Demokracie, nebo plutokracie?
25. 7. 2014 / Boris Cvek
Kdysi dávno existoval v různých zemích tzv. volební cenzus, který dával volební právo pouze bohatým lidem. Bylo tak nějak jasné, že normální, chudí lidé, jichž je většina, by mohla zvolit lidi sobě podobné, kteří by prosazovali jejich zájmy. Proto všeobecné volební právo (postupně přiznané i ženám) vedlo k velkému posunu politické agendy a to, co bylo kdysi pravicově konzervativní hodnotou (třeba šlechtická privilegia nebo laissez faire kapitalismus bez právní ochrany zaměstnanců či důchodového systému), už nemohly zastávat ani ty nejpravicovější strany, pokud chtěly uspět ve volbách.
Mezi významnými politiky se také více objevovali lidé z nižších středních vrstev nebo přímo z dělnického prostředí. Paradoxem je ovšem situace v bývalém komunistickém bloku, kde kdysi politické vedení země bylo tvořeno zejména lidmi dělnického původu a kde se mělo vládnout v zájmu dělníků a jejich jménem. Mafiánský systém vlády jedné strany se postupně přetvořil v mafiánský systém, založený na rozkrádání obrovských veřejných majetků, kdy veřejnost -- mluvme teď o České republice -- tleskala ideologii volné ruky trhu, jež zakrývala obrovskou zlodějinu (k tomu více ZDE). Mezitím docházelo postupně k odkrývání pravdy o tzv. kmotrech, o tom obrovském rozkrádání veřejných peněz, o šlendriánu a vůbec celé volnosti volné ruky.
Veřejnost se ovšem začala chovat tak, jako by tu platil volební cenzus a jako by právo volit měli pouze boháči. Z historického úspěchu zavedení všeobecného a rovného volebního práva, aby bylo zabráněno vládě boháčů, se v postmoderním Česku po kleptokratickém režimu (vláda zlodějů) vytváří režim až nabubřeně plutokratický (vláda boháčů), přičemž není vůbec jasné, jak se ti boháči k těm svým penězům za dob kleptokracie vůbec dostali. Náš ministr financí a šéf strany, která by dnes asi vyhrála sněmovní volby, kdyby se konaly, bral loni ve svých firmách za poslední dva měsíce -- což je doba, od níž už musí zveřejňovat své příjmy -- 37 milionů korun čistého.
Pražskou primátorkou se v případě vítězství této strany v Praze v komunálních volbách na podzim má stát podnikatelka, která se vychloubá nakupováním luxusního zboží.
Je třeba říci, že její protivníci jí to spíše ulehčují, např. Bohuslav Svoboda, lídr pražské ODS, zůstal jako kůl v plotě, když se snažil prosadit opravdové vyšetření korupčních podezření v pražském Dopravním podniku -- jeho ODS i koaliční TOP09 odvolaly tehdy ředitele Liche, který zaštiťoval činnost advokáta Lásky na podání příslušných trestních oznámení. Je pozoruhodné, že Svoboda -- nyní už sám trestně stíhán v kauze pražského Dopravního podniku -- jde do politiky za ODS znovu (Zdeněk Tůma, někdejší lídr TOP09, který zůstal ve své straně v podpoře Liche také sám jako kůl v plotě, to pochopil a už nedělá té straně užitečného idiota). Více informací ZDE.
Možná za tím nástupem plutokracie stojí úvaha, že boháč nebude krást -- jenže bude boháč zastávat zájmy běžných lidí, nebo spíše zájmy sobě podobných boháčů? Volební cenzus měl zabezpečit právě zájmy majetných vrstev před prosazováním zájmů většiny. Nevím, nakolik je v zájmu boháčů, aby stát fungoval a veřejné peníze se neztrácely: vždyť kam se asi tak ztrácejí, když ne do kapes boháčů? Václav Žák píše:
"Málokdo si uvědomuje, že diletantismus, který zavládl v řízení státu, stál mnohem víc miliard než přímá korupce. Bez stabilní státní správy nelze realizovat dlouhodobé projekty. Jen chaos na ministerstvu obrany stál stovky miliard."
V čím zájmu je to, aby tohle skončilo? V čím zájmu je, aby se ty stovky miliard daly na volně dostupné zdravotnictví, na mzdy běžných lidí, do sociálních služeb, na hospice, na pomoc sociálně vyloučeným lidem? Je to v zájmu těch plutokratů?
Diskuse