V Británii se dnes konají všeobecné volby, které mohou vést k rozpadu země

7. 5. 2015 / Jan Čulík

V důsledku dnešních všeobecných voleb ve Velké Británii vznikne zřejmě už napodruhé od roku 2010 zcela nerozhodný parlament. Podle posledního, středečního průzkumu veřejného mínění mají obě hlavní britské politické strany, labouristé i konzervativci, naprosto stejnou volební podporu, a to 35 procent. V posledních dnech, zdá se, podpora menších stran v Anglii, liberálních demokratů (9 procent), ultrapravicové euroskeptické strany UKIP (11 procent) a zelených (3 procenta) poněkud poklesla.

Velmi významnou roli mohou hrát v jednáních o utvoření vlády skotští nacionalisté, kteří zřejmě zaznamenají ve Skotsku obrovskou volební podporu a ovládnou většinu z 59 tamějších poslaneckých křesel, která dosud ovládali labouristé.

Skotští nacionalisté se vyjádřili, že nikdy nepodpoří britské konzervativce. Mohli by utvořit vládu s labouristy, avšak labouristický předák Ed Miliband tuto možnost vyloučil, protože se údajně nechce spojovat se "stranou, která chce Británii zničit".

Šéf britských konzervativců David Cameron v předvolební kampani opakovaně varoval před "chaosem", který údajně v Británii vznikne, pokud by se k moci dostali labouristé za pomoci "ještě levicovějších" skotských nacionalistů. Cameron a konzervativci se voličům líčili jako strana fiskální a ekonomické kompetence, která prý vyvedla zemi z hospodářské krize po předchozích neodpovědném utrácení labouristických vlád. Potíž je, že vystoupili vysocí státní úředníci ze samotné konzervativní vlády a konstatovali, že to, co tvrdí Cameron, není pravda. Británie se dostala do hospodářské krize v důsledku světového bankovního kolapsu, nikoliv kvůli údajnému utrácení labouristů. I tvrzení konzervativců, že zemi vyvedli z krize, je lživé, a většina voličů to nepřijímá. Konzervativci přislíbili zlikvidovat během svého funkčního období 2010-2015 britský státní deficit, to se jim však nepovedlo. Loni došlo v Británii k mírnému hospodářskému oživení, které však v prvním čtvrtletí roku 2015 zase zmizelo. Občané nezaznamenali zvýšení mezd. Ekonomové varují, že ať vyhraje volby kdokoliv, bude se muset potýkat s vážnými neřešenými britskými hospodářskými problémy.

Konzervativci projevují tendenci bagatelizovat význam skotských hlasů a vytvářejí dojem, že podpora pro SNP je v kontextu celé Británie jaksi nelegitimní. Urážejí tím nejen SNP, ale i skotské občany jako celek a výrazně tím přispívají k pravděpodobnému rozčlenění Velké Británie. Kdyby se Skotsko osamostatnilo, bylo by to pro konzervativce nesmírně výhodné, protože by v Anglii už nikdy ve volbách nezvítězili labouristé. Zmenšená Anglie by ovšem ztratila na mezinárodním významu, ovšem vzhledem k tomu, že v důsledku silného euroskeptického proudu v Konzervativní straně se Británie stejně od světové politiky v posledních letech izoluje, konzervativcům je to zřejmě jedno.

Labouristé stejně jako konzervativci plánují, pokud by se dostali do vlády, také pokračovat s vládními škrty, ovšem pomaleji.

Jediní skotští nacionalisté požadují mírné rozšíření státních investic, což by vedlo k oživení ekonomiky a k odstranění deficitu vyšším výběrem daní.

Celkově byla fádní a dlouhá předvolební kampaň charakterizována velkou nespokojeností voličů s vystupováním politiků, kteří si dávali velký pozor, aby se nikde a nikdy nevystavili kritice občanů. Nekonali tiskové konference a nepustili ke slovu jediný kritický hlas. Občanům šly na nervy jejich neupřímná, mechanická vystoupení.

Nad všemi britskými politiky obrovskou měrou zvítězila nová šéfka skotských nacionalistů Nicola Sturgeon, která vyvolala obrovské sympatie nejen u skotských, ale i anglických voličů během celostátních televizních debat svou integritou a vystupováním, které působí přesvědčivě.

0
Vytisknout
3194

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2015