Méně je často více – zvláště na dálnicích

5. 5. 2015 / Rudolf Havelka

Přestože patřím spíše mezi řidiče „levého pruhu“, můj styl jízdy v poměrně silném autě není právě „holubičí“, a týdně najezdím po našich dálnicích hodně přes tisíc kilometrů, silně mě znepokojilo přijetí nového zákona, umožňujícího v budoucnu na vybraných úsecích jízdu až stopadesátikilometrovou rychlostí. Snad by bylo lépe napsat „legalizujícího“, neboť jde o rychlost dnes běžnou.

Tedy běžnou. Jak všichni víte, v pravém pruhu se sune konstantní rychlostí kolem 110 km/h souvislá řada kamionů, mezi kterými vězí řidiči a řidičky, kteří si takřka netroufají předjet – tedy předjet kam a kdy? Změnit v okamžiku rychlost ze 110 km/h na nejméně 140 km/h a vjet opět mezi další kamiony a tento manévr neustále opakovat?

Jet více méně plynule povolenou maximální rychlostí 130 km/h dnes totiž reálně nelze. Levý pruh je silně agresivní. I v případě, že jedete kolem 140 km/h, jste neustále ohrožováni řidiči, kteří doslova visí na zádi vašeho vozu a „vyblikávají“ vás. Je bohužel zcela běžné, že jste po chvilce „myškou“ předjeti zprava – což je jen krok od strašlivé nehody, neboť v tom okamžiku pomalejší řidič zcela ztrácí přehled o tom, kde se auto agresora nachází a zpravidla mu právě v tom okamžiku chce uhnout také právě doprava.

Doufal bych, že naši zákonodárci, s myšlenkou na bezpečí většiny řidičů, budou postupovat právě opačným směrem. Nebylo by vhodnější, aby se zasadili za větší množství policejních aut přímo v provozu na dálnicích a osazení měřidly povolené rychlosti? Tak, jak je tomu například ve Švédsku, kde je povolená maximální rychlost na dálnicích 110 km/h, a to při nepoměrně nižším množství kamionů, které křižují po našich silnicích a celkově lepším vozovém parku?

S povolením nové maximální rychlosti opět stoupne agresivita malé skupiny řidičů, která je ale mimořádně nebezpečná většině účastníků provozu. Budou cítit, že „je přece povolená stopadesátka“, bez ohledu na to, že potenciálně jen někde a navíc někdy. Jde o další rozřeďování předpisu, který i v jeho stávající verzi dodržuje málo kdo – většinu z našich zákonodárců zjevně nevyjímaje.

Očekával bych, že tento zákon nebude podpořen poslanci levého spektra, kterým by měly ležet na srdci především zájmy ekonomicky i jinak slabší části obyvatelstva, například majitelů slabších (lacinějších) vozidel, důchodců, matek s dětmi. Většina z nich se však postavila na stranu těch, kteří se cítí silnými, agresivními a s pocitem práva přednostní jízdy – ať již na dálnici, nebo obrazně ve všech sférách občanského života.

Poslanci pro novelu hlasující jsou nepřímo spoluzodpovědní za zbytečná úmrtí způsobená neomalenými a agresivními řidiči, kteří by měli být usměrňováni a ne ještě nesmyslně podporováni.

Apeluji proto na naše senátory a prezidenta (který své veto již avizoval), aby se k novému zákonu postavili zády a vrátili jej sněmovně. Její členy pak prosím, aby své ukvapené rozhodnutí přehodnotili z jiné perspektivy, nežli je ta ze sedadla jejich silného vozu.

0
Vytisknout
4021

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2015