Vláda nechce přímou volbu starostů. Přes 80 procent obyvatel s ní ale nesouhlasí

24. 9. 2014

Tisková zpráva STAN

Podle agentury STEM/MARK by si svého starostu chtělo přímo zvolit přes 80 procent dotázaných a volební účast by se díky tomu zvýšila asi o 10 procent. Navíc koaliční strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL před volbami několikrát prohlásily, že přímou volbu podporují. I přesto všechno tento návrh zákona z dílny Starostů a nezávislých vláda shodila ze stolu s pochybným odůvodněním.

"Je to pro mě jen těžko pochopitelné, když záměr samotný má jak mezi vládními stranami, tak v celé Poslanecké sněmovně většinovou podporu," říká místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN), jeden z předkladatelů. "Nabízí se jediné vysvětlení: politici vládních stran si nejspíš před parlamentními volbami řekli, že slibem nezarmoutíš, a po volbách na své sliby rychle zapomněli, jak už se přesvědčila například iniciativa Rekonstrukce státu," upozorňuje Gazdík.

Důvodem může být skutečnost, že zavedení přímé volby starostů po vzoru ostatních evropských zemí přitom směřuje proti zájmům politických stran. Nejsou to totiž ony, kdo rozhodnou o obsazení funkce starosty, ale přímo občané. "V takovém uspořádání nehrozí, že je do čela obce dosazen nevýrazný straník ze závětří kandidátky, jak se tomu nyní v některých případech ke značné nespokojenosti občanů stává," říká poslankyně Věra Kovářová (STAN), která se na přípravě návrhu podílela. Ta také odmítla tvrzení vlády, podle něhož novela neřeší souběh funkcí zastupitele a starosty. "Tento souběh jsme připustili zcela vědomě, je tomu tak i v jiných evropských státech," dodala.

Vláda svůj nesouhlas s návrhem dále odůvodnila především obavami z jeho případné neústavnosti. "Tato výhrada je ovšem naprosto lichá, Ústava totiž přímou volbu nepředepisuje. Stejně jako ostatní vládní připomínky tak jednoznačně stojí na vodě. Vláda jen dodatečně hledala důvody pro potopení přímé volby starostů. Nějaké sice našla, ale žádná sláva to není," uzavírá Gazdík.

Zásadní pochybné argumenty vlády

1) Nutná změna Ústavy

Vláda tvrdí, že k zavedení přímé volby starostů je nutná změna Ústavy. Nebráníme se případnému výslovnému promítnutí přímé volby do Ústavy, nicméně stávající znění Ústavy nebrání zavedení přímé volby zákonem (čl. 101 Ústavy). Argumentace vlády je pochybná už proto, že by tak i současný model, kdy starosta vykonává v obcích, kde není zřízena rada obce, její pravomoci, byl rovněž neústavní. Takovouto interpretaci požadavků Ústavy si snad nepřeje ani vláda.

2) Údajné neřešení střetu funkcí zastupitele a starosty

Střet zájmů u souběžného výkonu funkcí zastupitele a starosty zase naopak vidí jen vláda. Je pravdou, že ministerstvo vnitra při přípravě přímé volby starostů již před několika lety prosazovalo neslučitelnost funkcí. V Evropě existuje několik modelů přímé volby starostů, v nichž jsou i státy, které dualitu připouští. Předložený návrh tedy připouští souběh funkcí zastupitele i starosty. Lze to připodobnit situaci souběhu funkcí poslanců a ministrů.

3) Odvolatelnost starosty, nikoli však referendem

Vláda vytýká návrhu i údajnou nepraktičnost zvolené formy odvolávání starosty prostřednictvím místního referenda. Naopak zvolená forma je v maximální možné míře praktická. Nezavádí žádný nový předpis (zákon), ale již na současné normě připouští i odvolávání starostů. Zvolená forma je proto méně legislativně náročná. Stejný model funguje například i v sousedním Polsku.

Předkladatelům zároveň neušlo, že se vláda Bohuslava Sobotky při přípravě odmítavého stanoviska nechala výrazně inspirovat stanoviskem vlády Petra Nečase k totožné otázce - zavedení přímé volby starostů. Tato inspirace byla mnohdy až otrocká, kdy současná vláda přejímá v řadě bodů svých výhrad doslovné formulace vlády předchozí. Znamená to tedy, že vláda Bohuslava Sobotky navazuje na vládu Petra Nečase?

0
Vytisknout
1941

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2014