Na okraj jedné konspirační teorie

26. 7. 2014 / Karel Dolejší

Homo homini lupus est.

Plautus

Východiska mého přístupu k sestřelení letu MH17 jsou následující: 1) Zajímá mě na prvním místě, co se se sestřeleným letounem Boeing 777 stalo, pravděpodobnost jednotlivých verzí jeho zničení (především jejich technická možnost či nemožnost), 2) Nepovažuji za právě vhodné tuto otázku propojovat s žánrem ideologických spekulací založených na předpokládaných motivech jednání, natož tyto spekulace věcné analýze nadřazovat a tvarovat jimi dopředu možné pole zkoumání.

Několik čtenářů mě upozornilo na trojdílnou "částečnou polemiku" s mými texty od blogera vystupujícího pod nickem Vlk. Z mého pohledu takový text nesplňuje základní předpoklady věcného a nezaujatého zkoumání kauzy MH17. A to právě proto, že nejen nepreferuje otázku co se stalo před všemi ostatními, ale předesílá samotné "analýze" velmi subjektivní ideologizující předpoklady, které si nakonec - "kupodivu" - také potvrzuje.

Zde jsou tyto předpoklady (chyby v diakritice pocházejí z originálního textu):

Východiskem Vlkova uvažování o problému je konspirační teorie, ze které mimochodem jako sláma z bot vyčuhuje, že on osobně fandí "doněckým a luganským", potažmo Moskvě, za každých okolností, určitě nefandí "Porošenkovým hordám", a předpokládá, že je jedno, co se vyšetří. Vlk "ví", že "závěry už jsou napsány", že ani komise ICAO nebude v žádném případě postupovat nestranně, atd. Takové věci si autor může soukromě myslet, ovšem vědět je v žádném případě nemůže - a rozhodně by si jimi neměl předem vymezit pole pro údajně věcnou analýzu.

Neboť začne-li někdo psát text tímto způsobem, přiznává, že cílem textu je apriori apologetika "nespravedlivě pronásledovaného Ruska" plus "doněckých a luganských", nikoliv snaha zjistit, co se během katastrofy MH17 skutečně stalo. Nejprve je tu neseriózní prorokování o politice a po něm následuje seriál obsahující kromě jiného několik poznámek k technickému vyšetřování kauzy. Každý problém je předem definován jako hřebík, aby se na něj mohlo použít předem připravené ideologické kladivo.

Jakkoliv je to obtížné, pokusím se v následujícím textu odpreparovat Vlkovo ideologizování od faktů, jež komentuje. Jiným způsobem se k "částečné polemice" vyjadřovat nebudu. Moje soukromé názory na věc jsou jiné, než jeho (připouštím několik možných variant toho, co se s letadlem stalo, na základě dostupných informací jednu považuji za nejpravděpodobnější, další za méně pravděpodobné; a připouštím také několik možných závěrů vyšetřování) a co je asi podstatnější, jsem připraven se jich vzdát, pokud se vyšetřováním prokáže, že jsem se zmýlil. Prorokovat pak nehodlám vůbec nic.

V prvním díle Vlkova seriálu nenajdeme kromě spekulací o možných motivech údajného preferování jednotlivých vyšetřovacích verzí tragédie prakticky nic, co by stálo za komentování z hlediska kardinální otázky, co se s letadlem stalo (a vůbec mohlo stát). Autor nicméně končí text odkazem na článek Roberta Parryho.

K předmětnému článku je skutečně možno přičinit pár poznámek, protože jde o to, co Parry tvrdí, a částečně také o to, jak to tvrdí.

Parry říká, že let MH17 měli sestřelit ukrajinští vojáci v opilosti. Na podporu svého tvrzení uvádí, že mu to sdělil anonymní, údajně dobře informovaný zdroj uvnitř amerických bezpečnostních struktur. Ty to prý zjistily na základě analýzy satelitních snímků.

Co je známo o rozlišovacích schopnostech infračervených kamer satelitů? Víme asi tolik: Jednotkové rozlišení v podmínkách příznivého počasí a při vynikající viditelnosti činí 80x80 mm (nikoliv 20x20 cm, jak tvrdí Vlk).

17. července v oblasti města Torez, kde došlo k sestřelu, nepršelo a bylo slunečno. Průměrná teplota se pohybovala kolem 20 stupňů a vlhkost dosahovala 20%. Tedy předpokládejme, že americký satelit opravdu dokázal v onen den rozlišit na vhodně kontrastním pozadí předmět o velikosti 80x80 mm.

