více než oněch 160 000 uprchlíků, o nichž už došlo k dohodě.

Tyto návrhy odmítají především východoevropské země.

Evropská komise také navrhne nový systém evropských hranic a pobřežních hlídek. "Politikové se na to ale nedívají optimisticky," řekl jeden diplomat. "Všichni jsou přesvědčeni, že ochrana externích hranic je v kompetenci příslušných států."

Mnoho vlád chce, aby EU posílila hraniční kontrolu u řeckých ostrovů a v jižní Itálii, kam přijíždějí uprchlíci, ale už nechtějí pohraniční kontrolu EU na svých vlastních hranicích.

Vysoký německý činitel uvedl, že Berlín prosazuje permanentní mechanismus na sdílení uprchlíků ve všech zemích, ale přiznal, že proti tomu existuje odpor a že se to nestane.

Němec dodal, že pohraniční služba potřebuje asi 1000 nových zaměstnanců od národních vlád. Zatím jich bylo přislíbeno 48.

Vládne také zmatek a spory ohledně nových metod jak si poradit s vlnou uprchlíků vytvořením tzv. "hotspots", kde by noví příchozí do Řecka a do Itálie byli registrováni.

Němci a ostatní chtějí, aby tyto střediska byla vytvořena na italském ostrově Lampedusa a na řeckém ostrově Lesbos. Itálie zdůraznila, že na svém území "koncentrační tábory" budovat nebude. Řecko to také odmítá a odmítá i společné řecko-turecké námořní hlidky v Egejském moři.

Vzhledem k zmatku a konfliktům ve všech oblastech politické strategie týkající se uprchlíků vládne ve vysoké politice strach, že se otázka uprchlíků vymyká maistreamovým politikům z rukou a že na vlivu získává extremní pravice a extremní levice.

Poradenská organizace Eurasia Group konstatovala: "Migrační krize bude i nadále dominovat politické agendě EU. To výrazně zhorší všechny dosavadní problémy EU. Dojde k vzedmutí vlny nacionalismu a prostor pro politické kroky mainstreamových vlád bude dále omezen. Politika v Evropě se stane toxičtější a konfliktnější."

Jeden velvyslanec u EU konstatoval: "Hrozí riziko, že v Evropě přijdeme o podporu veřejnosti. V mnoha případech jednáme v konfliktu s názory většinového veřejného mínění."

Podrobnosti v angličtině ZDE