Měli bychom lidem shazovat peníze z vrtulníků

27. 11. 2014

Bombardujme Německo, Francii, Itálii, Řecko, celou eurozónu penězi shazovanými z letadel, aby se oživila poptávka, argumentuje v deníku Guardian Simon Jenkins. Peníze musejí přijít rovnou do domácností, nesmějí plynout bankám. Banky měly svou šanci a selhaly, peníze lidem nedaly k dispozici.

Pět let po finančním krachu je téměř neuvěřitelné, že šéfové eurozóny čelí nové recesi. Stále dominantní Německo se nenechá přesvědčit. Jeho ministr financí Wolfgang Schauble stále požaduje vyrovnaný německý rozpočet. Nechce připustit kvantitativní uvolňování, tištění peněz.

Deset procent zaměstnanců v eurozóně je bez práce a z mladých lidí je to každý pátý. Řecko přišlo o čtvrtinu svého národního produktu. Plýtvání zdroji je ohromující.

Od začátku nynější finanční krize čelí evropský kontinent tomu, čemu Keynes říkal "klasická past absence likvidity". V oběhu není dost peněz, a tak vládne chronický nedostatek poptávky. Lidé nemají peníze na utrácení, což znamená, že se uzavírají obchody a nikdo neinvestuje.

Německo dál odmítá přijmout myšlenky dvou velkých ekonomů dvacátého století, Keynese a Friedmana. Oba souhlasili, že je nutno dát k dispozici do oběhu peníze, aby se zabránilo recesi. Keynes navrhoval, aby se peníze zakopaly do země a aby si je chudí vykopali. Friedman navrhoval, aby se lidem shazovaly peníze z vrtulníků.

Konvenční ekonomové a politikové takovéto metody zesměšňují jako vulgární. Pro ně je ekonomika od toho, aby trestala chudé lidi za jejich extravaganci při utrácení v dobách hospodářského rozkvětu.

Avšak nyní se o možnosti shazovat lidem peníze z vrtulníků začíná vážně mluvit ve veřejné debatě. Účelem peněz shazovaných z vrtulníků není posílit státní výdaje, ale natisknout peníze mimo státní rozpočet, aby se státy vyhnuly deflaci.

Tento "neomonetarismus" navrhuje Martin Wolf z hospodářského deníku Financial Times ve své nové a vyčerpávající studii o nedávné finanční krizi, Shifts and Shocks. Navrhuje, aby se trvale občanům rozhazovaly peníze z vrtulníků, vládní deficit by se měl prostě odstraňovat tištěním peněz, dokud se nevrátí inflace. V americkém časopiseForeign Affairs o tomto řešení se sympatiemi píší Tim Congdon, Mark Blyth a Eric Lonergan. Všichni zpochybňují konvenční praxi reflace, prováděné bankami.

John Muellbauer, profesor ekonomiky na Oxfordu, plně podporuje "kvantitativní uvolňování pro lidi". Poukazuje na to, že vzhledem k tomu,že existující politická strategie na oživení růstu v Evropě selhal, "mezi kritiky ortodoxních centrálních bank tiše získávají podpory návrhy, že by se měly peníze rozdat přímo občanům".

Komentátor Anatole Kaletsky poukazuje na to, že kdyby přišlo 375 miliard liber, které britská vláda nechala natisknout a předala je bankám, rovnou na soukromé účty občanů, znamenalo by to, že by každá britská rodina obdržela asi 24 000 liber. Okamžitě by to vyvolalo hospodářské oživení.

To, aby vláda prostě občanům rozdávala volně peníze z bankomatů, anebo na poštách, se může zdát výstřední. Avšak už se to praktikuje v Japonsku, v Číně, ve Vietnamu a na Tchajwanu, kde rozdávání peněz občanům vyvolalo rychlé hospodářské oživení. Rozdávání peněz občanům se používá v Africe, kde je často podmínkou, aby děti chodily do školy. I Brazílie a Mexiko rozdávají peníze chudým komunitám. Všechny tyto projekty byly nesmírně úspěšné. Krátký západní flirt se šrotovným pro automobily - což je forma rozdávání peněz občanům - zachránil americký automobilový průmysl.

Proč si politikové myslí, že strategie, která se osvědčila v rozvojovém světě, není pro Evropu vhodná? Je to třídní otázka. Prostě tisknout peníze a rozdávat je lidem hraničí pro západní politiky s "morálním hazardem". Lidé přece nesmějí dostat peníze, které si nezaslouží.

Vrtulníky s penězi se však už připravují. Tiskárny bankovek mohou začít tisknout a Evropa může být zachráněna. Kdo konečně vydá povel, aby tato strategie byla zahájena?

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
13449

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2014