Parry tvrdí, že satelit zaznamenal opilou jednotku s Bukem v ukrajinských uniformách a s pivními lahvemi.

Největší, půllitrová hnědá pivní láhev, o které mohl anonymní Parryho zdroj hovořit, má rozměry přibližně 240x80 mm. Na délku jsou to v infračervené satelitní kameře tři pixely, na šířku jeden. Mohl tedy satelit z oběžné dráhy rozeznat láhev od piva a určit, o jaký objekt se jedná? Že jde s jistotou o láhev? Jaký nápoj taková láhev, pokud je to vůbec láhev, obsahuje? Sotva. Taková předpokládaná rozlišovací schopnost je naprosto nerealistická. Pivní láhev by mohl určitě rozeznat průzkumný bezpilotní letoun, ale satelit nikoliv. Podobně se to má se schopností rozeznat s jistotou uniformy, nemluvě ani o takovém detailu jako schopnost určit, zda je voják opilý. K tomu samotný výzvědný satelit nepostačuje.

Další argument je měkčí než první, ale zakládá se na kulturních kompetencích, které Parry ani ten, kdo mu informaci údajně či skutečně poskytl, evidentně nemají. Viděli jste někdy v životě Čecha opilého mírně kvašeným jablečným moštem (lehký cidre má asi 2% alkoholu)? Že ne? Teoreticky jste mohli, tímto nápojem se opít lze. Ale není to v kraji zvykem a kdyby se někdo skutečně opil "moštem", uřízl by si pěknou ostudu za to, že "nic nevydrží". Zhruba stejně by dopadl Ukrajinec, který by si přivodil opilost pitím piva. Opíjet se pivem není v kraji zvykem. Ukrajinci se opíjejí do opilosti jinými nápoji.

Z Parryho tvrzení odvolávajícího se na anonymní zdroj obávám se nelze vyvozovat nic. Ničím hmatatelným své tvrzení nedokládá a samo o sobě tak, jak je formulováno, je velice nepravděpodobné. Zbývá konstatovat, že jde v tomto případě o "argument z autority". Parry v druhé polovině 80. let pomáhal rozkrýt aféru Irangate. Z toho ovšem žádným způsobem neplyne, že máme slepě spoléhat na to, co napíše v rámci svého byznysu na Consortium News v roce 2014. Irangate totiž byla podložena důkazy. Tvrzení o opilých Ukrajincích v pomatení sestřelujících let MH17, které Vlk posléze rozvíjí daleko za jeho přirozené hranice ("já dedukuji, že kyjevská baterie střílela záměrně s cílem nasadit Rusákům psí hlavu") není podloženo ničím než prohlášením Parryho, že mu to údajně někdo řekl. Což není zrovna přesvědčivá důkazní situace.

(Navíc, jak bude ukázáno v podrobné ruské analýze, kterou pro Britské listy překládám, ukrajinská baterie s vojáky bezstarostně popíjejícími pivo by se musela nacházet asi 20 km za nepřáteskou frontou, aby vůbec mohla sestřelit let MH17.)

Přecházím k druhému dílu Vlkova seriálu.

Zde lze objevit následující tvrzení:

Inu, já s jistotou nevím, zda v prostoru létala ruská letadla, případně jaká. Pokud by ale skutečně létala a šlo o vojenská letadla, systém Buk by disponoval zařízením na Západě zvaným IFF (Identification friend or foe). Toto zařízení dokáže rozlišit "vlastní" stroj od "cizího", takže tím je otázka vyřešena.

Pokud by se jednalo o letadla civilní, ty by měl systém Buk být schopen rozeznat na základě údajů z transpodéru zcela bez problémů.

Shrnu-li, Vlkova námitka je bezpředmětná. Rusové by dodáním systému Buk povstalcům (s předpokládaným využitím proti ukrajinským vojenským cílům) neriskovali nic, pokud by povstalci se zbraní zacházeli podle standardních operačních procedur.

Další Vlkovo tvrzení zní:

Vlk podceňuje rozlišovací schopnost satelitů a současně velmi přeceňuje jejich schopnost sledovat dění na zemi "několikrát denně". Ono "několikrát denně" neznamená totiž "v reálném čase", a zde je právě zakopán pes. Dráhy špionážních satelitů jsou pravidelné a jsou předem známy, lze spočítat, kdy přiletí nad konkrétní území a přesuny čehokoliv po zemi zde naplánovat tak, aby se odehrály v rámci "oken" mezi jednotlivými přílety. Na konci každého takového okna je technika podrobena maskirovce až do doby, kdy je opět bezpečno. Vot, těchnika.

Další Vlkův argumentační skvost:

Kdyby snímky byly k dispozici, Vlk by samozřejmě argumentoval zfalšovanými důkazy o iráckých zbraních hromadného ničení a opět by je nepřijal. Za současných okolností lze nicméně k jeho otázce poznamenat: Nevím, zda USA mají snímky, o kterých hovoří, nebo zda je nemají. Pokud je skutečně mají, mohou je ještě později zveřejnit, ačkoliv je dosud nezveřejnily. Říká se tomu například kalkulace s ochranou zpravodajských zdrojů. Pokud je nemají, blafují. To nám ale samo o sobě nepomůže odpovědět na otázku, co se stalo s letem MH17.

V kauze zprávy o údajném ukořistění systémů Buk separatisty se Vlk odvolává na tvrzení Kyjeva, že během dobytí základny č. 1420 nedošlo k ukořistění žádného zde přítomného systému Buk.

Praxe je ovšem taková, že Ukrajinci rutinně nepřiznávají ukořistění bojové techniky separatisty. Pokud se pak kořist objeví na straně povstalců, obviňují z jejiho dodání automaticky Moskvu. Fotografie ukřistěných Buků nejstarší verze nicméně publikovali sami separatisté, nikoliv ukrajinská služba SBU. Proč to asi udělali?

Stejně jako Vlk nebo kdokoliv jiný pracující výhradně s otevřenými informačními zdroji nevím, zda separatisté nějaké Buky v Doněcku opravdu ukořistili, a pokud, v jakém byly stavu. Každopádně reportáž o tom, že povstalci Buky mají, odvysílala armádní TV Zvězda, neobjevila se v nějakém bulváru. Z toho vyvozuji dva možné závěry: 1) povstalci skutečně, navzdory dementi ukrajinské prokuratury, systémy Buk ukořistili, 2) pokud je ve skutečnosti neukořistili, armádní televize (a následně mnoho a mnoho dalších ruských médií) o tom do světa vytrubovala proto, že Moskva měla v úmyslu tyto systémy povstalcům sama dodat.

Neboť čím byl vlastně sestřelen ukrajinský dopravní An-26 na letové hladině 6 500 metrů několik dnů před katastrofou MH17? (Ukrajina tehdy tvrdila, že letoun musel být sestřelen z ruského území.) A čím byly tento týden sestřeleny dva Su-25 na letové hladině 5 200 metrů? Žádná ze zbraní, kterými separatistické jednotky oficiálně disponují, by to nedokázala.

To ovšem Vlka na cestě k jeho apologetice údajně nespravedlivě pronásledované Moskvy vůbec netrápí.

Kolik společností odklonilo lety z prostoru nad Ukrajinou? Asi čtvrtina. Na samotné prezentaci ruského ministerstva obrany se nad povstaleckým územím současně s MH17 pohybují dvě další dopravní letadla. Pokud Vlk vytváří dojem, že Malaysia Airlines se chovala jaksi nestandardně, nemá rozhodně pravdu. Bohužel, většina leteckých společností ani po sestřelení An-26 ve výšce 6 500 metrů lety přes Ukrajinu nezrušila. Ukrajina sama pak zvedla spodní hranici letového koridoru a u toho zůstalo. Bohužel. Předpokládalo se, že na civilní letadla snadno identifikovatená podle signálu transpodéru pohybující se ve výšce přes 10 000 metrů v oficiálním mezinárodním letovém koridoru nikdo střílet nebude.

Osádky? Inu, pokud měli separatisté k dispozici Buk, ať už ukořistěný, nebo ruský, měl 17. července ruskou obsluhu, nebo obsluhu z řad zajatců či dezertérů ukrajinské armády, jak Vlk vypočítává. Šlo o v každém případě o záložníky. Ti pak měli v klíčové situaci na rozhodnutí, zda po MH17 střílet, nebo nestřílet, asi 50 sekund až minutu; poté by byl letoun již mimo jejich dosah. Ve stresu se mohli dopustit chyby. - Informací o tom, že v Moskvě probíhá nábor specialistů z řad záložníků do oddílů separatistů, je dostatek. Někteří se tím chlubí na ruských sociálních sítích. Věší fotografie. - Aha, já zapomněl: Když ruské zdroje přinášejí propagandu, jsou důvěryhodné, když se v nich objeví fakta pro Moskvu nepříjemná, jsou nedůvěryhodné...

Co dodat? Igor Girkin-Strelkov, "ministr obrany" útvaru zvaného "Doněcká lidová republika", je prokazatelně podplukovníkem ruské armády. A není rozhodně sám, jiní se svými hodnostmi dokonce sami veřejně a do kamer pochlubili už před několika měsíci. Takže v čem je skandálnost Prošenkova výroku? Nejspíše v tom, že řekl něco, co je každé informované osobě dávno známo. Jestliže někdo řekne, co dokazují videozáběry pořízené samotnými separatisty či starší články v ruském tisku upozorňující např. na účast Strelkova ve veřejné debatě o ruské obranné politice, pak se podle Vlka pozná, že jde o " ideologické duševní bezdomovce". Vskutku vynikající analýza.

Přecházím k třetímu dílu produktu Vlkova intelektuálního metabolismu. Promiňte, nebudu se zabývat jeho polemikou s jednovětým výkřikem Kláry Samkové, která zabírá prvních dvanáct odstavců. Uniká mi, v jakém smyslu jde o "částečnou polemiku" s mojí osobou.

Co bylo postulováno už na začátku, je uzavíráno na konci. Zatímco prosťáček Dolejší čeká na vyšetřování katastrofy a stará se o fakta, kterých je zoufale pomálu, Vlk, který s ním "částečně" polemizuje mj. prostřednictvím sáhodlouhých komentářů výroku Kláry Samkové o "čurácích", už ví, jak to bylo. Nebo přinejmenším, jak to určitě nebylo.

Nevím jak Karel Dolejš, ale alespoň já jsem nikdy kategoricky netvrdil, že separatisté mají Buk z ukrajinské základny. Psal jsem, že ho mohou mít z ukrajinské základny navzdory tomu, co tvrdí Kyjev; z toho ale vůbec automaticky neplyne, že tam zajali také obsluhu, jak "nejvíce logicky" dovozuje Vlk. Mohli ukořistit Buk a následně z Ruska dostat osádku, jak naznačovalo vystoupení Sergeje Kurginjana v Doněcku 14. července, jehož videozáznam byl smazán ze služby Youtube 18. července. (Kurginjan nicméně nadále tvrdí, že povstalci Buky měli.) Nebo mohl jejich systém pocházet z Ruska a být dovezen v některém z "oken", kdy území nesledovaly americké satelity. Nebo...

Nebo měl být obětí let Aeroflotu, s jehož dráhou se let MH17 křižoval, jak spekuluje Vlk. No, přinejmenším nejde o tak strašný nesmysl jako v případě verze, podle níž letěl Vladimir Putin z Varšavy do Moskvy přes Donbas a cílem byl on. Nicméně tato spekulace dává jakýsi smysl už jen v rámci navázání na domněnku, že katastrofa je zlovolným spiknutím proti nevinnému Rusku. A technicky vzato při "zamčení" cíle naváděcím systémem kompletu Buk je každopádně velmi, velmi nepravděpodobná.

Vlkovy spekulace ohledně údajné manipulace trasou letu, které se z ruských zdrojů vracejí ozvěnou už týden, vyvrací ruská analýza, kterou právě překládám, takže zde zatím bez komentáře. A pokud ne dávno dříve, alespoň zde už bych chtěl opravdu s Vlkem skončit...

Mám v pravém uchu tinitus a když jsem velmi znaven, i já mívám někdy pocit, jako že mi "cosi našeptává". Nic ohledně vnějšího světa z toho ovšem nevyvozuji, kromě pravděpodobnosti, že na ucho jednou nejspíše přestanu slyšet. Protože jsem odposlechy SBU nikdy nepoužil jako argument, necítím potřebu je ani Vlkovo našeptávání analyzovat. Přiznám se, že této problematice prostě nerozumím a odposlechům bez simultánního obrazu hovořících osob nepřikládám žádný význam.

Stejně, jako nepřikládám význam nedoloženým tvrzením Moskvy. V tom se ovšem myslím můj a Vlkův přístup ke kritickému posuzování válečné propagandy obou stran nepatrně liší.

Co bylo na začátku, je i na konci. Moskvu můžete podle Vlka zcela vynechat. Je mu to předem jasné, ať už vyšetřování skončí jakkoliv.

Jeho ideologizující konstrukce je zcela impregnována vůči faktům, která ještě mohou během vyšetřování vyjít najevo - přesně tak, jak tvrdil, že je tomu v případě údajných zlovolných spiklenců proti nevinné Moskvě.

"I used to live in a room full of mirrors; all I could see was me. I take my spirit and I crash my mirrors, now the whole world is here for me to see." (Jimi Hendrix)